Týden v zemědělství podle Petra Havla

Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 34

Sdílejte článek

Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 34

Ve čtvrtek odstartovala zřejmě nejnavštěvovanější zemědělská akce roku – 51. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka 2025, vůbec poprvé za účasti eurokomisaře pro zemědělství a potraviny EU Christophe Hansena. Ten se také účastnil kulatého stolu se zástupci nevládních zemědělských organizací, včetně Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR). Podle Hansena je důležité zrychlit projednání tzv. simplifikačního balíčku, který cílí na snížení administrativní zátěže zemědělců. Ve druhém balíčku, který by měla Komise představit na podzim letošního roku, by mělo být zahrnuto i řešení dostupnosti přípravků na ochranu rostlin, za které zatím neexistuje biologická alternativa. Evropská komise také plánuje během několika týdnů zveřejnit rozpočty pro jednotlivé členské státy na období od roku 2028, kdy začne platit reformovaná zemědělská politika EU. Dotace by pak podle Hansena měly směřovat k těm, kteří ji potřebují nejvíce, tedy hlavně k zemědělcům hospodařícím ve znevýhodněných oblastech, mladým a začínajícím farmářům a farmářkám, a lépe cílit na ty, kteří aktivně přispívají k potravinové bezpečnosti. Potravin se také týkala problematika označování rostlinných imitací masa a masných výrobků, přičemž podle Hansena jde o jemu známý problém a souhlasí s tím, že je nutné trh zpřehlednit, aby nebyl spotřebitel klamán.

Den před zahájením Země živitelky se ministr zemědělství Marek výborný účastnil také zahájení sklizně chmele, který se letos pěstuje na výměře 4 812 hektarů, což je oproti loňsku pokles o necelé jedno procento, úroda by měla být průměrná. Podle MZe došlo letos k navýšení sazby dotace z 15 na 22 korun za kus certifikované sadby. Program kapkové závlahy podpořil jejich výstavbu na 1 316 hektarech chmelnic s investicí přes 340 milionů korun. V současnosti probíhá 6. kolo příjmu žádostí v rámci projektů rozvoje venkova, ve kterém mohou pěstitelé chmele získat podporu na modernizaci sklizňové techniky, konstrukce chmelnic i specializované stroje. Novinkou je možnost získat dodatečné body za projekty, které více než z poloviny směřují do budování nosných konstrukcí chmelnic.

Dva dny před zahájením Země živitelka také zasedala porota hodnotící nejlepší biopotraviny v ČR. Do soutěže o biopotravinu roku se letos přihlásilo 58 výrobků, nejvyšší zastoupení měly pak mlékárenské produkty. I když porota již výsledky hodnocení zná, nejlepší produkty budou veřejně prezentovány až na speciální tiskové konferenci Ministerstva zemědělství, pod jehož záštitou se soutěž koná, počátkem září v rámci Měsíce biopotravin.

Alespoň připomenout je také třeba nedávno prezentovaný úmysl MZe vymáhat po Agrofertu dotace z období od prosince 2017 do prosince roku 2021, kdy byl premiérem Andrej Babiš, a vztahoval se tak na něj a jím vlastněné firmy zákon o střetu zájmů. Mělo by jít o miliardy korun, v krajním případě až o více než 12 miliard. Podle všeho to ale nebude jednoduchý a zřejmě ani krátký proces.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prezentovalo na Zemi živitelce výzvu na odstranění azbestu ze střech zemědělských budov pro malé a mikro zemědělce s celkovou alokací 100 milionů korun, o kterou je stále možné žádat. Dotace cílí na ekologické odstranění azbestu ze zemědělských budov malých a mikro podniků, pro něž je likvidace azbestu významnou finanční zátěží. Díky této podpoře mohou podle MŽP zemědělci získat příspěvek ve výši až jeden milion korun. Vyhlášenou výzvu je možné využít na bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a jejich následnou bezpečnou likvidaci. Nezáleží přitom, zda se bude jednat o renovaci nebo demolici zemědělské budovy. Především demolicím těchto budov totiž doteď bránila vysoká cena za uložení azbestu.

Petr Havel

Přečteno: 213x