Rozpočet ve výši 300 miliard eur má být vyhrazen výhradně pro zemědělské dotace, tedy nebude možné jej převést na jiné účely. Zásadní novinkou je ale jeho sloučení do jediného „megafondu“ spolu s penězi na rozvoj regionů a venkova. Tento nový jednotný fond bude mít objem 865 miliard eur a jednotlivé členské státy z něj obdrží svůj podíl, o jehož využití budou rozhodovat na národní úrovni.
Zanikne i dvoupilířová struktura SZP, zavedená v roce 1999, která oddělovala přímé platby na hektar od takzvaných investičních dotací na rozvoj venkova.
Škrty jsou pro Česko zklamáním
Podle ministerstva zemědělství sice bylo možné určité škrty očekávat, jejich rozsah ale překvapil. „Určité snížení rozpočtu na SZP jsme očekávali s ohledem na nová témata, která v novém programovém období musí být financována,“ řekla redakci mluvčí resortu Karla Mráčková. Mezi novými tématy je především podpora obrany a bezpečnosti, ale také větší důraz na průmysl, inovace a konkurenceschopnost.
Evropská unie zároveň nemá peněz nazbyt, protože musí splácet půjčku, kterou si před lety vzala na restart ekonomiky po pandemii covidu-19. „Ovšem takto výrazné snížení, které je navrženo, zvlášť po započtení inflace z minulých let je zklamáním. Zejména pak v souvislosti s tím, že požadavků na zemědělce neubývá, ale spíš naopak,“ dodala Mráčková s tím, že zemědělci musí plnit náročné standardy EU na kvalitu a bezpečnost potravin, chránit klima a přírodu či zajišťovat dobré životní podmínky pro hospodářská zvířata.
Ministerstvo také varuje před dopady sloučení zemědělských a regionálních dotací do jednoho megafondu – podle resortu to povede ke komplikacím a zpožděním při distribuci prostředků.
„Samostatné fondy a dvoupilířová struktura SZP je systém, který se už po léta osvědčil, drobné úpravy jsou samozřejmě namístě a nebráníme se jim, ale nechceme úplné zrušení, protože to by vedlo k narušení kontinuity a demotivaci zemědělců,“ uvedlo ministerstvo.
Evropská komise to ale vidí jinak. Zdůrazňuje, že částka určená pro zemědělství představuje pouze minimální rámec – členské státy mohou vyčlenit i více peněz, pokud dají investicím do zemědělství přednost před jinými oblastmi, například regionálním rozvojem. Česká národní obálka by měla činit zhruba 29,4 miliardy eur a bude záležet na tom, jak ji vláda rozdělí mezi zemědělství, výstavbu silnic či další projekty.
Stropy na dotace pro velké farmy
Komise hájí i navrženou změnu struktury společné zemědělské politiky. Slibuje si od toho především větší flexibilitu a zjednodušení čerpání peněz. „Již žádná omezení v přesunech mezi pilíři. Už žádné překrývání, různé podmínky financování opatření, která sledují stejné cíle. Jedna politika – jeden soubor opatření pro zemědělce a rozvoj venkova,“ uvedl k tomu eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.
Součástí návrhu je také postupné snižování dotací u velkých podniků, takzvaná degresivita, a zavedení absolutního stropu pro přímé platby. Prvních 20 000 eur dotací farmář obdrží beze změny, z částky mezi 20 000 a 50 000 eury se však odečte 25 procent, mezi 50 000 a 75 000 eury už 50 procent a mezi 75 000 a 100 000 eury dokonce 75 procent. Nad 100 000 eur ročně nebude možné podporu čerpat vůbec, a to včetně propojených subjektů.
Komise zároveň navrhuje posílit krizovou rezervu, která má sloužit k rychlému řešení mimořádných situací, například prudkých výkyvů cen nebo dopadů extrémního počasí. Tato rezerva má být financována přímo z rozpočtu SZP a bude pružně využitelná v případě krizí na zemědělských trzích. Připadnout má na ni 6,3 miliardy eur.
Agrární komora varuje před ohrožením potravinové bezpečnosti
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal návrh Evropské komise tvrdě zkritizoval a označil ho za hrozbu pro české i evropské zemědělství. „Hlavním úkolem zemědělství je zajistit zdravé a cenově dostupné potraviny pro obyvatele, což bude po roce 2027 ještě těžší než teď,“ uvedl Doležal.
České zemědělce teď podle něj čekají škrty v dotacích a více papírování. „EU tím akorát pobídne dovozce ze třetích zemí, kde tak vysoké standardy welfare zvířat nebo bezpečnosti potravin nemají, aby dodávali do Evropy stále větší objemy potravin, což považuji za maximální pokrytectví,“ varoval šéf české zemědělské organizace.
Podobně komentovala návrh i evropská asociace zemědělských organizací Copa-Cogeca. Podle ní by měla Evropská unie návrh zásadně přehodnotit.
Česko bude bojovat za samostatný zemědělský fond
Návrh Evropské komise je prvním krokem v dlouhém legislativním procesu. O víceletém finančním rámci musí rozhodnout jednomyslně všechny členské státy a souhlasit s ním Evropský parlament. Platit by měl od roku 2028. Evropská komise představila návrh se značným předstihem kvůli tomu, že vyjednávání jsou vždy složitá.
Podle českého ministerstva zemědělství by EU měla usilovat o „jednoduchý, přehledný a rozumně flexibilní rozpočet“, který bude zacílený na současné i nové výzvy bez zbytečné administrativní zátěže. „Obdobný postoj jako ČR vyjádřila na jednáních většina ministrů zemědělství a tato pozice byla aktivně komunikována směrem k Evropské komisi,“ dodalo české ministerstvo.
Česko bude při vyjednávání prosazovat navýšení navrženého rozpočtu a zachování samostatného fondu. „Jsme přesvědčeni, že tento model se osvědčil a je funkční, nevidíme proto důvod, proč jej měnit. Komplexní reformu v každém novém programovém období vnímáme jako demotivační,“ uzavřela mluvčí resortu Mráčková.
Článek původně vyšel na webu Hospodářských novin.
Autoři: Aneta Zachová, Hospodářské noviny
Zdroj: Euractiv
