Společná zemědělská politika mimo jiné určuje, kam bude EU směřovat zemědělskou podporu či jak by měli farmáři hospodařit s půdou. EU přes ni rozděluje stovky miliard eur, v příštím období má podpora sektoru klesnout asi o 20 procent a má být zavedené zastropování dotací.

Podle Šebka návrh budoucí společné zemědělské politiky sice není ideální a potřebuje některé dílčí změny, základní rámec nastavení směrem k podpoře lokálního a generačního zemědělství je ale správný. „Ten propad financí není příjemný, není to ideální zpráva, ale v kontextu toho, že by došlo také ke změně distribuce těchto prostředků a jakési úpravě toho modelu, který dosud funguje a zejména pro Českou republiku je typický a není dobrý, tak si myslíme, že v tomto kontextu by ten propad nemusel být tak zásadní," řekl Šebek.

Politici by se podle Šebka neměli nechat strhnout jednoduchými zkratkami o tom, že potravinovou bezpečnost nebo soběstačnost státu zajistí pouze velké zemědělské podniky. „Osvědčený model rodinných farem funguje v řadě evropských zemí a vykazuje také vyšší produktivitu než velké podniky," doplnil. Velké podniky podle něj žádnou podporu nepotřebují.

Rizikem pro české zemědělství je podle Šebka budoucí směřování holdingu Agrofert Andreje Babiše, jehož hnutí ANO je favoritem pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny. Pokud by Babiš chtěl svůj střet zájmů vyřešit tak, že holding prodá, kupcem by mohla být i nějaká zahraniční firma, třeba z Číny, což by mohlo znamenat ohrožení potravinové bezpečnosti ČR, uvedl Šebek.

Návrh Společné zemědělské politiky EU po roce 2027 kritizují Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Třeba prezident Agrární komory Jan Doležal ČTK už dříve řekl, že změny v rozpočtu povedou k nahrazení cenově dostupných potravin a evropské produkce nekvalitními dovozy ze třetích zemí.

mib rdo

Zdroj: ČTK