Podmínky prodejů ze dvora se tak v ČR začínají blížit praxi obvyklé v zahraničí, kde část spotřebitelů přímo u zemědělců pravidelně nakupuje. Výhod takových nákupů je hned několik. První z nich je možnost nakoupit některé potraviny levněji, protože k výsledné ceně se nenabalují náklady s distribucí potravin a náklady vznikající v dalších článcích výroby a prodeje potravin. Na druhou stranu je ale třeba vědět, že i přes navýšení možnosti prodejů jde stále o malé producenty, kteří nemohou využít slev ze své velikosti, a teorie o nižších cenách tak nemusí platit vždy. Druhou výhodou je garance tuzemského původu takových potravin, a tedy příspěvek prodejů ze dvora k často vzývané potřebě vyšší soběstačnosti ČR ve výrobě potravin. Další pak je zvýšení produkce a prodeje regionálních potravin, což je zase příspěvek k obecnému rozvoji venkova a na něm poskytovaných služeb. V určité míře pak jde také o konkurenci k nabídce potravin od průmyslových výrobců prodávaných (nejen) v nadnárodních řetězcích, nehledě na to, že některé farmářské potraviny spotřebitel v řetězcích ani nenajde, což se mimo jiné týká celé řady sýrů vyráběných pouze malými farmáři.

Pro spotřebitele zřejmě nejdůležitější je možnost zemědělců prodávat až šesti tisíc vajíček za měsíc a také prodloužení lhůty pro prodej z původních 21 dní od snůšky na 28 dní. Právě vajíčka jsou přitom typickou potravinou, kterou i v naší zemi lidé přímo od zemědělců nakupují. Pro farmáře je také velkým pokrokem možnost prodávat až dva tisíce kusů drůbeže za rok bez ohledu na druh, zahrnující kromě kuřat také husy nebo kachny. Do současné doby byl takový prodej limitován počtem několika desítek kusů za týden, což rozvoji prodejů za dvora nepochybně nijak nepomáhalo.

Lze přitom podotknout, že možnost rozšíření prodejů za dvora měla být z výše uvedených důvodů zavedena už dříve. Bariérou byly přitom obavy o zdraví spotřebitele – ty však neměly moc velkou logiku, protože právě malý výrobce prodávající své produkty při osobním kontaktu se zákazníky si kvalitu a zdravotní nezávislost pečlivě hlídá, jinak by o své zákazníky přišel.

Prostor pro uplatnění výrobků od farmářů na trhu by se měl ještě dále zvýšit prostřednictvím další připravované vyhlášky, která jim umožní dodávat produkty z drůbeže nebo králíků až do vzdálenosti 100 kilometrů od své provozovny. To by mělo pomoci především těm, kteří na svých farmách za nemalé peníze vybudovali bourárny a zpracovny masa a kteří by mohli na trh dodávat až deset tisíc jatečně opracované drůbeže nebo králíků za rok. Kromě toho by měli mít nově možnost dodávat do škol či zdravotnických provozů pasterizované mléko, což zatím není možné.

Uvedené změny jsou určitě pozitivní z hlediska zvýšení celkové konkurence na tuzemském trhu potravin, naplňují ale také jednu ze strategií EU o zkrácení výrobních a dodavatelských řetězců od prvovýroby ke konečnému zákazníkovi. V širších souvislostech jde také o snížení dnes tolik sledované uhlíkové stopy, ale i o příspěvek ke snížení plýtvání potravinami, například v případě vajec. Vůbec nejdůležitější je ale reálná podpora malých a menších zemědělců, k níž se stávající vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, která se ale v podnikatelské praxi výrazněji projevila jen zavedením zvýšené sazby dotací na prvních 150 hektarů zemědělské půdy. Nebylo a není to málo, nejde ale jen o peníze, ale také o nastavení legislativy, kde je liberalizace prodejů potravin přímo od farmářů i pro spotřebitele žádoucím krokem.

Autor: Petr Havel
Zdroj: Reflex.cz