Přímé platby dostávají farmáři na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat. Členské státy se na financování podílejí v takzvaném druhém pilíři, ve kterém podporují zemědělce například prostřednictvím sociálního zabezpečení nebo rozvoje venkova.

Z balíku přímých plateb na podporu postupů prospěšných pro životní prostředí a klima s důrazem na udržitelnost je letos vyčleněno šest miliard korun, loni to bylo 6,2 miliardy korun. Na novou podporu s cílem snížit ztráty dusíku a fosforu z půdy resort vyčlenil 375,1 milionu korun, na údržbu a stavbu nových krajinných prvků přiřadil 29,4 milionu korun.

Nejvíc peněz z přímých plateb, 6,2 miliardy Kč, což je však meziročně o 200 milionů méně, poskytne úřad na podporu příjmů pro udržitelnost, která slouží ke stabilizaci příjmů zemědělců.

Mezi nové dotace patří i podpora pásového střídání plodin s přidělenou částkou 13,8 milionu korun. Pásové střídání je technologie pěstování na svažitých pozemcích, kdy se střídají produkční plochy se stabilizačními, například kukuřice s trávou, což kromě jiného zpomaluje odtok vody ze srážek.

„Nové podpory směřujeme zejména do udržitelného a šetrného hospodaření, na rozvoj krajinných prvků a biodiverzitu. Poskytneme dotace zemědělcům, kteří se dobře starají o půdu, jako o cenný zdroj, který musíme uchovávat i pro další generace,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Stejně jako v minulých letech i letos zemědělci získají příspěvky na citlivé komodity, které čelí určitým obtížím a jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů. V ČR jde třeba o chov dojnic nebo pěstování vybraných druhů ovoce a zeleniny. Na zmíněné platby jsou vyčleněné tři miliardy korun, meziročně o 100 milionů méně. Meziroční rozdíly částek na jednotlivé dotace způsobují podle ministerstva meziroční kurzové rozdíly. Samotnou sazbu daného roku ovlivňuje také objem přijatých žádostí, tedy na kolik hektarů nebo zvířat podají zemědělci žádost, uvedl resort.

Z citlivých komodit má nejvyšší sazbu ovoce s velmi vysokou pracností, třeba jabloň či meruňka, a to přes 15.500 korun, což je o 300 korun více oproti loňsku. Pěstitelé chmele dostanou na hektar naopak o 300 korun méně, necelých 15.000 korun. Zemědělci pěstující škrobové brambory a velmi pracné zeleniny obdrží přes 12.000 korun na hektar.

Téměř 170 milionů korun z přímých plateb připadne mladým zemědělcům do 40 let. Na platbu pro malé zemědělce, která má přispět ke stabilizaci příjmů drobných hospodářství s výměrou do deseti hektarů, je pro rok 2025 vyčleněno téměř 87 milionů korun.

Dotace bude mezi zemědělce rozdělovat Státní zemědělský intervenční fond, stejně jako loni poskytne zálohy u vybraných podpor, a to ve výši 70 procent. U některých žádostí rozhodne fond o vyplacení ještě letos, přesné termíny najdou zemědělci v harmonogramu administrace.

Výše sazeb přímých plateb pro rok 2024 a 2025:

Zdroj: ministerstvo zemědělství

trp kš mha

Zdroj: ČTK