Kardinální otázkou samozřejmě je, proč MZe hodlá zahájit proces vymáhání až nyní, když mělo k dispozici rozhodnutí několika soudů (první už z roku 2022), které střet zájmů Andreje Babiše v minulosti potvrdily. Oficiálním důvodem pak je, že instituce, které firmám Agrofertu dotace vyplácely (jde zejména o Státní zemědělský intervenční fond a také Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond) až do současné doby tvrdily, že se zákonem o střetu zájmů neřídí. Po jednání se stávajícím ministrem Markem Výborným to ovšem už netvrdí, a to na základě nové právní analýzy, kterou má Výborný údajně k dispozici jen několik dní. Ten navíc podle svých slov čekal na stanovisko Ústavního soudu, který střet zájmů potvrdil teprve v dubnu letošního roku. Je asi vhodné připomenout, že uvedený zákon zakazuje čerpat dotace či státní podpory firmám, v nichž vlastní veřejný funkcionář vyšší majetkový podíl než 25 procent. Zákon se přitom vztahuje nejen na premiéra, ale také na ministry, a tedy nejen na Babiše.
Ten se nepochybně bude proti vracení dotací bránit, a tuzemskou právní scénu tak čeká další série procesů obdobných kauze Čapí hnízdo. Vzhledem k ambicím ANO vládnout od konce letošního roku naší zemi se navíc nedá vyloučit, že se stávající podoba zákona o střetu zájmů změní, což by celý proces vymáhání ještě dále zkomplikovalo.
Každopádně nastupující dotační kauza otevřela mnohem širší problematiku rizik ovlivňování podnikatelského i občanského života zásahy politiků, veřejných činitelů a zákonodárců. Střet zájmů (a také spektrum osob, na které se má vztahovat) je totiž jen jedním z mnoha faktorů, které mohou ovlivnit, kolik, komu a za jakých podmínek mají být dotace a další veřejné podpory vypláceny a jaké regulace a proč mohou být přijímány. Pokud zůstaneme jen v oblasti zemědělství, pak určitě vyššími úředníky než tuzemský premiér a ministr jsou představitelé Evropské komise, přičemž eurokomisaři pro zemědělství byli v minulosti často praktikující zemědělci. Ti tak mohli strukturu a výši dotací výrazně ovlivnit, a to i bez majetkové účasti v nějakých firmách, což ostatně platilo a platí také pro europoslance, včetně regulací typu Green deal. V podmínkách ČR máme pak poměrně čerstvou zkušenost s nepřijetím novely zákona o myslivosti, což mimo jiné ovlivnila část „mysliveckých poslanců“ napříč všemi parlamentními stranami, kteří tak byli fakticky také ve střetu zájmů, byť ne ve smyslu dikce našeho zákona.
Je také třeba zmínit, že míru regulací a struktury vyplácených podpor ovlivňuje zřejmě ještě více než střet zájmů lobbistická síla velkých subjektů působících na trhu, ať už jsou to monopoly nebo oligopoly. To samé platí pro velké vlastníky nebo nájemce zemědělské půdy, kteří mohou zásadně ovlivnit podmínky regionálního rozvoje, možnosti výstavby nebo trasy a existenci liniových staveb. Z takových vlivů nelze navíc vyjmout ani některá environmentální opatření, oficiálně přijímaná ve veřejném zájmu, který ovšem nemusí být vždy skutečně veřejným.
V této souvislosti se již několik let v ČR diskutuje působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten mimo jiné v minulosti podmínky výběrových řízení vyhlašovaných státním podnikem Lesy České republiky, v nichž byly úspěšné firmy spadající pod Agrofert, neposuzoval jako střet zájmů, které se ale na tyto případy také vztahují. Antimonopolní úřad také nepostihuje zmiňované oligopoly (neformální sdružení podniků s významnou tržní a lobbistickou silou jednající ve shodě) obvykle s odůvodněním, že ČR je součástí EU a evropská konkurence sílu tuzemských oligopolů v praxi paralyzuje, což je zřejmě pravda.
Kvůli porušení zákona o střetu zájmů by ale minimálně část dotací Agrofert vrátit měl. Jakou argumentaci ale při vymáhání dotací či při obraně proti tomu zúčastněné strany zvolí, je zatím ve hvězdách a jisté je tak pouze to, že půjde o velmi výrazně viditelnou část tuzemského politického boje. Jisté je ale i to, že podmínky pro čerpání podpor všeho druhu jsou a budou vždy pod tlakem komerčních zájmů a souboj o minimalizaci takových rizik je v zásadě nekonečný. Ale nesmí se vzdávat.
Autor: Petr Havel
Zdroj: Reflex.cz
