Veterinární správa nyní odešle veterinárním autoritám zemí, které kvůli výskytu ptačí chřipky na území ČR omezily dovoz drůbeže a drůbežích produktů z Česka, dopis s uvedenou informací. „Věříme, že díky opětovnému získání příznivého nákazového statusu v krátké době dojde k uvolnění obchodu s drůbeží a drůbežími produkty do třetích zemí,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Letos vyhlásili veterináři na území České republiky jedno ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Byl to komerční rozmnožovací chov bažantů a dalších druhů ptáků v Čejkovicích na Znojemsku. Správa letos zaznamenala ještě dalších 12 ohnisek v malochovech ptáků chovaných v zajetí. Výskyt nákazy v malých nekomerčních chovech ale nemá podle současné evropské legislativy vliv na nákazový status země. Nákaza se v letošním roce vyskytla také u volně žijících ptáků, a to na šesti místech.

Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci už několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.

Ptačí chřipku, která byla známá už v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1. Do komerčních chovů obvykle zanesou nákazu volně žijící ptáci, potom se přenáší nejvíce trusem.

Loni bylo v českých chovech postupně potvrzeno 53 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N1. Podle veterinářů jde o nejvyšší počet ohnisek této nákazy na území ČR během jednoho kalendářního roku vůbec.

Zásadní podmínkou, aby země mohla být zařazená mezi státy bez výskytu ptačí chřipky, je uplynutí minimálně 28 dnů od ukončení dezinfekce v posledním postiženém chovu. Země musí také doložit, jak dohlíží na šíření nákazy a prokázat nepřítomnost viru v chovech. O status může země přijít, pokud se nákaza opět prokáže v komerčním chovu drůbeže.

trp snm

Zdroj: ČTK