Podle Výborného jde o podporu z programu na rozvoj venkova, kterou zemědělci dostávají z evropských fondů na investice do svých podniků. Žádosti o dotace mohou zemědělci podávat od 14. října do 4. listopadu 2025 prostřednictvím Portálu farmáře. Na modernizaci, obnovu a rozvoj zemědělských podniků jsou podle Státního zemědělského intervenčního fondu připravené tři miliardy korun.

„Když máte bio obiloviny, ale nemáte je kde skladovat, tak jste v začarovaném kruhu,“ řekla Urbánková. Podpora podle ní pomůže tomu, aby ekologičtí zemědělci nemuseli své bioprodukty vyvážet, protože je nemají kde skladovat. Do budoucna by chtěla podpořit i vznik mlýnů či pekáren, které budou bio obiloviny zpracovávat.

Prezident SOCR Tomáš Prouza vnímá podporu ekologického zemědělství i následného zpracování s přidanou hodnotou za nutné pro zvýšení nabídky biopotravin. Rozvoj podle něj brzdí také chybějící skladovací kapacity u bio ovoce a zeleniny. „Moderní skladovací prostory jsou přitom u biopotravin klíčové, protože tyto produkty jsou citlivější na správné skladovací podmínky, a bez odpovídající infrastruktury se rychle kazí,“ řekl.

Svaz prosazuje, aby ekologické zemědělství mělo stabilní podporu od státu, odstranit zbytečnou byrokracii, zlepšit kvalitu a udržitelnost obalů a vytvořit důvěryhodnou národní značku, která by zaručovala kvalitu a důvěryhodnost biopotravin. „Biopotraviny mají v Česku budoucnost - zákazníci je chtějí a obchod je umí nabídnout. Potřebujeme ale, aby česká bio produkce byla výrazně větší a dostupnější a byla prezentována způsobem, který co nejvíce odpovídá potřebám dnešního náročného zákazníka, který je ochoten investovat do zdravých a kvalitních potravin,“ dodal Prouza.

Podle údajů ministerstva zemědělství je v Česku přes 5700 ekologických farem, které hospodaří na 618.000 hektarech, což je meziročně o téměř 14.000 hektarů víc. Podíl ekologické půdy na veškeré zemědělské půdě v ČR činí 17,5 procenta, což řadí Česko v Evropě na devátou příčku zemí s nejvyšším podílem ekologického zemědělství a na 11. ve světě.

Česko by chtělo do roku 2030 dosáhnout čtvrtinového podílu. Podle Výborného to není nereálné, neboť se daří navyšovat nejen plochy travních porostů v ekologickém režimu, ale i orné půdy. Od příštího roku navíc budou muset školní jídelny s více než 180 strávníky povinně zařadit dvě procenta biopotravin. Od roku 2028 pak budou muset při vaření využít alespoň pět procent produktů ekologického zemědělství a biopotravin.

Zdroj: ČTK