„Tuto problematiku fond v uplynulých letech opakovaně řešil a aktivně komunikoval. Řada případů byla v minulosti Evropské komisi vysvětlena a v těch případech, kde byl zjištěn nesoulad s pravidly veřejné podpory, došlo k vrácení podpory, a to včetně příslušných sankčních úroků,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.
Redakce iROZHLAS.cz případ neoprávněně vyplacených dotací určené pro malé a střední podniky velkým zemědělským koncernům právě na pojištění hospodářských zvířat a plodin sleduje už od roku 2018. Tehdy na problematiku upozornila spolu s pořadem České televize Reportéři ČT.
Tehdy redakce popsala případy, které se týkaly dceřiných společností Agrofertu. Příkladem může být společnost Zálabí, jedno z největších zemědělských družstev na Kolínsku, které pěstovalo hlavně obiloviny a čerpalo roky podporu pro malé a střední podniky. Jenže na sklonku roku 2015 koupil společnost koncern Agrofert a společnost tak teoreticky měla po dvou letech o statut malého podniku přijít. Více si můžete přečíst ZDE.
Prohrané soudy
Podle definice Evropské komise z roku 2003 je malý a střední podnik (MSP) firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun dle aktuálního kurzu). V případě, že firma nastavené stropy překročí, dostává se do ochranné lhůty. Spory byly mimo jiné v tom, od kdy se tato lhůta počítá.
Možné pochybnosti kolem udělení podpor Agrofert odmítal už v roce 2017. „Konzultovali jsme věc se zástupci PGRLF (Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, pozn. red.), kteří nás ujistili, že konáme zcela v souladu s platnou legislativou a správně,“ řekl tehdy serveru iROZHLAS.cz dnes již bývalý mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
V minulých letech tak řada dceřinek Agrofertu vedla s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, který finanční podporu vyplácel, soudní spory o jejím vrácení. V letech 2022 a 2023 pak pětice firem před soudy neuspěla a peníze musela včetně úroků vrátit. Šlo o dceřinky Agro Plchov, SPV Pelhřimov, ZS Vilémov, Zeos Brnířov, a Oseva Agri Chrudim. Ve všech případech se jednalo o „dotace“ na pojištění.
Mluvčí resortu zemědělství Bílý ale přesto nechtěl nyní konkrétní jména firem potvrdit. Podle něj bude muset vedení fondu zprávu Evropské komise nejdříve zanalyzovat z právního i věcného hlediska. „Teprve po této důkladné analýze bude možné jednoznačně určit, kterých konkrétních společností se rozhodnutí týká a jaké dopady z něj vyplývají,“ vysvětlil. Ve stejném duchu se ve čtvrtek vyjádřil pro ČTK i sám ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Současný mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský na zaslané dotazy nereagoval.
Hloubkové šetření
Cílem české podpory bylo podpořit podniky zabývající se pěstováním plodin a chovem hospodářských zvířat při sjednávání pojištění proti přírodním katastrofám a nepříznivým povětrnostním událostem, uvedla unijní exekutiva.
Celkový rozpočet podpory se odhadoval na 690 milionů Kč (přibližně 25,8 milionu eur v té době). Podpora byla financována ze státního rozpočtu.
V lednu 2021 Evropská komise zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda tato podpora na pojistné byla v souladu s pravidly EU pro státní podporu, zejména s pokyny pro státní podporu v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech z roku 2014, tedy takzvanými zemědělskými pokyny.
„Hloubkové šetření provedené komisí potvrdilo, že některé velké zemědělské společnosti byly českými orgány chybně kvalifikovány jako malé a střední podniky, a proto obdržely podporu, aniž by splňovaly podmínky zemědělských pokynů,“ stojí v aktuálním prohlášení unijní exekutivy.
Vlastní prověrku si dělalo v roce 2021 i vedení garančního fondu a ministerstvo zemědělství. Právě na základě jejích závěrů se rozhodlo po některých firmách vymáhat peníze zpět.
Případem finančních podpor vyplacených fondem firmám, které nesplňovaly status malého a středního podniku, se zabývala také policie. A to na základě trestního oznámení podaného analytiky Pirátů společně se senátorem Lukášem Wagenknechtem (Piráti).
Vedle fondu mířilo také na ministerstvo zemědělství, které rovněž rozděluje dotace mířící do zemědělství. Národní centrála proti organizovanému zločinu ale případ odložila v roce 2022, jak informoval zpravodajský server ČT24.
Autor: Tereza Čemusová
Zdroj:iRozhlas.cz
