Vy jste na Facebooku napsal, že očekáváte stažení článků Seznam Zpráv, nebo omluvu. Co vás naštvalo a jaký to má vývoj?
Neudělali nic. Kromě příspěvku na sociálních sítích jsme poslali i dopis šéfredaktorovi Seznam Zpráv. Odpověď byla, že za textem si stojí. Mrzí mě to, protože podle mě to už není seriózní žurnalistika – článek uváděl nepravdivé a překroucené informace.
V čem tedy podle vás server Seznam Zprávy lže?
V samotném titulku článku web uvedl, že ministerstvo zemědělství tajilo nějakou analýzu. To je lež. Ostatně to samy Seznam Zprávy vyvrátily už v rozhovoru, který zveřejnily tři hodiny po původním článku. Je absurdní, že médium samo krátce po publikaci textu zveřejní informace, které jeho vlastní titulek popírají.
Co tedy ten materiál obsahoval?
Byl z roku 2022 a řešil, zda má Česká republika žalovat Evropskou komisi a požadovat proplacení investičních dotací pro firmy, jejichž koncovým vlastníkem byl Andrej Babiš. Vláda rozhodla, že žalobu podávat nebude – správně, protože bychom neměli šanci uspět.
Taky nevidím důvod, proč byste měli bojovat za nějaké dotace pro Andreje Babiše.
Přesně tak. Součástí materiálu bylo také konstatování, že u tzv. nárokových dotací (na zemědělskou půdu) je nutné vyčkat na pravomocné rozhodnutí soudu a teprve poté rozhodnout o jejich vymáhání. A právě tak ministerstvo postupovalo.
Takže obsah dokumentu z roku 2022, který Seznam Zprávy odhalují, nebyl nijak překvapivý?
Přesně tak. Jen potvrdil, že je třeba čekat na soudní rozhodnutí, které padlo až letos. Spor se vedl o to, zda se paragraf o střetu zájmů vztahuje i na nárokové dotace. To nebylo jasné. V jiných státech Evropy je mohou pobírat třeba i členové vlády. Ale u nás je to jinak. Národní pravidla schválila vláda Bohuslava Sobotky v roce 2017, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí. Nikdo nás k tomu nenutil, ale pravidla tak byla nastavena. Já i moji předchůdci jsme proto museli postupovat s právní opatrností. Nemohli jsme vymáhat něco, co nebylo právně potvrzené.
Jak jste nyní dospěli k částce 5,1 miliard?
Skládá se ze dvou částí. Částka 860 milionů jsou národní dotace a 4,24 miliardy jsou dotace evropské. Ty evropské se vrátí do rozpočtu EU, nikoli do českého státního rozpočtu. Představa, že na tom český rozpočet vydělá, je tedy mylná.
Co vlastně soudy rozhodovaly?
Nejvyšší správní soud v lednu 2024 potvrdil, že paragraf o střetu zájmů se vztahuje i na nárokové dotace. Ústavní soud to v dubnu potvrdil. Odmítl tehdy ústavní stížnost jedné z firem z holdingu Agrofert a zároveň jasně uvedl, že se paragraf vztahuje nejen na investiční dotace, ale i na všechny další podpory a platby – nejenom zemědělské. Na základě toho nechal Zemědělský intervenční fond, po dohodě s ministerstvem, vypracovat externí právní analýzu. Tu máme zhruba tři týdny a nyní jdeme k vymáhání.
Co kdyby se Andrej Babiš znovu stal členem vlády?
Pak by se na něj automaticky vztahoval paragraf o střetu zájmů a jeho firmy by přišly o nárok na dotace či podpory. Takže pokud nevyhraje volby, bude se moci zase starat o svůj byznys a my ho zbavíme starostí, jestli je víc politik, nebo podnikatel. Správní řízení ale nepovede ministerstvo, nýbrž nezávislý Zemědělský intervenční fond. Ať už volby dopadnou jakkoli, fond bude muset postupovat v současných krocích. Jen to nepůjde naráz, protože by hrozila paralýza celé instituce – jde o téměř tři tisíce řízení.
Jak bude samotné vymáhání probíhat?
Správní řízení nebude zahajovat ministerstvo, ale nezávislá platební agentura – Zemědělský intervenční fond. Půjde o tisíce řízení, což je obrovská administrativní zátěž. Nelze totiž podat nějakou hromadnou žalobu na Agrofert jako na koncového vlastníka. Musí se vymáhat od každé jeho zemědělské firmy – jakožto příjemce dotace – zvlášť. Proto se bude postupovat postupně. Ideální by bylo, kdyby ty jednotlivé firmy prostředky vrátily dobrovolně, ale spíše se budou bránit, takže nás čekají soudní spory.
Čeká nás tedy složitý právní proces, jaký tu ještě nebyl.
Z hlediska správy to bude časově, finančně a personálně extrémně náročné. Nárůst agendy bude o 672 % vyšší. Agentura na to nemá dost právníků ani kapacity, a přitom musí zároveň plnit úplně jiné úkoly. Proto se postupuje postupně.
Vám se kromě práce Seznam Zpráv nelíbí ani role Pirátů. Co vám vadí?
Je to paradox. Piráti v roce 2022 navrhli změnu zákona, která by vyjmula nárokové dotace ze střetu zájmů – dnes by se tedy podle této novely nevymáhala většina peněz. Ti, kteří mě dnes nejvíce obviňuji z nečinnosti, sami chtěli Andreje Babiše v podstatné části střetu zájmů zbavit. Ústavní soud to zrušil jako nepřípustný přílepek na návrh Aleny Schillerové. A to je další paradox.
Hnutí ANO tak svou ústavní stížností způsobilo, že se otázka střetu zájmů Agrofertu vrátila na stůl pro všechny typy podpor. Takže se paradoxně hnutí ANO zasloužilo o to, že dnes můžeme i nárokové dotace vymáhat. Andrej Babiš z toho má určitě velkou radost.
Autor: Marek Wollner
Zdroj: Forum24.cz
