Zatímco se mluví o minulosti či postojích Filipa Turka a Petra Macinky, tedy možných kandidátů na ministry ze strany Motoristé sobě, personálie kolem jiných resortů takovou pozornost nebudí. V případě Ministerstva zemědělství a muže zmiňovaného mezi favority na jeho řízení – bývalého dlouholetého šéfa Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestyána – by to mohla být chyba.
Právě Ministerstvo zemědělství je pro předsedu hnutí ANO Andreje Babiše v jistém ohledu zásadnější než jiné agendy, které bude vznikající vláda a její členové řešit. Důvod je podle investigativního reportéra Seznam Zpráv Lukáše Valáška jednoduchý – Babišův holding Agrofert je zemědělským gigantem, přičemž ministerstvo tomuto podnikání z logiky věci nastavuje zákonný rámec. A také se například angažuje v tom, komu plynou veřejné peníze.
„Hlavně je (Ministerstvo zemědělství) zodpovědné za udělování dotací, které jsou zásadní pro hospodaření holdingu Agrofert. Bez nich by nemohl fungovat,“ říká Valášek v rozhovoru pro podcast 5:59, v němž do hloubky líčí příběh, který nedávno na stránkách Seznam Zpráv nastínil.
Šebestyánovo působení v zemědělském fondu
Na první pohled by na možné kandidatuře Martina Šebestyána nebylo nic až tak pozoruhodného. K ministerskému křeslu má blízko jako „expert“ za SPD a za jeho případnou kandidaturu už se dokonce ve společném dopise postavily i velké zemědělské svazy a asociace.
Jejich zásadním členem je i Babišův holding Agrofert. Mezi signatáři dopisu, namířeného po volbách k „úspěšným politickým stranám“, nechybí ani Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, v jejímž předsednictvu sedí šéf Agrofertu Josef Mráz či bývalý ministr zemědělství za ANO v první Babišově vládě Jiří Milek.
Proti možnosti Šebestyánova vládního angažmá se ale zároveň objevují oponentní hlasy, třeba od malých farmářů. Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek pro Seznam Zprávy uvedl, že jde o ukázkový příklad toho, jak „udělat kozla zahradníkem“.
Ačkoli má jít nyní formálně o nominanta SPD, dosavadní působení Martina Šebestyána jako úředníka v zemědělském sektoru vyvolává otázky, zda jeho navržení na ministerskou funkci nevyhovuje zejména zájmům předsedy hnutí ANO. V každém případě jde o ukázkový příklad toho, jak udělat kozla zahradníkem.
Podle reportéra Valáška přitom pohled na rozhodování Martina Šebestyána v čele SZIF, který řídil téměř dekádu až do roku 2022, skutečně naznačuje, že šel na ruku potřebám Agrofertu.
„Jako šéf zemědělského fondu dlouhodobě dělal rozhodnutí, která zásadním způsobem nahrávala Agrofertu a zásadně mu pomáhala v boji o dotace v kontextu opakovaně mnohými institucemi a soudy konstatovaného střetu zájmů,“ říká v podcastu 5:59 novinář.
Martin Šebestyán jako ředitel zemědělského fondu totiž dlouhodobě tvrdil, že se na jeho úřad nevztahuje zákon o střetu zájmů, který firmám členů vlády zakazuje získávat dotace. Šebestyánovu interpretaci nicméně odmítala Evropská komise, která po SZIF chtěla, aby vymáhal dílčí část tzv. nenárokových dotací v rozsahu desítek milionů korun. Závěry auditu Evropské komise tehdejší Babišova vláda dokonce zažalovala, a to s podporou Šebestyánova úřadu.
Až po výměně ve Strakově akademii vláda Petra Fialy v létě 2022 rozhodla, že Česko v soudních sporech pokračovat nebude. A zhruba ve stejný čas také Šebestyán odchází z čela zemědělského fondu.
Teprve poté SZIF respektoval přání Evropské komise, začal po Agrofertu vymáhat nenárokové dotace a podnik se rozhodl bránit soudní cestou. „A tady Martin Šebestyán a jeho právní teorie utrpěli drtivou porážku. Soudy opakovaně konstatovaly, (…) že je to nesmysl – že střet zájmů z podstaty věci, jak to zákonodárci mysleli, Agrofert má i za situace, kdy pobírá zemědělské dotace. A že zákon měl takovému střetu zájmů od začátku zabránit,“ popisuje Valášek.
A po sérii článků na Seznam Zprávách to letos uznal i ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Stát následně, dva dny před sněmovními volbami, začal po Agrofertu část peněz vymáhat. Už dříve Výborný uvedl, že celkem by mohlo jít až o sedm miliard korun.
„Mezi úředníky panuje nervozita“
Teď se vedení vládních resortů bude měnit. A nejde jen o to, kdo konkrétně usedne na Ministerstvu zemědělství. Také pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš opakuje, že holding žádné prostředky vracet nebude, protože pro to prý není důvod. Krátce před volbami v rozhovoru pro Deník.cz dokonce prohlásil, že „Výborný nutí úředníky do nezákonných věcí“ a „ať si dobře rozmyslí, co budou dělat, protože můžou způsobit škodu“.
„Já jsem s některými z úředníků, kteří jsou v české státní správě zodpovědní za tuto agendu, mluvil a samozřejmě mezi nimi panuje velká nervozita,“ upozorňuje teď Lukáš Valášek.
Tuzemské úřady jsou nicméně vázány pravomocnými rozsudky, které říkají, že zákon o střetu zájmů se vztahuje také na prostředky rozdělované zemědělským fondem. Přesto může být podle reportéra Seznam Zpráv další vymáhání vyplacených dotací náročnou cestou plnou „právní ekvilibristiky“.
„A zároveň jsme v prvním volebním období Andreje Babiše viděli, jak třeba i nějakým neformálním způsobem dokázal vyvinout na úředníky celkem účinný tlak. Poté z úřadů padala velmi podivuhodná rozhodnutí, která nahrávala právě Agrofertu,“ popisuje Valášek.
Zároveň úřednický sbor Ministerstva zemědělství vnímá také spekulace o Martinu Šebestyánovi coby jejich možném šéfovi. „Takže jsou mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně se, pakliže nebudou postupovat podle zákona, vystavují třeba až riziku trestního stíhání. Na druhé straně, pakliže podle zákona postupovat budou, vystavují se riziku zloby Andreje Babiše a jeho potenciálních lidí v čele jednotlivých resortů, právě třeba Ministerstva zemědělství,“ dodává investigativní reportér. Zásadní tak podle něj bude to, aby občanská veřejnost a novináři pozorně sledovali, jaké kroky bude nová vláda podnikat.
Autor: Martin Jonáš
Zdroj: Seznam Zprávy
