Pozvání na politickou diskusi dostaly všechny strany zastoupené v současné poslanecké sněmovně a také strana Motoristé sobě, jejíž preference ukazují možnost překročení hranice potřebné pro vstup do sněmovny. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) nezvala zástupce hnutí Stačilo! s ohledem na zločinný postup komunistické strany vůči sedlákům. Zájem či nezájem kandidujících stran o možnost prezentovat své priority soukromě hospodařícím zemědělcům naznačuje způsob, jakým by strany přistupovaly k tématům v případě budoucího vládního angažmá nebo činnosti v poslanecké sněmovně.
ASZ ČR jako významná organizace, fungující téměř 30 let a sdružující přibližně 8000 hospodařících zemědělců a jejich sdružení, debatu uspořádala pro své členy v rámci informačního servisu, který má zajistit kompletní přehled o prioritách kandidujících stran v oblasti podpory zemědělství. Ačkoli je ASZ ČR nepolitickou organizací, má vlastní strategii a k programům konkrétních politických stran v oblasti podpory zemědělství se hlásí, nebo je odmítá. Obrátila se tedy na předsedy politických stran, aby do diskuse vyslali relevantní zástupce pro obor zemědělství. Zodpovědní voliči z řad členů ASZ ČR získali díky debatě podklad pro své rozhodnutí, koho volit v parlamentních volbách.
Diskuse se zúčastnil za Hnutí ANO člen Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (ZV PSP ČR) David Pražák (pouze na dopolední část diskuse), za KDU ČSL náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek, za ODS místopředseda ZV PSP ČR Petr Bendl, za stranu Piráti bývalý náměstek ministra zemědělství Milan Daďourek, za hnutí STAN členka ZV PSP ČR Jana Krutáková a za TOP 09 předseda ZV PSP ČR Michal Kučera, kterého v odpolední části diskuse nahradil člen výkonného výboru TOP 09 Jiří Blažek. Přítomní zástupci politických stran dostali možnost představení volebního programu v rámci oblasti zemědělství, venkova a životního prostředí. Měli také možnost vyjádřit se ke třem konkrétním tématům: 1) Jak chcete nasměrovat finanční toky v rámci nové Společné zemědělské politiky, 2) Čím chcete systémově pomoci českým zemědělcům a 3) Jak podpoříte novou generaci do zemědělství. Výběr témat k diskusi ze strany ASZ ČR nebyl náhodný, měl za cíl zjistit postoje stran ke klíčovým otázkám, jež ovlivňují každodenní život sedláků.
Rozpor mezi dvěma zcela odlišnými přístupy se projevoval od samotného začátku diskuse. Zástupce opozičního Hnutí ANO David Pražák ve svých diskusních příspěvcích vyjadřoval názor, že by veřejná podpora z evropských i národních zdrojů měla směřovat primárně k produkci potravin, bez ohledu na velikost a ekonomickou situaci zemědělského podniku. Dalším kritériem pro podporu zemědělského podniku je podle Davida Pražáka zaměstnávání lidí a placení daní. Ostatní diskutující tento model většinově odmítli s tím, že veřejné prostředky jsou určené na podporu životaschopného a udržitelného zemědělství v kontextu rozvoje venkovského prostoru se všemi sociálními a environmentálními souvislostmi, nikoli na podporu ekonomického růstu zemědělských gigantů.
Jakým způsobem chtějí zástupci politický stran nasměrovat toky v rámci nové Společné zemědělské politiky?
Podle Michala Kučery z TOP 09 mají zemědělské dotace podpořit životaschopnost venkova a mají směřovat primárně k soukromým zemědělcům a rodinným farmám. Vyjádřil naději, že se v rámci nové Společné zemědělské politiky (SZP) podaří prosadit zastropování a degresivitu přímých zemědělských plateb v závislosti na rozloze obhospodařované plochy. Jana Krutáková z hnutí STAN podporuje také pokračování redistributivních plateb, národních dotací a směřování podpory na rodinné zemědělské hospodaření, environmentální opatření, mladé zemědělce a jejich budoucnost v regionech. Zástupce Pirátů Milan Daďourek u tématu zastropování přímých plateb zdůraznil, že jeho principem není boj s některými typy subjektů, ale směrování podpory tam, kde je to společensky potřebné. Hospodárně vynakládané veřejné peníze nemohou podle Daďourka směřovat na podporu motivace velkých podniků k dalšímu růstu. Zástupce ODS Petr Bendl zdůraznil problém skupování středních farem, ke kterému motivuje velké podniky právě možnost čerpání nezastropovaných dotací. Podpora směrovaná pouze na produkci by podle Petra Bendla znamenala vybydlování zemědělské půdy. Miroslav Skřivánek z KDU-ČSL zmínil jako prioritu podporu malých a středních zemědělských podniků a zdůraznil také širší bezpečnostní kontext rozpočtu nové SZP. Zástupce Hnutí ANO David Pražák apeloval na spojení zemědělských nevládních organizací, které je podle něj nutné k vyjednání vyšší částky v rámci SZP pro ČR. Vyslovil se pro zachování dvoupilířového systému podpory a v případě prosazení zastropování přímých plateb navrhuje zaměstnavatelům kompenzovat odvody.
Čím chtějí zástupci politických stran systémově pomoci českým zemědělcům?
Zástupce Hnutí ANO David Pražák navrhnul zrevidovat tuzemské vyhlášky a metodiky kontrolních orgánů, aby nebyly přísnější než ty evropské. Podpořil by také precizní zemědělství, moderní technologie a hledání řešení, jak zlepšovat společenské vnímání zemědělství veřejností. Miroslav Skřivánek z KDU-ČSL by prosadil opatření k podpoře férového trhu, lokálního zpracování a zajištění odbytu, včetně posílení vyjednávací síly zemědělců vůči obchodním řetězcům. Petr Bendl z ODS zmínil omezení počtu kontrol zemědělců a navrhnul posílení kompetencí Antibyrokratické komise Ministerstva zemědělství. Zástupce Pirátů Milan Daďourek připomněl původní účel SZP, která má zajistit stabilitu sektoru, produkci potravin, život na venkově, stabilitu pro mladé zemědělce. Všem zemědělcům, kteří jsou ohrožováni například klimatickou změnou, by podle Milana Daďourka pomohla podpora opatření k větší rozmanitosti krajiny a zemědělství. Jana Krutáková z Hnutí STAN navrhuje zjednodušení administrativy v podobě modernizace LPIS a propojení evidence půdy s dalšími systémy pro snadnější kontrolu. Podporu navrhuje více zaměřit na krajinotvorbu, ochranu půdy, ekologické a precizní zemědělství, zpracování produkce a zajištění lokálního odbytu. Podle Michala Kučery z TOP 09 musí být hlavními příjemci podpory rodinná zemědělská hospodářství, jejichž definici je třeba využít ke konkrétní podpoře rodinných farem.
Jak podpoří politické strany novou generaci do zemědělství?
Podle Michala Kučery z TOP 09 mladé zemědělce nejlépe vychová rodinná farma. Je také potřeba zajistit mladým přístup ke státním pozemkům, poskytnout bezúročné půjčky a stabilní prostředí s omezením byrokracie. Jana Krutáková z hnutí STAN zdůraznila rovněž snahu o motivační změnu společenského vnímání zemědělství a života na venkově a podporu zemědělského vzdělávání. Milan Daďourek ze strany Pirátů v této souvislosti zmínil novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu, která umožňuje přednostní přístup mladých ke státní půdě, jako vzor pro obce a jejich zemědělskou půdu. Bariéru v podobě časové náročnosti oboru zemědělství by mohla odstranit podpora odlehčovacích služeb. Zemědělství se tak postupně může stát moderním a zajímavým oborem. Petr Bendl z ODS připomněl, že začínat se zemědělstvím nemusí jen mladí lidé, a zdůraznil, že je třeba rozšířit možnosti odborného vzdělání, které představuje akceptovatelnou kvalifikaci zemědělce. Zástupce KDU-ČSL Miroslav Skřivánek uvedl, že v zemědělství chybí manuálně zručný personál. Motivovat mladé lidi do zemědělství by podle Davida Pražáka z Hnutí ANO mohlo zaměření na moderní technologie a péči o krajinu nebo bodové zvýhodnění mladých v dotačních programech.
Potravinová bezpečnost ČR a další strategická témata
Podle Davida Pražáka z Hnutí ANO potravinovou bezpečnost nejlépe zajistí pomoc zpracovatelským kapacitám, bez dělení podle velikosti nebo věku zemědělců. Podle Michala Kučery z TOP 09 je velmi nebezpečným jevem koncentrace zemědělské výroby do rukou velkých podniků, které jsou navíc dotovány státem. Případný prodej těchto podniků by velmi pravděpodobně skončil mimo EU. Jana Krutáková z hnutí STAN vnímá riziko skupování firem nejen z pohledu bezpečnostního, ale i z pohledu environmentálního. Milan Daďourek ze strany Piráti zdůraznil, že ovládnutí produkce potravin velkými podniky může mít velký vliv na trh. Sledování propojenosti podniků není tak velký problém, protože podniků hospodařících na rozloze větší než 1000 ha je v ČR pouze přibližně 900. Podle Petra Bendla z ODS se nesmí vzniku podniků s dominantním vlivem na trh pomáhat z evropských a českých peněz. Také neplatí, že malé farmy neuživí republiku, protože v řadě evropských zemí takový model funguje, a to hlavně díky vysoké produktivitě práce. Miroslav Skřivánek z KDU-ČSL řekl, že pomoci potřebují hlavně střední podniky, které mají problémy a mohou se buď rozpadnout na regionální podniky nebo je koupí velcí hráči. Nedokázal ale odpovědět na otázku, proč byla jeho strana ve vládě proti zastropování zemědělských plateb.
Jak budou jednotlivé strany bránit snahám o prosazení předkupního práva na prodej zemědělské půdy hospodařícím subjektům nebo státu? Zástupce Hnutí ANO, které připravuje model předkupního práva podle francouzského vzoru, již nebyl diskusi o této otázce přítomen. Ostatní diskutující se shodli na tom, že jsou proti omezování vlastnických práv k půdě s výjimkou uplatnění veřejného zájmu, tak jak je využíván dle stavebního zákona při výkupu pozemků pro strategicky důležité stavby.
Diskutující se také zabývali tématem potenciálního střetu zájmů Andreje Babiše, který je vlastníkem holdingu Agrofert a kandidátem Hnutí ANO na funkci premiéra. Podle platného zákona o střetu zájmů a soudních rozhodnutí by vlastník Agrofertu neměl vykonávat žádnou vládní funkci. Zástupci ASZ ČR tedy vyjádřili obavy o potravinovou bezpečnost a soběstačnost ČR v případě, že by se Andrej Babiš rozhodl prodat Agrofert mimo ČR nebo dokonce mimo EU. Pokud se prodej podniku nechystá, Andrej Babiš nemůže být premiérem a klame své voliče, když deklaruje svůj zájem o tuto funkci. Na podcenění této situace může po volbách doplatit celá země. Zástupce Hnutí ANO David Pražák sdělil, že nemá informace o přípravě prodeje Agrofertu. Věří, že Andrej Babiš bude postupovat podle zákona. David Pražák také uvedl, že nechápe argumenty o škodlivosti Agrofertu, který je pro řadu malých zemědělců obchodním partnerem. Střet zájmů by měl být podle Davida Pražáka řešený v rámci celé EU stejně.
Kompletní znění debaty včetně odpovědí přítomných politických zástupců na otázky přítomných členů ASZ ČR naleznete v příloze Selské revue nebo se na debatu můžete podívat ZDE.
Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR
