„Většinou si kupujeme brambory na zimu, veškerou zeleninu a ještě se chystáme na zelí,“ říká Iveta z Maršovic u Sušice. „Snažíme se to kupovat tady od regionálních, že mají lepší zboží než v nějakých obchodech,“ líčí pro Český rozhlas Plzeň.

Nakoupit si může například u Josefa Krůse, který prodává ze dvora v Domažličkách už 30 let. „Myslím si, že se to rozšiřuje, že lidi začínají vyhledávat lokální výrobky. Hospodaří mladej, má kolem 40 hektarů. Zeleninu, co pěstujeme, tak to se děje asi na dvanácti, čtrnácti hektarech, plus asi pět hektarů brambor,“ udává.

Ze dvora se mu podaří prodat asi 75 procent produkce. „Zbytek vezmou nějaké hospody a dost se prodává na farmářských trzích v Plzni,“ popisuje.

‚Jsou ochotni přijet‘

Jaroslav Hruška ze Stvolen na severním Plzeňsku má podobné zkušenosti – ze dvora prodá dvě třetiny sklizně. „Je vidět, že jsou lidi, kteří jsou ochotni si přijet. Myslím si, že nová generace je ta, kterou zajímá, co se děje s přírodou, a my to kombinujeme i s agroturistikou a chceme lidi vzdělávat. Chceme, aby pochopili, co je to hospodaření,“ líčí.

Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Plzeňsko Radka Hory někteří farmáři přímo prodávají celou svoji produkci. „Jsou sedláci, kteří jsou na to vyloženě zařízení. Pak to mají různě kombinované, že rostlinnou výrobu třeba prodávají klasicky do výkupu a produkty živočišné výroby si nějakým způsobem zpracovávají,“ říká.

Podle něj si lidé cestu k farmářům postupně nacházejí, i když třeba hlavně právě u zpracovaných produktů může být limitem cena. „Sedláci za to zodpovídají, ručí za to svým jménem, takže si nemůžou dovolit dělat to nekvalitně. No, a když tu kvalitu chcete udělat, tak prostě i ta cena bohužel musí být trošku jiná, než je v akci v regálu v supermarketu,“ doplňuje.

Přehled míst, kde je možné nakoupit přímo od farmářů, je třeba na webu Asociace soukromého zemědělství nebo na portálu Najdi svého zemědělce.

Autor: Jitka Englová
Zdroj: iRozhlas.cz