Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 36

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 36

S mírným časovým odstupem od celostátních dožínek v průběhu agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích proběhly ve středu tohoto týdne také celostátní dožínky Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) na Znojemsku, s oficiálním zahájením na skutečně výstavní Farmě Markových, která byla loni po právu oceněná v soutěži Farma roku. Součástí akce bylo již tradičně množství neformálních diskusí o současných i budoucích problémech našeho zemědělství a bilance končícího období stávající vlády, včetně definitivního přijetí legislativního ukotvení pojmu „rodinná farma“ v podobě podpisu prezidenta republiky. Minimálně některé podněty sedláků zamíří i do Bruselu, neboť se dožínek účastnili i zástupci týmu předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veroniky Vrecionové.

Ministerstvo financí zveřejnilo také návrh státního rozpočtu na rok 2026, v němž se počítá se snížením rozpočtu Ministerstva zemědělství (MZe), což se ale dalo očekávat vzhledem k (mimo jiné) avizovanému navýšení výdajů na obranu a potřebu splácet půjčku na Dukovany. Podle návrhy by se měl rozpočet MZe v příštím roce snížit o necelé 4 miliardy korun na něco přes 55 miliard, návrh ale není definitivní a může se ještě změnit. Poměrně zavedenou praxí je navíc v ČR stav, kdy se rozpočty jednotlivých resortů v průběhu roku navyšují podle toho, jak se vyvíjí bilance příjmů a výdajů v příslušném roce.

Na konci září končí stejně jako každý rok pro vlastníky pozemků lhůta na vypovězení uzavřených pachtovních smluv. Připomíná to portál Živá půda“, jehož ambicí je osvěta veřejnosti týkající se udržitelného nakládání se zemědělskou půdou. Podle portálu se vlastníkům otevírá možnost k vyjednání lepších než stávajících podmínek u nových smluv, což by měli vnímat třeba i sedláci z rodinných farem. V případě smluv na dobu neurčitou musí vlastníci udělat ještě jeden mezikrok a smlouvu vypovědět, a to opět do konce pachtovního roku. Výpověď je třeba doručit do 30. 9., protože pacht je potřeba vypovědět alespoň 12 měsíců před jeho plánovaným zánikem. Pokud není ve smlouvě stanovena delší lhůta, končí pacht 30. 9. následujícího roku po uplynutí výpovědní doby. Vzorové pachtovní smlouvy lze najít na internetu, mimo jiné na tomto generátoru.

Celé září je pak v ČR tradičně pojímáno jako Měsíc biopotravin, a také proto spustilo Ministerstvo zemědělství kampaň na jejich podporu, mimo jiné na webu www.mesicbiopotravin.cz. Podle statistik přitom trh s biopotravinami v ČR roste, v roce 2023 činil celkový obrat českých subjektů včetně vývozu 11,76 miliardy Kč, což představuje meziroční nárůst o 6,7 procenta. Průměrná roční spotřeba na obyvatele činila 680 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů byl 1,59 procenta. Většina biopotravin, konkrétně 61 procent, je ale do ČR stále dovážena. Rostoucí prodeje biopotravin v ČR potvrzuje i Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Prodej biopotravin podle SOCR roste trojnásobným tempem oproti konvenčním potravinám, v loňském roce utratili zákazníci SOCR za bioprodukty zhruba 7 miliard korun.

MZe produkci biopotravin dotačně podporuje, například formou bodového zvýhodnění v investičních opatřeních, novinkou je například podpora budování skladovacích kapacit pro ekologicky pěstované obiloviny a olejniny. Od letošního školního roku si školní jídelny s více než 180 strávníky mohou biopotraviny dobrovolně zařadit do jídelníčku v rozsahu 2 procent, přičemž od příštího roku bude tento podíl závazný a od roku 2028 se minimální povinný podíl zvýší na 5 procent.

Nakonec ještě další impulz jako produkt tuzemské vědy a výzkumu – vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzitě v Brně (MENDELU) totiž prezentovali úmysl vyvinout náhradu plastů ve formě biofolií, které se v půdě rozkládají působením mikroorganismů. Biodegradovatelné folie z laboratoří MENDELU najdou své uplatnění hlavně v zemědělství. I proto je vědci při výrobě obohacují o fosfor nebo draslík, které slouží jako výživa pro rostliny a při rozkladu fólií se z nich postupně živiny uvolňují. Vědci již v rámci laboratorních pokusů testovali folie na salátech a jahodách, přičemž podle vizuální kontroly materiál už po 28 dnech degradoval tak, jak by měl, a sazenice salátů prospívaly.

Petr Havel

Přečteno: 339x