Padesát dnů před parlamentními volbami, v nichž je favoritem hnutí ANO Andreje Babiše, směřuje vláda Petra Fialy (ODS) ke kroku, který může Agrofert přijít na miliardy korun. A pakliže se Babiš stane premiérem, vystaví ho následně dilematu, zda do procesu zasáhnout a riskovat obvinění z porušení zákona.
Potom, co Seznam Zprávy v sérii textů popsaly, že přes sliby „deagrofertizace“ a pravomocné justiční rozsudky vláda nevymáhá dotace, které Agrofert pobíral, když vládl Andrej Babiš, nyní ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) reportérům řekl, že jeho úřad vymáhání rozjede.
„V tuto chvíli vám mohu sdělit, že na základě mně známých skutečností a zároveň i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potvrzeného Ústavním soudem z konce dubna směřujeme k zahájení řízení o vrácení plateb poskytnutých v tom dotčeném období společnostem, kde byl koncovým vlastníkem Andrej Babiš,“ potvrdil Výborný Seznam Zprávám.
Ministerstvo podle něj vyzve jednotlivé společnosti k vrácení dotací. Největší objem peněz, o nějž jde, přitom představují takzvané nárokové zemědělské dotace, které firmy z Agrofertu pobíraly za to, že obdělávaly půdu a chovaly dobytek. Dle Výborného jde rovněž o takzvané národní dotace, které šly jen z českého rozpočtu.
Jde o období od roku 2017, kdy byla schválená novela zákona o střetu zájmů, do prosince roku 2021, kdy Babiš skončil jako premiér. Agrofert vracení peněz odmítá.
Otočka během necelých tří týdnů
Na rozsudky, které Výborný cituje, upozornily před měsícem Seznam Zprávy. Tehdy ještě ovšem Ministerstvo zemědělství na přímý dotaz tvrdilo, že ani tyto verdikty nic nemění na jeho rozhodnutí zemědělské dotace po Agrofertu nevymáhat.
S tím, že se týkají jiných případů neproplacených dotací pro Agrofert, zatímco takzvané nárokové zemědělské dotace vyplaceny byly. Ministerstvo zemědělství podle tři týdny starého vyjádření argumentovalo, že potřebuje, aby Nejvyšší správní soud posoudil i již proplacené dotace. S tím, že u nich vyvstávají jiné otázky „ochrany dobré víry, legitimního očekávání a promlčení“ pro Babišův holding.
To už ale neplatí. Ministr Výborný nyní Seznam Zprávám řekl, že ve čtvrtek měl ve věci jednání s generálním ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Petrem Dlouhým a šéfem představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Josefem Kučerou.
Tedy šéfy obou fondů podřízených ministerstvu, které v éře Babišova vládnutí tvrdily, že se na ně zákon o střetu zájmů nevztahuje a peníze Agrofertu bez potíží vyplácely. Tento právní názor ovšem zastávaly i za vlády Petra Fialy. A to ještě před několika týdny, když se na to Seznam Zprávy ptaly.
To, že se na zemědělský fond střet zájmů vztahuje, podle ředitele potvrdila nová právní analýza. „Má ji od minulého týdne,“ řekl ministr.
Výborného předchůdce mluvil o 4,5 miliardách
Pro rolnický a lesnický fond experti podle ministra ještě dokončují stanovisko a doporučení, jak postupovat.
O kolik peněz celkem půjde, Výborný zatím nechtěl specifikovat s argumentem, že právní analýzy jsou v běhu.
Jeho předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) mluvil v roce 2022 o právní bitvě o zhruba 4,5 miliardy korun.
V roce 2023 ale Nekula ve funkci skončil a ministerstvo začalo tvrdit, že netuší, odkud číslo pochází. „Ta částka není úplně mimo realitu,“ sdělil nyní Výborný.
Proč to trvalo roky? Chtěl jsem si být jistý, říká Výborný
Agrofert vracení peněz striktně odmítá. „Pro jakékoli vracení dotací nevidíme důvod ani právní opodstatnění. Soudy nikdy neřešily nárokové dotace. O jednání PGRLF, SZIF ani ministerstva nic nevíme, proto jej nemůžeme komentovat,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
„Vyzýváme pana ministra Výborného, aby nepřekračoval své pravomoce a nepřípustně nezasahoval do činnosti PGRLF a SZIF. Budeme žádat o zveřejnění zápisu z jednání,“ řekl Heřmanský.
Agrofert dále uvedl, že se o všem dozvěděl od Seznam Zpráv. O kolik peněz by mělo jít, prý netuší. „Nevíme, které dotace konkrétně má ministerstvo na mysli,“ dodal mluvčí.
Vyjádření Andreje Babiše Seznam Zprávy zjišťují. Do vydání textu na dotazy neodpověděl.
Pro právní experty ovšem nynější Výborného zjištění není překvapením.
Jak už Seznam Zprávy informovaly, první pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze, který jasně řekl, že se zákaz střetu zájmů vztahuje i na zemědělské dotace, padl už v roce 2022. A podané stížnosti u Nejvyššího správního či Ústavního soudu v takovém případě ze zákona nemají odkladný účinek. Následovaly podobné verdikty v posledních měsících.
Podle Výborného ale bylo správné čekat až na letošní duben, kdy stejnou konstrukci potvrdil i Ústavní soud.
„Jsem dalek toho, abych bojoval za Agrofert Andreje Babiše. Ale jsem přesvědčený, že každý ministr musí konat v souladu se zákonem a v souladu s právním řádem. A pokud tady tato věc byla napadena u Ústavního soudu, tak se muselo vyčkat na toto rozhodnutí,“ řekl Výborný.
Ministr tvrdí, že se neobává, že nová vláda po sněmovních volbách na začátku října rozhodnutí peníze vymáhat zvrátí. Příští ministr zemědělství, kterého má vysokou šanci vybírat právě Andrej Babiš, ale bude muset s Agrofertem vést řadu soudních sporů. Lze totiž předpokládat, že firmy holdingu se proti odejmutí peněz budou bránit soudně, jak tomu bylo dosud v jiných případech.
„Jednak pevně doufám, že volby nevyhraje člověk, který byl ve flagrantním střetu zájmů a pokud by byl znovu premiérem, tak by mu hrozilo to samé. A za druhé jsem přesvědčen, že žijeme v právním státě a každý premiér a ministr musí respektovat právní řád ,“ konstatoval Výborný.
Miliardové zakázky pro Lesy ČR? Analyzujeme
Zemědělskými dotacemi to ale nemusí skončit. Zákon o střetu zájmů totiž členům vlády zapovídá nejen dotace, ale i veřejné zakázky. A firmy z holdingu Agrofert v době, kdy byl Babiš ve vládě, dostaly také zakázky za téměř 5,6 miliardy korun od státního podniku Lesy ČR.
Výborný na dotaz, zda se rozhodnutí ministerstva vztahuje i na podřízené Lesy ČR, jednoznačně neodpověděl. „To je správná a logická otázka,“ reagoval ministr.
Ministerstvo zemědělství doteď argumentovalo, že není na něm, aby střet zájmů u veřejných zakázek podřízené státní firmy řešilo, že je to role antimonopolního úřadu, který zakázky v minulosti posvětil. „Budu chtít kontaktovat předsedu antimonopolního úřadu, jestli trvá jeho stanovisko, že Lesy ČR postupovaly dle zákona a vše je v pořádku,“ řekl Výborný.
Reportéři mají zmíněná stanoviska k dispozici. Jak už Seznam Zprávy informovaly, obsahují naopak tvrzení, že antimonopolní úřad není oprávněný posuzovat, zda zakázky jsou v souladu se zákonem o střetu zájmů.
Instituce vedená Petrem Mlsnou, kterého do funkce jmenovala Babišova vláda, se zaměřila pouze na to, zda byl splněn jiný zákon o veřejných zakázkách - zda si Lesy ČR vyžádaly dokumenty, ze kterých formálně plynulo, že o střet zájmů nejde. Mimo jiné šlo o čestné prohlášení vydané v tomto duchu firmou z holdingu Agrofert.
„Není jediný důvod, proč neprověřit všechny obchodní vztahy nebo dotační vztahy mezi resortem a firmami z holdingu Agrofert v době, která se dotýká nově potvrzených skutečností podle zákona o střetu zájmů,“ dodal Výborný při konfrontaci s tímto faktem. S tím, že více bude vědět v následujících dnech.
Autoři: Lukáš Valášek a Adéla Jelínková
Kompletní článek naleznete na: SeznamZprávy.cz
