Zemědělci jsou v posledních letech znesváření dlouhými spory o dotace. Ústav zemědělské ekonomiky a informací teď k tématu vydal důležitou analýzu. Došla k závěru, že současná vláda Petra Fialy jednala správně, když zjednodušeně řečeno brala velkým a přidala malým.
„Nejen zavedení redistribuční platby, ale celkové nové nastavení Strategického plánu 2023+ přispělo, i přes nepříznivé a v době přípravy Strategického plánu těžko predikovatelné podmínky na trhu zemědělských komodit (primárně obilovin a olejnin), k vyšší míře důchodové spravedlnosti mezi jednotlivými velikostními kategoriemi podniků než bez tohoto nového nastavení,“ tvrdí ekonomická analýza Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Přípravu dokumentu si vyžádala eurposlankyně Veronika Vrecionová.
ÚZEI je příspěvkovou organizací pod ministerstvem zemědělství. Sbírá data z trhu a z účetnictví stovek firem a mimo jiné připravuje právě analýzy, z nichž vychází vedení resortu při rozhodování o zásadních legislativních změnách pro desítky tisíc farmářů. Ředitel ústavu Štěpán Kala je zároveň jedním z poradců ministra Marka Výborného (KDU-ČSL).
Vlivným zemědělským organizacím, které sdružují především střední a velké farmy, se podobné závěry v současné době rozhodně nehodí. Evropská komise navrhuje další tvrdé změny, které dopadnou na farmáře od roku 2028, včetně zastropování přímých plateb na 100 tisících eur na farmu, tedy maximálně 2,5 milionech korun. To by negativně zasáhlo necelé dva tisíce podniků.
Analýza dospěla k několika závěrům. Podle ní změny, jakými byla „reforma“ dotací se zavedením redistribuční platby nebo škrty v národních dotacích, vedly k vyrovnání výnosové nerovnováhy na úrovni ČPH/AWU - to je ukazatel s nímž se mezinárodně pracuje při poměřování výkonnosti podniků.
Měření výkonnosti farem ČPH/AWU
Indikátorem ekonomické situace zemědělských podniků je ukazatel ČPH / AWU, tedy výše čisté přidané hodnoty (zisk před odečtením mezd, nájmů, pachtovného a úroků) vzhledem k objemu vynaložené práce (tzv. annual working unit vyjadřuje práci 2000 hodin ročně jednoho zaměstnance).
Tento ukazatel používá Evropská komise k poměřování výkonnosti farem, je totiž přesnější než srovnání čistého zisku na hektar, kdy na straně malých farem obraz pokřivuje fakt, že často nevyplácejí mzdu pro rodinné příslušníky a větší farmy mají například vyšší náklady za pachtovné.
Nic na tom nic nemění ani fakt, že na podniky nad 500 hektarů mělo snížení přímých plateb negativní dopad. Polepšili si totiž naopak farmáři pod tuto hranici.
Častým zdrojem svárů je zavedení takzvané redistribuční platby, která je v Česku se sazbou 23 procent nejvyšší v EU. Redistribuční platba je forma podpory příjmu pro udržitelnost, která je poskytována zemědělcům na základě obdělávané půdy. Jde o roční platbu oddělenou od produkce, která je poskytována na „první hektary“, tedy na určitý počet hektarů zemědělské půdy
Redistribuce přinesla přesměrování části plateb (konkrétně 23 procent rozpočtu přímých plateb) na prvních 150 hektarů, které má každý farmář. Vydělali na ní tedy zejména farmáři do 150 ha, zatímco největším podnikům se podpory krátily nejvíc. To zpráva nepopírá.
Nicméně jak vyplývá ze závěrů, redistribuce se u podniků nad 2000 hektarů podílí na poklesu zemědělských podpor pouze z jedné čtvrtiny. Nejvíce byla poškozena skupina podniků nad 2000 ha, přesto vykazuje ukazatel ČPH/AWU hodnotu 129 procent průměrného příjmů, to znamená nejvyšší ze všech.
K podobným závěrům došel ÚZEI i ve své analýze z roku 2024, která hodnotila situaci v roce 2023. Tedy v situaci, kdy byly vstupy jako hnojiva, osiva a energie velmi drahé, ale ceny obilnin naopak velmi nízké.
Studie došla k závěru, že zemědělci si pohoršili nejen kvůli změnám dotací, ale i tržním vlivům jako jsou globální ceny obilnin. O 11 procent dotačních příjmů pak přišli kvůli posílení koruny k euru. Ne ze všechny propady příjmu u velkých farem tedy může změna systému dotací.
Zemědělský svaz se závěry studie nesouhlasí. Tvrdí, že ze zemědělské účetní datové sítě je zřejmé, že pokles výnosu z hospodaření po odečtení nákladů mezi roky 2022 a 2023 je u farem o průměrné velikosti 664 hektarů 82 % a v případě farem o průměrné velikosti 1 645 hektarů 63 procent.
„Důchod ze zemědělské činnosti v roce 2023 (tedy po zavedení redistributivní platby) u skupiny malých zemědělců s průměrnou výměrou okolo 38 ha dosahoval 9 220 Kč/ha zemědělské půdy, zatímco u skupiny zemědělců s průměrnou výměrou 664 ha pouze výše 1 490 Kč/ha, tj. pouze 16 % toho, co skupina malých zemědělců. To rozhodně není možné nazvat důchodovou spravedlností,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Autor: Filip Horáček
Zdroj: Seznam Zprávy
