Přebytek sazenic má podle Sázíme Česko víc příčin, které se navzájem doplňují. Po kůrovcových kalamitách rostla poptávka po sadebním materiálu, která ale v mezičase rapidně poklesla. Někteří vlastníci lesů dávají přednost přirozené obnově nebo jsou nuceni výsadby odkládat kvůli zpožděným dotacím. Načasování výsadeb navíc na mnohých lokalitách komplikují také zhoršené podmínky v souvislosti s proměnou klimatu, především půdní sucho.

Sázíme Česko dále poukazuje na nízký zájem o práci ve vztahu k obnově lesů. „Nedostatek pracovních sil v lesnictví pro výsadbu a další pěstební nebo jiné činnosti současně s kvalitou odvedené práce je problém, se kterým se nesetkávají pouze obce, ale i další subjekty hospodařící v lesích,“ uvedl lesní inženýr z Benátek nad Jizerou Lukáš Hruška.

Místní samosprávy i drobní vlastníci lesů, kteří mají nejčastěji potíže s obnovou lesů, mnohdy nemají personální ani finanční zdroje na to, aby v krátkém čase zorganizovali a zabezpečili sázecí akci pro statisíce sazenic, uvedl projekt Sázíme Česko.

Obce, fyzické a právnické osoby sice mohou žádat o státní pomoc s příspěvky na hospodaření v lesích. „Nicméně dotace jsou vypláceny například až s ročním zpožděním. To může být problém u malých obcí a drobných vlastníků lesa,“ dodal Hruška.

Zmíněné problémy daly vzniknout komerčním iniciativám jako Sázíme budoucnost, kterou založila Nadace Partnerství, nebo Sázíme Česko. Pořádají například veřejné výsadby za účasti dobrovolníků. „Během sázecí sezony, která trvá pět až šest týdnů, s námi vyrazí sázet stromy v souhrnu 400 až 500 lidí. Jde především o zaměstnance firem, které s námi spolupracují,“ Richard Krajník ze Sázíme Česko.

Projekt Sázíme Česko je iniciativou, která vznikla s cílem pomoci obnově lesů a zlepšení životního prostředí v České republice. Hlavním zaměřením projektu je výsadba stromů, a to jak v soukromých, tak i v obecních lesích. Za tři roky svého působení vysadili lidé v projektu více než 400.000 stromů na přibližně 100 hektarech.

Zdroj: ČTK