Jsme-li u podpor a dotací, pak Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil v pondělí 20. října závěry svého šetření týkající se dotací do lesnictví, s tím, že podle NKÚ nestanovilo Ministerstvo zemědělství (MZe) cílový stav, kterého se mělo prostřednictvím podpor dosáhnout, o některé dotace byly vypláceny chybně. Vůči závěrům NKÚ se ale MZe ostře ohradilo – Podle MZe totiž nebyla stanovena kvantifikace cílů především proto, že v době kůrovcové kalamity nebylo zřejmé, jak velkou plochu lesních pozemků bude třeba obnovit. Dodat lze, že argumentace MZe, kterou zveřejnilo na svých webových stránkách, má svou logiku.
Lesnictví se týká i další kauza – totiž „odklad“ povinnosti zemědělců a lesníků hlásit dopady produkce vyjmenovaných komodit na odlesňování (EUDR). Odklad a zjednodušení avizovala Evropská komise, podle Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) však návrh ve skutečnosti žádné skutečné zjednodušení nepřináší. „Evropská komise tvrdí, že pro menší podniky se zavedení systému posouvá do konce roku 2026. V praxi však tento krok nic neřeší. Větší podniky, které od menších producentů odebírají produkty, budou muset údaje a referenční čísla hlásit už od 30. prosince 2025. Menší dodavatelé tak budou nepřímo nuceni plnit všechny povinnosti rovněž – jinak budou z trhu vyloučeni,“ uvádí se ve stanovisku SVOL, které proto vyzývá Evropský parlament a Radu EU, aby návrh Komise v předložené podobě odmítly.
Nadace Partnerství vyhlásila počátkem uplynulého týdne výsledky ankety „Strom roku 2025“, jejímž vítězem se stal veřejně poměrně známý Oldřichův dub v Peruci. Strom je spojen s pověstí o setkání knížete Oldřicha a Boženy a jeho stáří se odhaduje na zhruba 1 000 let, a pokud jej někdo při svých toulkách naší zemí navštívil, musí uznat, že při svém věku je tento strom v poměrně dobrém stavu, byť jeho kmen obepínají zpevňující obruče.
Budoucí koalice zahájila tento týden konzultace o možné podobě programového prohlášení, mimo jiné se týkající také oblasti zemědělství. Konkrétní priority ale nejsou známy, snad až na všeobecnou shodu o potřebě snižovat byrokracii v zemědělství, což je ovšem úmysl deklarovaný všemi, včetně současné vlády, která navíc alespoň částečnou debyrokratizaci zemědělství i reálně zahájila. V obecné rovině pak hodlá nová vláda také podporovat investice do nových technologií nebo vytváření přidané hodnoty, což jsou jistě žádoucí, ale nekonfliktní opatření. Mezi nekonfliktní požadavky na budoucí vládu vznášené částí zemědělců patří přitom i požadavek na usnadnění zaměstnávání cizinců. V Praze se k tomu v uplynulém týdnu dokonce konala konferenci, na které zaznělo, že v zemědělství v ČR chybí v současné době zhruba 5 000 pracovníků, což je ale problém spíše pro větší subjekty, které nejsou schopné na rozdíl od rodinných farem vyprodukovat a zpracovat zemědělské komodity vlastními silami. Problém nedostatku lidí v zemědělství ale reálný je, v porovnání s jinými resorty nižší mzdy pracovníky do zemědělství nelákají a nadměrná byrokracie zase odrazuje potenciální nové zájemce od vstupu do oboru.
Tak či tak ale bude důležitý přístup nové vlády a zákonodárců ke kontroverzním tématům, jakým je například evergreen našeho zemědělství – totiž zavedení předkupního práva na zemědělskou půdu pro hospodařící zemědělce. Snahy o to lze očekávat, je však vhodné si uvědomit, že pokud by bylo předkupní právo v nějaké podobě zavedeno, byla by důsledkem takového kroku další koncentrace vlastnictví půdy u velkých zemědělských podniků, čímž by se ale snížil jejich potenciál čerpat evropské dotace, neboť ty se mají podle zatímního návrhu Evropské komise s velikostí podniků snižovat. Otázkou tak je, zdali by byla pokračující koncentrace vlastnictví půdy pro příslušné subjekty finančně výhodná, pokud ovšem pomineme nárůst lobbistického vlivu takových subjektů, nejen v oblasti zemědělství, ale zejména ve všech nezemědělských oblastech rozvoje venkova, včetně pozemkových úprav či budování sítí liniových staveb.
Na závěr ještě tradiční tip na výsledky vědy a výzkumu. V nich dosáhli důležitého úspěchu naši vědci v rámci čtyřletého polního pokusu s jarním ječmenem, jehož vlastnosti byly cíleně upraveny pomocí moderní metody editace genomu CRISPR/Cas9. Na vývoji a testování nové linie jarního ječmene pracovali odborníci z Laboratoře růstových regulátorů (LRR), společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Výsledkem jsou rostliny s kratším stéblem, což má snížit riziko polehání porostů, což má v důsledku pozitivní vliv na výnos a kvalitu zrna a usnadňuje sklizeň. První sklizeň z pokusného pole proběhla v srpnu letošního roku, výsledky jsou nyní předmětem analýz.
Petr Havel
