Proč vlastně byla lesní pastva zakázána?
Lesní pastva je velmi starý způsob hospodaření, zvířata se takto pásla od pradávna. Přesněji od mladší doby kamenné, která je spjata s domestikací dnešních hospodářských zvířat. Pastva ovcí, koz, skotu či prasat v okolí osad byla běžným způsobem využívání lesa. Zejména listnaté lesy byly vhodné pro celoroční pastvu; dubové a bukové lesy se velmi často využívaly pro pastvu prasat. Dlouhodobá lesní pastva výrazně utvářela či přetvářela krajinu. Postupně zpomalovala samovolnou obnovu lesa a vedla ke vzniku otevřených pastvin se solitérními starými stromy. Nejvýraznější vliv na skladbu lesa a jeho druhové složení pak měla koza.
Přesto byla lesní pastva běžným způsobem hospodaření na území České republiky až do druhé poloviny 18. století. Změna přišla kupodivu s technickou revolucí. Rozvoj průmyslu vedl k odlišnému způsobu hospodaření v lese. Prioritou začala být těžba dřeva pro stavební a průmyslové účely a s tím spojená poptávka po rychlejším obnovování lesních porostů. Industriální revoluce se projevila i v zemědělství, došlo k zintenzivnění polního i pastevního hospodářství. Z pastvin byly odstraňovány stromy, aby se zvýšila jejich produktivita - méně stromů, více píce.
Autor: Eva Vávrová