Nejvyšší sazbu podpor – přes 140.000 korun – mají pěstitelé velmi pracné zeleniny, kam patří třeba i květák, chřest, paprika nebo okurky. Pro pěstitele sóji je vyčleněno 17.871 korun na hektar, pro pěstitele řepky 15.230 korun. Zemědělci pěstující slunečnici obdrží 21.676 korun na hektar, u kukuřice na zrno činí sazba 24.343 korun.

Mimořádná podpora pro pěstitele druhů zeleniny s vysokou pracností, například špenátu, hrachu zahradního nebo některých druhů tykve, dosahuje 53.261 korun. Nejnižší sazbu mají víceleté pícniny pěstované na orné půdě – necelých 9000 korun na hektar.

„Rozdělení částky pro jednotlivé druhy plodin bylo stanoveno na základě výpočtů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací při zohlednění nákladů na pěstování příslušných plodin v době povodně,“ uvedlo ministerstvo. Peníze podle něj dostanou producenti v nejvíce zasažených odvětvích.

Peníze mezi zemědělce rozdělí Státní zemědělský intervenční fond. Podávání žádostí o kompenzace skončilo, o podporu se fondu přihlásilo 285 zemědělců s 423 žádostmi.

Povodeň některým farmářům splavila ornici z polí, případně jejich pozemky zanesla sedimenty, kamením nebo popadanými stromy. Někteří farmáři kvůli záplavám přišli o hospodářská zvířata, jiní měli poškozené podniky. Odhadovaná ztráta produkce na základě dřívějšího monitoringu škod, který udělalo ministerstvo, dosahuje v ČR zhruba 420 milionů korun.

Povodně v září 2024 zasáhly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj a částečně i další kraje. Vláda celkové škody vyčíslila na 70,6 miliardy korun. Evropský parlament už dříve schválil přidělení zhruba 2,8 miliardy korun České republice po loňských povodních, z peněz lze hradit například opravy veřejného majetku, jako jsou dopravní infrastruktura či školská a zdravotní zařízení, nebo čištění postižených oblastí.

trp ptd
Zdroj: ČTK