Mnohem zásadnější dopady pro oblast zemědělství bude ale zřejmě představovat rozpočet EU pro období od roku 2028 (příští programové období), v němž dochází k historicky nejnižšímu podílu zemědělství na unijním rozpočtu, a to na 15 procent ze všech výdajů. Na druhou stranu se má unijní rozpočet navýšit zhruba o 40 procent, takže uvedených 15 procent bude představovat absolutně více peněz, než je 15 procent v současném rozpočtu.
Pro ČR může být určitým problémem degresivita (principy byly popsané již dříve), a to i pro rodinné farmy obhospodařující plochy nad 100 hektarů, které by spadaly do první z kategorií krácení dotací v přímých platbách ve výši 25 procent. Princip degresivity přitom téměř jistě nahradí současnou zvýšenou platbu na první hektary (redistribuci), přičemž pro větší podniky bude degresivita představovat zásadnější krácení dotací než stávající redistribuce.
Současný druhý pilíř (dotace na rozvoj venkova a investice) pak mají nahradit peníze vyčleněné na Národní regionální plány partnerství, na něž je z celkového rozpočtu EU plánováno 48 procent výdajů. Pro ČR se zatím navrhuje 29,4 miliardy eur, což nepředstavuje oproti současnému stavu zásadní propad, z toho přímo na rozvoj regionů a podpory pro zemědělství 27,6 miliardy eur. Z této částky má být nicméně využito 43 procent na prevenci rizik klimatu a životní prostředí, a 14 procent na sociální opatření. Zásadní tak bude, jak bude v praxi náš národní plán vypadat, a jak uspějí podpory dnes směrované do oblasti zemědělství od roku 2028 v konkurenci s dalšími obory. Bude-li přitom část finančních prostředků pro oblast zemědělství nějakým způsobem garantována, nemusel by nakonec dopadnout rozpočet a dotace z EU pro tuzemské zemědělství od roku 2028 zas tak špatně, jak to na první pohled vypadá.
Naše Ministerstvo zemědělství (MZe) mezitím prezentovalo aktualizovanou strategii rozvoje rezortu 2030+, která ale může být spíše vodítkem než konečným cílem, neboť struktura a objem tuzemské produkce jednotlivých zemědělských komodit nebude dána strategií, ale konkurenceschopností tuzemského zemědělství a zpracovatelského průmyslu zejména na evropských, ale i světových trzích a celkovou nabídkou a poptávkou ve světě.
MZe také představilo výši a strukturu dotací pro 6. kolo žádostí o dotace na rozvoj venkova v celkovém objemu zhruba 7 miliard korun. Novinkou pro mladé začínající zemědělce má být podle MZe zavedení sazbového systému podpory, základní sazba dotace je 1 500 000 korun na uskutečnění podnikatelského plánu zaměřeného na zemědělskou výrobu, pokud bude předmětem plánu i výroba potravin z vlastní produkce, je sazba 2 030 000 korun. Za pozitivní lze považovat také navýšení podpor pro mladé začínající zemědělce ze 714 milionů korun v předchozím kole na 1,1 miliardy korun v budoucím kole. K tomu je ale třeba dodat, že pouhý nárůst dotací k tomu, aby se do podnikání v zemědělství dali další zájemci, nestačí, neboť stále přetrvávají bariéry ohledně dostupnosti půdy a byrokracie. Zhruba 3 miliardy korun pak směřuje na podporu živočišné produkce, dotace ve výši až 25 milionů korun na projekt je nicméně typem podpory spíše pro větší zemědělské subjekty a není tak úplně pravda, že jde o podporu menších farem. Alespoň část z nich by ale mohla využít dotace na zpracování zemědělské produkce (vyčleněny jsou na to 2 miliardy korun), při budování jatek, bouráren menších mlékáren či na zpracování ovoce a zeleniny. Cílem má být zvýšení přidané hodnoty k primární zemědělské surovině, což je cíl správný, neboť tvorba přidané hodnoty v zemědělství v ČR stále zaostává před tvorbou přidané hodnoty v EU.
Petr Havel
