Problém je mimo jiné právě v kategorizaci podniků, přičemž podle parametrů EU patří mezi malé a střední podniky subjekty zaměstnávající méně než 250 zaměstnanců s ročním obratem nižším než 50 milionů eur. To jsou přitom i na tuzemské poměry velké zemědělské podniky, které takové velikosti a obratů dosahují především na základě majetkové propojenosti do větších celků. Ani velké rodinné farmy takových rozměrů nedosahují ani náhodou, a i proto by legislativní ukotvení rodinná farma mohlo být vhodným vodítkem pro kategorizaci podniků, pakliže se do definice pojmu rodinná farma zahrnou i parametry obratu a počtu zaměstnanců.
Změny kategorizace jsou navíc v zemědělské a environmentální legislativě obvyklé. Nejnověji jde o aktualizaci seznamu invazních a nepůvodních druhů, který se rozšířil od 7. srpna letošního roku v ČR o 16 organismů z oblasti hmyzu, ryb, korýšů a ptáků. Příslušný seznam zveřejnila Státní veterinární správa, důležité ale v této souvislosti je plánované rozšíření invazivních nepůvodních druhů o bobra kanadského a norka amerického, které vstoupí v platnost za dva roky.
Aktualizované statistické údaje o sběru lesních plodů v minulém roce také tento týden publikovalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Hodnota nasbíraných plodů loni činila 7,2 miliardy korun, byť objem v tunách byl loni pod dlouhodobým průměrem. To mimo jiné dokazuje tři věci – jednak, že podmínky pro růst lesních plodů se v ČR mírně zhoršují, část veřejnosti (zejména mladší generace) do lesa nechodí na houby, ale spíše na procházky, a také, že cena lesních plodů, ostatně jako všech potravin, roste. Lesní plody přitom patří mezi naše původní ovoce, jehož komerční produkce ovšem až na pěstování příslušných plodů na zahrádkách v ČR prakticky zcela zanikla.
Právě rostoucí ceny potravin i zemědělských surovin jsou jednou z příčin letošní předpokládané historicky nejhorší bilance agrárního zahraničního obchodu ČR. Schodek tohoto obchodu totiž podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhl za první polovinu letošního roku téměř 28 miliard korun, a celková roční bilance by tak mohla překonat deficit 50 miliard korun, což není dobrá vizitka konkurenceschopnosti našich komodit a potravin na zahraničních trzích. Je ale vhodné podotknout, že podstatnou položku v deficitu tvořil obchod s masem (deficit 18,7 miliardy korun), jehož ceny, zejména pak ceny hovězího, v první polovině letošního roku výrazně vzrostly, byť cena do ČR nejvíce dováženého vepřového masa v tomto období klesla. Vzhledem k loňské nepřízni počasí (dubnové mrazy) také vzrostly do ČR dovozy ovoce a zeleniny. V tomto případě bude ale zřejmě letošní bilance lepší – jednak kvůli předpokládané velmi dobré tuzemské úrodě ovoce, jednak kvůli nepřízni počasí v regionech jižní Evropy, které se potýkají s rozsáhlými požáry a na rozdíl od ČR tropickými teplotami v průběhu léta, což v těchto zemích snižuje potenciál exportu, včetně exportu do ČR.
Na závěr ještě pár slov k aktuálním datům ČSÚ z pátku tohoto týdne týkající se vývoje cen potravin, živočišné výroby a aktualizovaného odhadu letošní sklizně.
Většinu dat prezentovaných ČSÚ bylo možné očekávat, a to jak pokles řady spotřebitelských cen potravin (na trhu nová úroda ovoce a zeleniny, nižší prázdninová poptávka), tak nárůst živočišné výroby v ČR ve druhém čtvrtletí, který je dán mimo jiné poměrně příznivými cenami v letošním roce v porovnání s cenami v předchozích letech, a překvapivý není ani odhad letošní produkce základních obilovin a řepky. Důležité je, že přímo na objem sklizně by nemělo mít vliv ani deštivé počasí, které zpožďuje průběh žní, ne ale plošně po celé ČR. Určitým rizikem může být pokles kvality, je však třeba vědět, že například k využití pšenice na potravinářské účely je v ČR každoročně třeba zhruba milion tun z veškeré sklizené pšenice, a takové množství pšenice z letošní sklizně potravinářskou kvalitu mít bude. Víceleté porovnání objemu sklizně obilovin a zejména řepky, který je letos nižší, je dán zejména poklesem osevních ploch řepky v loňském roce (v porovnání s rokem 2023 téměř o 10 procent), pokud se týká naopak předpokládané vyšší produkce máku, pak ten patří mezi významné exportní komodity (ČR je jeho největším vývozcem na světě), takže pokud je poptávka ze zahraničí, je logické, že pěstitelé navyšují jeho plochy i produkci.
Petr Havel
