Jde o to, že potraviny a potravinové doplňky obsahují na svých obalech různá sdělení, podle nichž představuje pro spotřebitele konzumaci takého výrobku příznivý vliv na zdraví, prevenci proti různých chorobám, ba dokonce, že má výrobek léčivé účinky. Aby to ale bylo možné tvrdit, musí být takové sdělení (tvrzení) vědecky doloženo. O pravdivosti zdravotních či výživových tvrzení na obalech potravin přitom rozhoduje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který ale dosud většinu žádostí o povolení zdravotních tvrzení odmítá. EFSA dokonce neuznal zdravotní tvrzení o preventivních účincích glukosaminu na kloubní onemocnění, což překvvapilo i lékaře. Tato látka totiž nemá podle vědců preventivní, ale léčivé účinky a význam tak má pro nemocné, ne ale pro zdravé jedince. Do současné doby také EFSA neuznal jediné zdravotní tvrzení týkající se bylinných extraktů - a takových výrobků jsou na trhu tisíce. Pokud přitom při jejich prodeji nebude možné použít marketingové podpory o příznivých účincích takových výrobků na zdraví, budou jen velmi obtížně prodejné. Povinnost dodržet již platnou legislativu EU se přitom dříve či později dotkne jen na území ČR stovek distributorských firem a desítek výrobních firem nabízející potravinové doplňky.
Právně postihnout výrobce za klamání spotřebitele je celosvětový i celoevropský problém. Právníci totiž nemají dostatečnou odbornost k tomu, aby mohli posuzovat vliv nějaké látky na lidské zdraví. V zahraničí se ale již pomalu hýbou ledy. Známé jsou mimo jiné případy společnosti Danone, jejíž reklama na výrobek prospěšný pro zdraví typu Actimel byla ve Velké Británii zakázána a v USA již dokonce společnost zaplatila jako kompenzaci za klamání spotřebitelů pokutu ve výši 35 milionů USD. Podobné problémy začínají řešit i další výrobní a distribuční společnosti. Vůbec největší problémy pak čekají výrobce, kteří na obalech potravin a potravinových doplňků deklarují vlastnosti výrobku spojené se slovesem „léčit“. Jakmile totiž fima prezentuje jakýkoli výrobek za účelem léčby nebo i prevence lidských onemocnění, zakládá tomuto výrobku na základě zákona o léčivech statut léčivého přípravku - tento výklad již potvrdil Evropský soudní dvůr. Léčivé výrobky přitom nesmí být uváděny na trh bez souhlasu příslušných kontrolních orgánů, v ČR je to Státní úřad pro kontrolu léčiv.
Popisovaná situace má dva dopady na zemědělce. První je varování, aby se při současném rostoucím zájmu o prodej potravin a zemědělských surovin přímo od zemědělců konečnému spotřebiteli a současně trendu zdravého životního stylu nesnažili zemědělci o systémovou prezentaci takových výrobků jako výrobků snižující riziko nějakých chorob nebo dokonce jako výrobků, které mají léčivé účinky. Přestože lze předpokládat, že pozornost kontrolních orgánů a EU bude v prvé fázi zaměřena zejména na klasické výrobce a distributory potravin a potravinových doplňků, může v síti kontrol, zejména v budoucnosti, uvíznout i zemědělský výrobce. Pozor tedy zejména na marketing.
Na druhou stranu tlak EU vůči klamavým sdělením na obalech potravin dává širší prostor pro uplatnění čerstvých, regionálních a specifických tradičních výrobků, které nebudou jako dosud handicapovány tím, že nejsou prezentovány jako výrobky vhodné k prevence chorob. Takže třeba „čaj z Krkonoš“ nebude bojovat s „výtažkem z listů ginga s léčivými účinky“, neboť takové tvrzení nebude možné na obalu uvádět. Celkově by měli zemědělci, ale i výrobci tradičních potravin na tomto trendu vydělat, neboť tlak na emoce neinformovaných spotřebitelů prostřednictvím klamavých tvrzení bude klesat. To není zas tak špatná zpráva.
Petr Havel
