Češi milují přírodu a dokazuje to i aktuální průzkum na téma regenerativní zemědělství společnosti Nestlé.1 Pozitivní vztah potvrdilo 94 % dotazovaných. Starší ročníky mají k české krajině v porovnání s generací Z hlubší emocionální vztah. Na důležitosti její ochrany však panuje shoda napříč generacemi. A právě pozitivní vztah k přírodě se promítá také do spotřebitelského chování, zejména do výběru potravin. Pro Čechy je totiž jejich kvalita klíčová a hodnotí ji především podle chuti, původu a ceny. Tato tendence roste s věkem. Mladší ročníky, zejména generace Z, se více zaměřuje na nutriční stránku produktů.
„Naším cílem je podporovat spotřebitele ve vyváženém stravování, edukaci i odpovědné spotřebě. Proto mimo jiné skrze projekt Nestlé pro zdraví dětí již desátým rokem učíme žáky českých škol základy vyvážného životního stylu i šetrného přístupu k planetě. Udržitelný talíř budoucí generace, snižování plýtvání a respektování principů zdravé krajiny jsou klíčové pro nás všechny,“ říká Martina Šilhánová, vedoucí udržitelnosti Nestlé pro Česko a Slovensko.
Trendy u biopotravin
V praxi se však projevuje významný rozpor mezi deklarovanými postoji a skutečným chováním. Dle průzkumu sice polovina lidí považuje nákup udržitelných produktů za důležitý, pravidelně je ale nakupuje pouze třetina. Hlavní překážkou pro jejich pořízení je jednoznačně vyšší cena, kterou uvádí 70 % respondentů, u generace Z dokonce 80 %. Například biopotraviny považuje za cenově dostupné pouze 38 % lidí a pravidelně za ně utrácí jen pětina populace. Češi nejčastěji v kategorii biopotraviny nakupují ovoce (58 %), zeleninu (56 %) a mléčné výrobky (39 %). Nejhůře je na tom maso v biokvalitě, za které utrácí pouze 28 % dotázaných. Další bariéry představují nedostupnost v obchodech a nedostatek informací.
V souvislosti s udržitelnými produkty v poslední době rezonuje také pojem regenerativní zemědělství. Ačkoliv povědomí o tomto způsobu hospodaření není zatím mezi širokou veřejností příliš vysoké, postupně roste – zná ho 27 % populace, u generace Z se informovanost pohybuje kolem 15 %. Ti, kteří o něm vědí, jej správně charakterizují jako přístup zaměřený na obnovu půdy, minimalizaci chemických látek a podporu biodiverzity. Více než polovina lidí považuje takové produkty za kvalitnější a má o ně teoretický zájem. Pro 43 % respondentů je motivátorem také podpora místních zemědělců.
Podle dat z Platformy pro regenerativní zemědělství, kterou provozuje největší projekt české enviromentální nadace Živá půda, se tímto způsobem hospodaří na cca 1 % orné půdy, což představuje cca 30 000 hektarů. „Naším hlavním cílem je zastavit znehodnocování půdy. Proto vlastníkům zemědělské půdy radíme, jak zlepšit její kvalitu, zhodnotit ji a dlouhodobě udržet její úrodnost. Půda je klíčová, všechny nás živí, zadržuje vodu a ukládá uhlík. Cestou je právě regenerativní způsob hospodaření, který mohou praktikovat jak ekologičtí, tak i konvenční zemědělci. O to více nás těší, že zájem farmářů i zemědělských podniků o tento způsob hospodaření stále roste,“ říká Zuzana Benešová, vedoucí projektu Živá půda v Nadaci Partnerství.
Zemědělci v regenerativním zemědělství vidí své poslání
Hlavní výhody vidí zemědělci v lepší struktuře půdy, zlepšení její kvality, odolnosti a její schopnosti zadržovat vodu. Zemědělec Rostislav Mátl konkrétně uvádí: „Do deseti minut mi půda vsákne 200 mililitrů vody. U půdy využívané pro konvenční zemědělství to je několikanásobně pomalejší.“ Ekonomické výhody pak spočívají především v úspoře nákladů. Regenerativní zemědělec a zakladatel Spolku pro regenerativní zemědělství David Argman dodává: „Díky regenerativní pastvě a pastvě meziplodin se mi prodlužuje pastevní období, a tak každý den, kdy nemusím krmit balíky sena či senáží, ušetřím pětistovku, někdy i tisícovku. Regenerativně obhospodařovaná půda navíc lépe zvládá klimatické extrémy a poklesy kvůli počasí nejsou tak významné." Zemědělci shodně konstatují, že první roky bývají výnosy nižší, ale časem se to otočí a jsou buď stejné, nebo dokonce lepší než dříve.
Zemědělci vnímají regenerativní způsob hospodaření jako své poslání přesahující ekonomické zájmy. Jejich hlavní motivací není maximalizace zisku, ale dlouhodobá udržitelnost a odpovědnost vůči budoucím generacím. Slova Mgr. Ericha Vodňanského, regenerativního zemědělce a člena Asociace soukromého zemědělství, to vyjadřují nejlépe: „Beru to jako poslání, takže mě to opravdu baví a jsem rád, že se tomu můžu věnovat. Zodpovědné zemědělství je někdy opravdu složité, ale regenerativní způsob hospodaření mi dává velký smysl."
Spotřebitelé jasně podporují zavedení speciálního označení produktů z regenerativního zemědělství. Nákupní rozhodování by ovlivnilo u 62 % z nich. Nejvíce je zajímají informace o místě původu produktů, využití umělých hnojiv a způsobu pěstování. Mezi nejmladšími spotřebiteli obecně převládá větší zájem o detailní informace o způsobu pěstování potravin. Nicméně primárním rozhodujícím faktorem je, stejně jako u kategorie biopotravin, cena produktů.
„Regenerativní přístup má smysl – chrání a obnovuje zemědělskou půdu i krajinu. Proto v Nestlé chceme do roku 2030 získávat 50 % klíčových surovin od zemědělců, kteří přijali a využívají principy regenerativního zemědělství. Mám velkou radost ze spolupráce s Platformou pro regenerativní zemědělství Nadace Partnerství. Společně se snažíme české farmáře v přechodu na tento styl hospodaření podporovat a vlastně si do budoucna i připravovat dodavatele, kteří budou regenerativně hospodařit,“ říká Martina Šilhánová, vedoucí udržitelnosti Nestlé pro Česko a Slovensko.
Regenerativní zemědělství
Regenerativní zemědělství je přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu zdraví půdy, zvyšuje její schopnost zadržovat vodu, podporuje biodiverzitu a přispívá ke stabilitě krajiny. Na rozdíl od konvenčních metod se snaží o co nejmenší zásahy do půdního ekosystému a využívá přírodní procesy k dlouhodobé udržitelnosti.
Kontakt pro média:
Tereza Procházková, manažerka korporátní komunikace
Zdroj: tisková zpráva Nestlé
