Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při představování nového rozpočtového rámce v rekordní výši dvou bilionů eur mluvila o nezávislosti a konkurenceschopnosti, kterou by měly evropské peníze posílit.
Zmíněná částka představuje 1,25 procenta z výkonu unijní ekonomiky. Aktuální rozpočet Evropské unie má objem přes jeden bilion eur, tedy asi jedno procento hospodářského výkonu sedmadvacítky. Nově se tedy rozpočet zdvojnásobí.
„Tohle není žádná revoluce. Je to pokračování toho, jak můžeme sledovat proměny víceleté finanční perspektivy v posledních třiceti čtyřiceti letech,“ myslí si ekonom Lacina.
Návrh nového rozpočtu odráží současné evropské trendy a mění pohled třeba na společnou zemědělskou politiku, upozorňuje.
„Ta prochází reformou a snaží se posunovat více k protržním opatřením. Posuny a snižování podílu prostředků, které směřují do zemědělského sektoru, jsou jednou z nejcitlivějších položek, které se diskutují,“ doplňuje s tím, že změny budou klást důraz také na budování společných výrobních obranných kapacit.
Kritika zemědělců
Příspěvky členských států by se navyšovat neměly, ale Evropská komise chce rozpočet navýšit pomocí vlastních zdrojů. Ty by získala z obchodování s emisními povolenkami z uhlíkového cla, z recyklovaného odpadu, ze zvýšení daně z tabáku a z příspěvku velkých společností s obratem nad 100 milionů eur ročně (bezmála 2,5 miliardy korun).
Zjednodušit se má i struktura evropských fondů, které budou nově složené ze čtyř okruhů. Tím největším bude okruh národních a regionálních plánů partnerství.
Na národní programy členských zemí formou takzvaných národních obálek má jít 48 procent rozpočtu, tedy téměř miliarda eur – a to na zemědělství, soudržnost nebo vnitřní věci podle specifik jednotlivých různých zemí a regionů. Spadá tam ale i boj s nelegální migrací.
To vše doplní nový fond konkurenceschopnosti v objemu 400 miliard eur (bezmála jeden bilion korun). Z toho se mají financovat na evropské úrovni čisté technologie, digitalizace, obrana nebo výzkum.
Nový návrh však vyvolává silné emoce mezi zemědělci. Ti by podle profesora z Mendelovy univerzity pravděpodobně preferovali vydělit výdaje Unie na zemědělství do vlastní kapitoly.
„Při sloučení hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k samotným zemědělcům,“ přibližuje jejich obavy Lacina.
„V případě České republiky je odhadovaný dopad nejvíc negativní u velkých zemědělců. Ale to je způsobeno naší historickou velkou výměrou zemědělských podniků a strategii, kterou Evropská unie dlouhodobě má,“ poukazuje ekonom a vysvětluje:
„Očekává se, že velké zemědělské podniky mají úspory z rozsahu, vyšší produktivitu a že by měly být primárně podporováni spíš střední a malí zemědělci. Největší dopad bude na velké podniky a malí zemědělci by si dokonce měli polepšit.“
Vyjednávání
Lacina připomíná, že návrh rozpočtu na roky 2028 až 2034 se ještě může měnit. Bude totiž výrazně záležet na jednotlivých členských státech, jak se k návrhu postaví.
„Evropská komise je v rozpočtové proceduře nejslabším hráčem. Přichází s návrhem – ale pak přichází členské státy, premiéři, prezidenti, ministři financí, kteří musí schválit výšku rozpočtu jako procenta hrubého národního důchodu, které se vůbec vybere do rozpočtu. To pak dá celkový balík, který je k rozdělení,“ přibližuje.
„Druhou poměrně silnou institucí při rozhodování o rozpočtu Evropské unie je Evropský parlament. A tam mají zemědělci hlavně u nejsilnější koalice lidové strany velmi silný hlas,“ uzavírá Lacina.
Zjednodušuje nový návrh rozpočtu Evropské unie byrokracii? Jak moc reaguje na Draghiho zprávu, která doporučuje posilovat jednotný evropský trh? A bude Česká republika muset platit více peněz Evropské unii? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.
Autor: Václav Pešička, job
Zdroj: iRozhlas.cz
