Představujeme vám webovou verzi Agri briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému zemědělské politice. Pokud chcete newsletter odebírat pravidelně do své e-mailové schránky, registrujte se zde. Ve své schránce jej pak naleznete vždy první středu v měsíci.
Velká (zemědělská) obchodní katastrofa: EU-Mercosur
Evropská komise ve středu (3. září) formálně přijala dohodu EU–Mercosur. Právně doladěné texty jsou dostupné na webu a nyní je na řadě finální schvalovací proces.
V praxi může dohoda (respektive její prozatímní verze pokrývající obchodní část) vstoupit v platnost, pokud ji schválí nejméně 15 členských států zastupujících 65 % obyvatel EU a zároveň pro ni zvedne ruku prostá většina Evropského parlamentu. Plná verze dohody tuto prozatímní nahradí v momentě, kdy ji ratifikují všechny členské země EU.
Pokud bude proces schvalování úspěšný, vznikne největší zóna volného obchodu na světě s přibližně 700 miliony obyvatel.
Evropská komise přijala dohodu navzdory velkým zemědělským (a francouzským) protestům. Podle zemědělských organizací dohoda oslabí vnitřní zemědělský trh, umožní dovoz produktů vyrobených podle nižších norem a ohrozí cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu.
Komise se nyní snaží obavy mírnit a slibuje dodatečné ochranné záruky, které by zabránily masivnímu přílivu latinskoamerických produktů do Evropy. Ty jsou ale zatím ve formě slibu – Komise se totiž zavázala k představení legislativního návrhu, který stanoví, jak přesně se spustí ochranné mechanismy v případě, že dovoz zemědělských produktů ze zemí Mercosur poškodí evropský trh. Po předložení bude muset návrh schválit Rada i Parlament, a to bez znovuotevření obchodních kapitol a vyvolání nových jednání s obchodními partnery.
Komise zároveň tvrdí, že dohoda už sama o sobě evropské zemědělce chrání a přináší jim příležitosti.
Vývoz agropotravinářských výrobků z EU do Mercosuru by se podle Komise mohl zvýšit téměř o 50 %, protože dohoda snižuje vysoká cla na klíčové evropské produkty – zejména víno a lihoviny (až o 35 %), čokoládu (o 20 %) a olivový olej (o 10 %). Dohoda má také podpořit export tradičních, vysoce kvalitních evropských potravin a ukončit nekalou soutěž produktů z Mercosuru, které napodobují autentické evropské výrobky. Mercosur by měl totiž dodržovat ochranu 344 zeměpisných označení EU.
Dohoda také stanovuje kvóty, které určují, kolik zemědělských produktů z Mercosuru může být dováženo do EU za zvýhodněné (preferenční) tarify. Kvóty jsou nastaveny nízko, aby importy neohrozily domácí produkci v EU. Například pro hovězí maso je kvóta stanovena pouze na 1,5 % celkové produkce EU a pro drůbeží maso na 1,3 %. Importy, které překročí tyto kvóty, budou podléhat vyšším celním sazbám.
Jak tvrdí Komise, dohoda také nemění žádné sanitární a fytosanitární dovozní požadavky EU. Na všechny výrobky na evropském trhu – ať už vyrobené v EU, nebo dovezené – se i nadále budou vztahovat evropské standardy bezpečnosti a ochrany zdraví. Komise slibuje, že posílí kontroly dovozu, zvýší počet auditů a prověrek ve třetích zemích, včetně kontrol v terénu.
Komise pak připomíná, že nová společná zemědělská politika EU po roce 2027 bude obsahovat krizovou rezervu s kapacitou 6,3 miliardy eur, která má být jakousi pojistkou v případě, že dojde k tržním výkyvům.
Zemědělské organizace nicméně příslibům Komise nevěří a nadále proti dohodě vystupují. Není divu. Existují podrobné analýzy a výpočty, které odhadují negativní dopady dohody na zemědělský sektor EU, včetně těch z pera Evropské komise. Ta přiznává možný útlum příjmů zemědělců v EU v rozsahu přibližně -1,6 %, přičemž nejvíce postižené jsou sektory chovu skotu, drůbeže a prasat, kde se očekává pokles cen – u hovězího až o 4,8 %.
Kdo ale někdy porovnával výsledky dopadových studií Evropské komise s následnou realitou, ví, že Komise se bohužel mnohdy plete.
Dohoda je každopádně na stole. Cíl je, aby byly obchodní kapitoly s Mercosurem schváleny a uvedeny do praxe do konce roku.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Evropský komisař Christophe Hansen navštívil český veletrh Země živitelka. Setkal se s ministrem Markem Výborným (KDU-ČSL) i zástupci českých zemědělských organizací. Ti mu předali připomínky ke společné zemědělské politice.
Zemědělci, které zasáhla povodeň, získají mimořádnou pomoc v hodnotě 185 milionů korun. Peníze poputují k zemědělcům z evropské krizové rezervy. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství.
Návrh nového víceletého finanční rámce je pro zemědělství katastrofa. V rozhovoru pro server Euractiv.com to řekl europoslanec Herbert Dorfmann z Evropské lidové strany.
Prezident Petr Pavel podepsal v srpnu novelu zákona o zemědělství, která obsahuje definici rodinného zemědělského hospodaření. Novela stanovuje podmínky pro získání postavení rodinné farmy a zavádí evidenci. Informovala o tom Asociace soukromého zemědělství.
Potravináři se nadále obávají nařízení EU o odlesňování. Nová regulace je podle nich nefunkční a kontraproduktivní.
Další obchodní rána pro zemědělce
Evropská komise minulý týden oficiálně navrhla výrazné snížení cel na zemědělské produkty z USA. Jde o zásadní podmínku nového obchodního rámce mezi EU a USA, který sice není právně závazný, ale stanovuje základní parametry spolupráce. Spojené státy už na základě rámce začaly uplatňovat 15% celní strop a slíbily snížit cla na evropské automobily z dosavadních 27,5 % na 15 %.
Právě 15% clo na zemědělské produkty je novinkou a výrazně zasáhne evropský export do Spojených států. Nejvíce to dopadne na sektor vína a lihovin, piva, olivového oleje či mléčných produktů.
Uvalení cel na evropské produkty ale není jediným problémem. Evropští zemědělci se musí připravit na větší konkurenci z USA, Unie totiž ve snaze uzavřít alespoň nějakou dohodu přistoupila na nemalé ústupky v podobě zmíněného snížení či dokonce úplného odbourání vlastních cel.
Evropská komise navrhuje zrušení cel u řady zemědělských produktů. Týká se to například brambor, cibule, některých druhů zeleniny, sušeného ovoce, prosa, velkého množství semen, cukrové řepy, přípravků z ovoce a zeleniny, džemů a ovocných šťáv (kromě citrusů). U určitých druhů citronů, čerstvých hroznů, jablek, hrušek, švestek, třešní, rajčat, okurek, artyčoků, cuket a některých ovocných šťáv mají být cla pozastavena, s výjimkou případů, kdy se uplatňuje tzv. vstupní cena (entry-price system), pod níž nelze zboží dovézt do EU bez uvalení cla.
Další produkty budou mít nové tarifní kvóty. To znamená, že určité množství bude moci do EU proudit bez cel nebo jen s minimální celní zátěží. Konkrétně se jedná o: 25 000 tun mraženého nebo zpracovaného vepřového masa, slaniny a šunek, 3 000 tun bizoního masa, 10 000 tun mléčných produktů, 10 000 tun zpracovaných sýrů, 500 000 tun ořechů, 400 000 tun surového sójového oleje, 40 000 tun krmiv pro zvířata, 40 000 tun čokolády, 50 000 tun různých potravinářských přípravků (například dětská výživa, sladové výrobky, těstoviny, sušenky), 250 000 tun produktů, jako jsou káva, kečup a omáčky.
Veškerá hnojiva by měla mít do EU trvalý bezcelní přístup.
Stále jde o návrh. Evropská komise pro něj bude muset najít většinovou podporu jak mezi europoslanci, tak i mezi zástupci členských států. A to nebude snadný úkol. Komise totiž za své ústupky čelí kritice z obou institucí. Dohoda se nelíbí ani zemědělským organizacím, které navíc upozorňují, že obchodní rána přichází ve stejné době, kdy se Komise snaží omezit zemědělské dotace v rámci společné zemědělské politiky EU. Je to zkrátka příliš mnoho negativních zpráv krátce po sobě.
Komise se brání a tvrdí, že to byla jediná možnost, jak zabránit obchodní válce.
Co nás čeká tento měsíc?
V pondělí 8. září bude jednat výbor Evropského parlamentu pro zemědělství ve Štrasburku. Řešit se bude posilování pozice farmářů v potravinovém řetězci a mimořádně také úprava evropského klimatického zákona, který má stanovit emisní cíl pro rok 2040. Další jednání výboru se odehraje 24. a 25. září.
Ve dnech 10. a 11. září se v Kameni u Pelhřimova uskuteční Den Zemědělce. Součástí programu bude i Euractiv.cz s přednáškou pro studenty na téma společné zemědělské politiky EU.
Ve dnech 22. a 23. září se uskuteční Rada pro zemědělství. Ministři zemědělství tak budou moci debatovat i o v červenci představeném návrhu společné zemědělské politiky po roce 2027, ale také o zjednodušování byrokracie v aktuálním období.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz