Antibyrokratická komise, kde zastupujete Asociaci soukromého zemědělství ČR, se zabývá snižováním byrokracie. Kde je podle Vás toto snížení reálné?

Zajisté od člena ABK nikdo neočekává, že by mohl či snad chtěl odpovědět cokoli jiného, než že snížení byrokracie je v dnešních podmínkách reálné prostě VŠUDE. Musí být - pokud ovšem nechceme, aby každodenní administrativa, se kterou už jsme se tak nějak skoro smířili a různé požadavky, které raději splníme, než abychom se museli s úředníkem dohadovat a riskovat potíže, nám sebrala i ten poslední kousek tolik drahocenného podnikatelského času. Osobně jsem přesvědčen,že členové ABK nyní se silným mandátem od ministra bezpochyby přistoupí k činnosti s větší razancí. Jistě budeme chtít aktivně prověřit postupně všechny oblasti zemědělské legislativy a nebudeme jen čekat na došlé podněty veřejnosti, ačkoli tyto budou nadále důležitou indicií o přebujelé byrokracii a přehnaných požadavcích úředníků. Velkým přínosem bude také opatření, že by se měly výstupy z ABK od nynějška stát standardní součástí úkolů porady ministra.

Neexistence této koncovky u každého podnětu byl problém, který velmi brzdil výsledky ABK.

Zásahy do stávající masy různých požadavků a evidencí musí být radikální.

Není úspěch, když z tabulky o deseti kolonkách prosadíme "pouhých" osm. Byť je to milé, reálně to lidem nic neřeší. Podnikatel musí každý den především řešit to, co ho živí - když sedlák nezaseje nebo nepodojí a hlavně neprodá své produkty na trhu,teprve to je skutečný problém, ne splnění všech požadavků do puntíku. Je směšné, pokud si někdo myslí, že je to jinak.

Považte například příčinu faktu, že požadavky ve směrnicích a jejich novely a novely novel drtivá většina lidí nikdy nečetla - proč asi? Nejspíš proto, že k životu je prostě nepotřebuje a mnohdy jsou jen snem bruselských byrokratů o dokonale nalinkovaném světě. Přirozenou důvěru a odpovědný přístup (ale i určitou míru neodstranitelného rizika) dnešní nános bahna byrokracie a všelijakých kontrol, stejně nenahradí. Navíc tento nesmyslný luxus si vzhledem ke vzrůstající celosvětové konkurenci můžeme dovolit čím dál méně. Na tento úkol ale žádná komise samozřejmě nestačí, to musí být zájmem vlády a poslanců.

Mohl byste uvést konkrétní případy, kde se to již povedlo?

Přestože se ABK dosud potýkala s kolísavou podporou ministra, je nepochybné, že své opodstatnění a výsledky měla. Významnými úspěchy v minulé ABK za ministra Gandaloviče bylo například stanovení jasného harmonogramu lhůt pro vyřizování všech dotačních žádostí, což bylo do té doby nevídané a SZIF o tom nechtěl ani slyšet, dnes je to již samozřejmostí. Dále mnohá zjednodušení v projektových opatřeních PRV a vůbec v jejich administraci. Za zmínku stojí také novela prováděcí vyhlášky k rostlinolékařskému zákonu - zrušení povinné evidence šarží chemických prostředků od června loňského roku, dále možnost sloučení evidence POR a použitých hnojiv do jedné a tabulky, prodloužení termínu testování postřikovačů na 3 roky. Dále vznik byť ne úplně dokonalé vyhlášky na přizpůsobení hygienických a veterinárních podmínek pro menší provozovny. V neposlední řadě sedlákům ušetří čas různé úpravy Portálu farmáře, které byly iniciovány právě v ABK. Podařilo se ale také vyřešit či vyjasnit řadu zcela konkrétních stížností, u kterých nebylo zobecnění třeba, neboť příčinou byl spíše přístup konkrétního úředníka k věci.

Je třeba si také přiznat, že vše nezávisí jen na podpoře ministra, ale také na naší osobní aktivitě v ABK. Činností v této komisi jsme se nestali zaměstnanci Mze, členové pracují dobrovolně ve svém čase a bez jakýchkoli finančních nároků. Pochopitelně to je do jisté míry limitující, neboť nejprve si každý člen ABK musí vybojovat svou "válku" na farmě, aby teprve pak mohl vést záslužný boj s byrokracií. Na druhou stranu to však umožňuje udržet si nezbytný nadhled a nezávislost v přístupu k práci v ABK. Při této příležitosti chci zmínit ještě jeden fakt, který se za dva roky existence ABK potvrdil. Praktická činnost této komise totiž velmi pěkně kontrastuje s jalovými řečmi některých představitelů zemědělců o nutnosti sjednocování (nejlépe nějakým zákonem) pod jednu hlavičku. Ukázalo se, že nevládní organizace, které vyslaly do ABK své zástupce, byť mají z hlediska svých členů na věci různé názory, si společný zájem, v případě potřeby, vytvoří samy.

Kde kromě vztahu se SZIF zemědělce byrokratické nároky ještě nejvíc tíží?

Se SZIFem se skutečně dosud vedlo nejvíce jednání, což je dáno samozřejmě také rozsahem činností, které tato platební agentura musí zajistit.

Kde je situace v tomto směru nejhorší, nelze asi nějak příliš plošně konstatovat, abych na někoho nezapomněl - obecně tu velmi záleží na formě podnikání a skladbě podnikatelských aktivit každého zemědělce.

Osobně se ale domnívám, že mnohem více to odnášejí soukromí zemědělci s běžnou výměrou. Větší společné podniky již zaměstnávají lidi na vyřizování těchto agend a zátěž pravděpodobně pociťují jinak. Z hlediska podnikatelského zaměření na tom budou nejhůře určitě producenti mléka, kteří svou produkci ještě zpracovávají a sami i prodávají.

Ing. Jaroslav Šebek, člen ABK za Asociaci soukromého zemědělství ČR