Odklad je pochopitelně výsledkem aktivit řady zemí EU v čele s ČR, ale také řady nevládních zemědělských a potravinářských organizací a ministerských úředníků. Bohužel se v této souvislosti nezmiňuje nemalý podíl předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu (EP) Veroniky Vrecionové, která má na něm z titulu své funkce velkou zásluhu, už proto, že k odkladu došlo na celoevropské úrovni. Evropská Komise přitom v odůvodnění odkladu přiznala, že „i přes snahu IT nastavit kontrolní systémy neexistuje záruka, že bude celý systém schopen zvládnout očekávanou zátěž související se začátkem účinnosti nařízení EUDR“. Což je téměř identické s tím, co (nejen) Vrecionová tvrdila po celou dobu svého působení v EP, včetně svého angažmá v předchozím volebním období.
Odklad EUDR byl také jedním z požadavků, který vznášela mimo jiné Potravinářská komora ČR a které zazněly počátkem tohoto týdne i na tiskové konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Dalšími požadavky SVOL je zejména zajištění dlouhodobě udržitelného systému financování lesního hospodářství, zásadní legislativní změna v oblasti myslivosti, arondace lesních majetků a reforma státní správy lesů. Jedním z prvních úkolů, které novou vládu čekají, má být podle SVOL příprava pravidel platby za ekosystémové služby a v souvislosti s nimi zajištění odpovídajících finančních zdrojů, a také revize daně z nemovitých věcí.
Další požadavky, tentokrát na EU, vznesla tento týden také oficiálně část tuzemských zemědělců sdružených v Agrární komoře ČR. Ti kategoricky odmítají změny, které plánuje ve Společné zemědělské politici EU (SZP) od roku 2028 Evropská Komise, a to jak uvažované krácení rozpočtu na SZP včetně krácení dotací, tak začlenění zemědělství do společného balíku podpor v rámci obecného rozvoje venkova. Nutnost zachovat samostatné financování SZP se „samostatnou legislativu, samostatným fondem a adekvátní výši rozpočtu“ prosazoval na Radě ministrů zemědělství v Bruselu i stávající ministr Marek Výborný. ČR také na uvedené Radě souhlasila se švédským plánem na opatření umožňující lov kormoránů, včetně možnosti zařazení kormorána mezi lovné druhy a zajištění financování těchto opatření.
Asociace soukromého zemědělství v ČR (ASZ ČR) naopak na své úterní tiskové konferenci plánované změny v SZP od roku 2028 v obecné rovině jako jediná nevládní organizace zemědělců v ČR podpořila. Současné nastavení tuzemské zemědělské politiky je podle ASZ ČR negativní jak pro zemědělce, tak ale i pro spotřebitele, a jejím výsledkem mimo jiné je, že produkce zemědělství v ČR je na úrovni 60 až 65 procent průměru EU. Návrh změn SZP je nicméně i podle ASZ ČR ještě nutné dopracovat, například v případě definice aktivního zemědělce. Za důležité také ASZ ČR považuje avizované snižování byrokracie zatěžující zemědělské podnikání především menších zemědělců, typicky sedláků na rodinných farmách. V kauze vymáhání dotací od Holdingu Agrofert pak vedení Asociace zdůraznilo, že k takovému kroku mělo dojít již dříve, přičemž i přes deklarace o zahájení tohoto procesu reálně dotčené organizace, jako je SZIF nebo PGRLF, finanční prostředky stejně nevymáhají.
I když ke snižování byrokracie na evropské úrovni je (nejen) ASZ ČR spíše skeptická, k určitým posunům přece jen dochází. Zjednodušit pravidla pro zemědělce si jako jedno z priorit vytklo stávající dánské předsednictví EU, mimo jiné na základě oficiálních dat. Podle studie dánské vlády by totiž současné legislativní návrhy EU mohly firmám a veřejné správě přinést náklady až 85,9 miliardy eur ročně, z čehož administrativní zátěž pro firmy samotné činí 38,3 miliardy eur. V Dánsku samotném dosahují náklady na administrativu v oblasti pracovního práva a prostředí pro firmy téměř 670 milionů eur ročně, přičemž více než 400 milionů připadá na právní záležitosti. I proto představila EK plán na snížení byrokratické zátěže u velkých firem o 25 procent a malých a středních podniků o 35 procent prostřednictvím takzvaných omnibusových balíčků. Zvláštní pozornost v nich má být věnována SZP, kde by mohlo zjednodušení přinést zemědělcům v EU úspory až 1,58 miliardy eur. Tak uvidíme, další balíček má být představen letos na podzim.
Petr Havel
