Ministerstvo zemědělství chce pod vaším vedením vymáhat dotace od holdingu Agrofert, a to včetně přímých plateb na plochu a dobytek, které získal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve vládě. Půjde o miliardy korun. Jakou myslíte, že máte šanci?
To nedokážu odhadnout. Nevím, jak se k tomu postaví dotčené subjekty. Nedovedu si ale představit, že bych já jako ministr nebo jakýkoli jiný ministr uvažoval v intencích toho, jaká je šance vymoci platby zpět.
Pokud je zde jasný rozsudek soudu, tak je potřeba konat. A ten my máme, je tu rozsudek Nejvyššího správního soudu z ledna, čili té nejvyšší instance v rámci správního práva, dokonce potvrzený v odůvodnění usnesení Ústavního soudu na konci dubna. Vše ostatní je už potom na rozhodnutí správních orgánů, případně soudu, pokud se bude druhá strana bránit.
Na to mířím. Zajímá mě, z čeho vycházíte. Budou volby do Sněmovny, hnutí ANO je jejich favoritem, takže vy tady možná už za měsíc sedět nebudete. A to břímě spadne na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který bude muset vydat desítky, možná stovky rozhodnutí o odebrání dotace. Jste si tedy skutečně jistý, že máte právně nabito?
Odmítám od samotného počátku, že by celá ta věc měla jakoukoliv souvislost s volbami, které se blíží. Vůbec to s tím nesouvisí. Já jsem pořád přesvědčen, že bez ohledu na to, jaká vláda tady bude po volbách, tak žijeme v právním státě, a takto budou postupovat všechny instituce – ministerstvem počínaje, platební agenturou konče.
Nehledě na vedení?
Nehledě na vedení. Směrem k Andreji Babišovi musí také zaznít výzva, jasně a veřejně. Andrej Babiš si musí vybrat. Měl si vybrat už v roce 2017, kdy se stal premiérem, jestli chce být členem vlády a respektovat právní řád, včetně zákonu o střetu zájmů, který přijala Sobotkova vláda s jeho účastí a s podporou hnutí ANO, anebo jestli chce podnikat.
Platí zákon o střetu zájmů, dotčený paragraf 4c je tentokrát jasně vyložený, je zde možnost opřít se o rozsudky soudů, tudíž dnem jeho jmenování členem vlády by všechny společnosti, kde je koncovým vlastníkem, měly ztratit nárok na jakékoli platby a podpory (od státu, pozn. red.). Věřím ale, že dokážeme ve volbách uspět a že Andrej Babiš v příští vládě nebude.
Přes pět miliard
Vraťme se k těm právním východiskům. My jsme všechny dostupné rozsudky, které se tedy týkají těch nenárokových dotací, prostudovaly. Píše se v nich sice, že zákon o střetu zájmů se vztahuje také na SZIF, přímé platby ale explicitně nezmiňuje. SZIF přitom dlouhodobě zastával názor, že přímé platby nelze ovlivnit, protože se rozdělují podle velikosti obdělávané půdy nebo počtů dobytka, a že se tedy střet zájmů na ně nevztahuje a že ze strany Evropské komise nebyly tyto platby zpochybněny. Tak bude taková obecná premisa stačit, abyste obstáli v právních sporech, které budou ze strany Agrofertu jistě následovat? Co dalšího máte v ruce?
Pojďme si nejdříve říct, že příjemce dotací není Agrofert, příjemci jsou jednotlivé zemědělské farmy a podniky, které jsou zcela samostatné, ale koncovým vlastníkem je ve finále Andrej Babiš a holding Agrofert. O to je to složitější, protože o dotace nežádá Agrofert, o dotace žádá například Zemědělské družstvo Blšany.
Takže tu mámě nějakých 90 společností, které v těch letech 2017 až 2021, pobíraly – a pobírají je dodnes – tři typy dotací. Evropské, které se dělí na nárokové a nenárokové, a pak jsou to národní dotace.
U dotací nenárokových, investičních, které se udělují třeba na výstavbu stáje nebo nákup moderní zemědělské techniky, Evropská komise už v roce 2019 konstatovala, že tam střet zájmů skutečně je. Dohromady šlo o 29 žádostí o dotace, které si tedy podaly ty jednotlivé společnosti, za celkem 581 milionů korun. Vyplacena ale byla pouze jedna pro Schrom Farms v hodnotě 1,6 milionu korun.
O tom vedeme už dlouho soudní spor, protože jsme přesvědčeni, že tuto dotaci, která nám nebyla proplacena z Evropské komise, má ta společnost vrátit. Všech dalších 28 žádostí o dotaci pak skončilo v různé fázi rozpracovanosti, buď před rozhodnutím, nebo po rozhodnutí, nebylo ale proplaceno ani euro.
Pak jsou tady přímé dotace, takzvaně na plochu, a národní dotace, což jsou třeba dotace na dobrou životní pohodu zvířat, nákazový fond a podobně.
O jaké částce se tedy přesně bavíme?
U zemědělských národních dotací je to dohromady zaokrouhleně 860 milionů korun u těch 80 až 90 společností. V případě přímých dotací jde o 4,24 miliardy korun. Když to sečtete, tak jsme zhruba na částce 5,1 miliardy.
Takže celkem budete od Agrofertu vymáhat 5,1 miliardy?
Ano, to je částka, ke které jsme došli na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu z ledna letošního roku potvrzeného i zmínkou v odůvodnění usnesení Ústavního soudu v dubnu letošního roku. V tomto sporu šlo o jednu z těch investičních dotací, ale v odůvodnění je mimo jiné uvedeno, že paragraf 4c zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny platby, včetně těch přímých a včetně těch národních.
Toť k tomu právnímu zdůvodnění, na které jste se ptala. V dubnu, kdy to bylo potvrzeno Ústavním soudem, jsem proto nabyl přesvědčení, že je tady potřeba postupovat v souladu s právním řádem, zahájit správní řízení a vyzvat společnosti k vrácení těch dotací.
To ale není na vás, rozhodnutí o odebrání dotací musí vydat SZIF. Takže jste v tom byli za jedno?
Ano, to nemůžu udělat já jako ministr, musí to udělat SZIF, která je sice podřízenou organizací ministerstva, ale jinak je to nezávislá platební agentura. Je to tedy odpovědnost generálního ředitele. My jsme se dohodli, on si nechal zpracovat právní analýzu, kterou máme k dispozici zhruba čtrnáct dní, tři týdny. A i z té právní analýzy právní kanceláře vyplývá, že je potřeba postupovat v tomto smyslu.
Odebírání dotací
Takže když to shrnu: čekalo se na konečné rozhodnutí soudů, to se stalo v dubnu. Poté jste na základě obecné věty, že střet zájmů dopadá i na SZIF, dospěl k závěru, že je potřeba vymáhat zpět nejen investiční dotace, ale také přímé platby a národní dotace. Sešel jste se k tomu s ředitelem SZIF Petrem Dlouhým a dohodli jste se, že nechá zpracovat k celé věci právní analýzu, která záměr vymáhat dotace od Agrofertu potvrdila. Je to tak?
Ano, ta to potvrdila. Současně se v ní řeší, jak dále postupovat, protože jde skoro o 3000 žádostí o dotace, tedy bude potřeba vydat 3000 rozhodnutí o odebrání dotace. Tady proto dávám velkou výzvu vůči těm jednotlivým společnostem, kterých se to týká, pokud nechtějí paralyzovat celý systém na SZIFu, aby rozhodnutí soudů respektovaly, a jakmile dostanou rozhodnutí o vratce, dotaci vrátily.
Jinak mají možnost se samozřejmě odvolat, pak rozhoduje ministerstvo. Pokud by se odvolaly i proti tomuto rozhodnutí, budou rozhodovat soudy. A my musíme být opatrní a pečliví v těch odůvodněních. Takže to není úplně jednoduché. Mohou to být současně velké a dlouhé právní spory. Nedovedu si ale představit, že bychom nad tím zavřeli desky a řekli, že co bylo, to bylo.
Právní analýza, na které stavíte váš postoj, ale nebyla dosud zveřejněna. Můžete říct, co se v ní tedy přesně píše? Nebo odcitovat nějakou klíčovou pasáž?
Dobře. Můžu zacitovat toto: Zpracovatel je toho názoru, že (s ohledem na jazykový výklad ustanovení paragrafu 4c zákonu o střetu zájmů a závěry recentní rozhodovací praxe) se předmětné ustanovení vztahuje i na poskytování nárokových dotací. Konec citace.
Je tady i upozornění na to, jaká rizika to s sebou nese. Proto vůbec nechci předjímat, jak by soudy případně mohly v budoucnu rozhodovat. Bylo by proto ideální, kdyby příjemci reagovali tak, jak jsem říkal.
Agrofert ale s vaším postojem nesouhlasí. Ostře se ohradil s tím, že vždy postupoval podle zákonných pravidel, tudíž asi nelze předpokládat, že dotaci dobrovolně vrátí. Vy, resp. SZIF ale máte silnou páku. Můžete jim pozastavit čerpání nových dotací. Je to tak? Uděláte to?
Je to trochu jinak. SZIF nemůže u současných dotací zastavit výplatu, pokud je splněna podmínka pro poskytnutí dotace. Ale v případě, že bude existovat pohledávka z důvodu povinnosti vrátit neoprávněně poskytnutou dotaci, musí SZIF před výplatou další dotace tuto pohledávku započítat.
Tudíž pokud některá společnost z holdingu Agrofert, u které bylo z důvodu střetu zájmů vydáno rozhodnutí o vratce, získá nárok na novou dotaci, starý dluh se strhne z nové výplaty?
Ano, je to tak.
Zřejmě to skutečně může být velká právní bitva, o které vy mluvíte. Není proto jedna právní analýza málo? Neměli byste mít v ruce třeba tři analýzy, který potvrdí to samé?
V právní branži platí pravidlo tři právní analýzy, pět právních názorů. Já se nedomnívám, že bychom měli zadávat další právní analýzy a posuzovat to znovu. Máme rozsudek Nejvyššího správního soudu a nějakou rozhodovací praxi a hlavně usnesení Ústavního soudu. To je pro mě víc než stanovisko právní kanceláře a to je důležité. Ústavní soud je u nás nejvyšší právní instance a garant respektování práva ústavnosti.
3000 vratek
Jaký bude nyní další postup?
Začneme to řešit postupně v souladu se správním řádem. Na starosti to má SZIF coby platební agentura a půjde o skoro 3000 řízení, takže pokud by měl někdo pocit, že všechno zahájíme v jednom dni, tak je to nesmysl.
Všechno musí být řádně odůvodněno. Musíme si také být jisti, že ta společnost v tom roce skutečně byla ovládaná Agrofertem. A postupně budou tedy zahajována správní řízení o vrácení podpory. Ta musí být doručena a všechno musí běžet ve správných lhůtách. Daný subjekt má právo na to zareagovat. Buď vrátit, uznat, což by byl ideální stav, nebo nevrátit a odvolat se. O odvolání poté rozhoduje ministerstvo zemědělství.
Já opět nemohu vůbec předjímat, jak právníci ministerstva zemědělství zareagují. Ale řekl bych, že na základě toho, co máme k dispozici, potvrdí rozhodnutí fondu. Pak je ten pomyslný míček opět na straně žadatele. On buď uzná, že neuspěl s odvoláním a podporu vrátí. Nebo se, protože jsme v právním státě, může odvolat ke správnímu soudu. A pak se pohybujeme v úrovní soudního sporu, který může být velmi dlouhý.
Bylo již nějaké takové rozhodnutí vydáno?
Ne, v tuto chvíli ještě ne. Jsme opravdu na začátku. Připomínám, že my opravdu nemůžeme vyloučit, že se to dostane až do úrovně soudních sporů. Tady musíme postupovat velmi pečlivě. My nezdržujeme nic ani o hodinu, ani o den, ale já tady určitě nepovedu boj o to, jestli to bude zítra, pozítří nebo za měsíc. Pro mě je podstatné to, aby to bylo řádně připravené. Zároveň tím nemůžeme paralyzovat platební agenturu. Vratky se dějí běžně. Ale teď víme o skoro 3000 žádostech, což by znamenalo nárůst agendy asi o 670 procent.
Agrofert označil vaše počínání za součást předvolební kampaně. To časování před volbami by vám skutečně mohlo přinést politické body, operoval jste s tím?
Jednoznačně odmítám to, co je mi podsouváno Andrejem Babišem, případně společností Agrofert. Není to součást předvolebního boje. Já nemám šanci jakkoliv ovlivnit rozhodování soudů a to, že se to časově sešlo s volbami.
Finální rozsudek Nejvyššího správního soudu, tedy nejvyšší instance z hlediska správního práva, je z konce ledna letošního roku. Následně byl potvrzený usnesením soudu Ústavního na konci dubna. Můžeme vést debatu, jestli jsme mohli být o měsíc rychlejší, ale já jsem považoval za důležité mít v ruce právní analýzu. Vy jste po mě chtěla dokonce tři. SZIF má jednu a to si myslím, že je dostatečné.
Autorky: Kristýna Guryčová, Tereza Čemusová
Zdroj: iRozhlas.cz
