Hodnocení činnosti Fialovy vlády zpracovala Agrární komora ČR (AK ČR) v období těsně před parlamentními volbami. Strukturovaný dokument se věnuje zejména opatřením, která mají vliv na výši finančních podpor zemědělců. Často se v něm opakuje kritika za to, že byla opatření prosazena bez diskuse se samotnými zemědělci. Hodnocení ve svých závěrech konstatuje, že pokud se dosavadní trend nezmění, lze očekávat například další útlum investic, pokles zaměstnanosti na venkově, rostoucí závislost státu na dovozu potravin, ale také pokračující protesty a narůstající nedůvěru mezi sektorem a vládou. AK ČR v dokumentu zmiňuje také riziko údajného oslabení konkurenceschopnosti a ohrožení potravinové soběstačnosti ČR.
Zavedení redistributivní platby ve výši 23 % srovnává AK ČR v hodnocení s dalšími státy EU, které mají sazbu nižší. Neuvádí však, že ČR uplatňuje redistributivní platbu na všechny první hektary u všech zemědělských podniků, ale např. 10 států EU limituje platbu nejen do výše prvních hektarů, ale i do výměry zemědělského podniku (v případě Polska jde o 300 ha, v Maďarsku 1200 ha, v Bulharsku 600 apod.) nebo jí například vyplácí pouze těm podnikům s celkovou výměrou do 60 ha. Pokud by existoval limit na velikost podniku ve výši 150 ha, znamená to, že cca 7 % redistributivní platby pobírají velké podniky, a tudíž ČR ve skutečnosti využije redistributivní platbu jen z 16 % pro ostatní velikostní kategorie. Kvůli vysoké redistributivní platbě je podle AK ČR základní platba BISS v ČR nejnižší v Evropě (ve výši cca 70 €). Pravdou ale je, že to je způsobeno tím, že si ČR na požadavek zejména z Agrární komory zvolilo maximálně možnou obálku na CIS komodity (13+2 %). Další snížení má na svědomí obálka na ekoschémata, která je u nás ve výši 30 % (ostatní země zvolily 25 %), dále redistributivní platbu pro úplně všechny podniky, a právě proto je pak zbývající základní platba BISS nejnižší.
AK ČR kritizuje, že redistributivní platba byla zavedena bez dopadové analýzy. Ministerstvo zemědělství si přitom nechalo již v roce 2021 spočítat možné varianty řešení od Ústavu zemědělských informací a analýzy (ÚZEI), a to včetně dopadu na příjem jednotlivých kategorií podniků. V době, kdy se rozhodovalo o nastavení redistributivní platby, byly tyto analýzy opakovaně projednávány na pracovních skupinách na MZe za účasti zástupců všech nevládních organizací včetně AK ČR. Pro následné vyhodnocování ale nebylo možné předpokládat změny na trzích v důsledku války na Ukrajině. Efekt ze zavedení redistributivní platby pak ale přesto působil na zhoršení situace středních podniků pouze částečně. Naproti tomu působila na zlepšení ekonomické situace změna výkupních cen elektřin u podniků s bioplynovými stanicemi, což výrazně zlepšilo situaci těchto podniků.
Navýšení daně z nemovitosti v rámci konsolidačního balíčku znamenalo podle AK ČR zvýšení výdajů sektoru o cca 2 miliardy Kč ročně. Nárůst tohoto daňového zatížení hospodařících zemědělců kritizovala i ASZ ČR, která se od počátku jednoznačně stavěla proti této úpravě. Ministerstvo zemědělství požádalo ÚZEI před změnou výše sazby daně z nemovitosti o zpracování srovnávací analýzy, která byla dána k dispozici odborné veřejnosti. Z analýzy vyplynulo, že ČR patří v rámci zemí OECD mezi země s nejnižším zatížením vyjádřeným ve vztahu k úrovni HDP. Data FADN (Zemědělská účetní datová síť) za rok 2021 ukázala, že se ČR umístila na 10. pozici zemí s nejnižší hrazenou daní z nemovitostí (daně z pozemku i staveb). Modelové porovnání pro rok 2024 bez znalosti změn v daňových systémech ostatních států EU 27 ukazuje při projekci daně z pozemku a staveb posun na 16. pozici ze skupiny států EU 27. Jde tedy o mírně nadprůměrné zdanění, nikoli o extrém. ASZ ČR navrhovala, aby se úprava týkala zdanění stavebních pozemků, nikoli zemědělské půdy, a aby měly samosprávy možnost stanovit koeficient daně z nemovitosti nižší nebo odlišný pro kategorii zemědělských pozemků.
Samostatně, avšak bez jakýchkoli číselných údajů hodnotí AK ČR postoj vlády k dovozům z Ukrajiny. Vadí jí podpora pokračování bezcelních dovozů ukrajinských komodit bez prosazení vratných kaucí či podpory exportu mimo EU. Vláda podle AK ČR na rozdíl od dalších zemí střední a východní Evropy nikdy nevyužila unilaterální omezení dovozu z Ukrajiny, ačkoli k tomu měla příležitost a důvod. Tento postoj údajně vedl k tlaku na domácí trh, vláda dle AK ČR nevěnovala pozornost negativním dopadům na domácí zemědělství a potravinářství. Bez vyčíslení údajných negativních dopadů postoje české vlády však působí takové hodnocení pouze jako snaha zalíbit se politikům, kteří populisticky zpochybňují vstřícný postoj ČR k zemi napadené agresorem.
Dosluhující vládě vyčítá AK ČR ve svém hodnocení i to, že rozdělovala zemědělce. Jako příklad uvádí uzákonění definice rodinných farem nebo přednostní pachtovné na státní půdě pro ekologické zemědělce a mladé zemědělce. Neuvádí však podrobnější vysvětlení, jakým způsobem prosazená legislativní opatření zemědělskou komunitu rozdělují. AK ČR přitom patří mezi organizace, které v nedávném předvolebním období zdůrazňovaly nutnost větší podpory takzvaného produkčního zemědělství a vyvolaly tím spekulace o tom, kdo reprezentuje zemědělství neprodukční.
ASZ ČR vládu Petra Fialy během uplynulých čtyř let kritizovala za řadu kroků, které v oblasti podpory zemědělství udělala, ale také za to, že neplnila vlastní sliby a plány z programového prohlášení. Řada opatření tak zůstala z pohledu sedláků za očekáváním. „Hodnocení dosluhující vlády Agrární komorou ČR dokazuje, že tato organizace hájí zájmy zejména těch největších zemědělských podniků. Vyčítat vládě aktivity, které vedly k alespoň o trochu spravedlivějšímu systému podpory zemědělských podnikatelů, je právě tím krokem, jenž přispívá k rozdělování zemědělské veřejnosti. Dokonce se AK ČR nestydí podsouvat veřejnosti tvrzení, že vláda a ministr málo komunikovali, ačkoli velké množství zpětně dohledatelných jednání s touto nevládní organizací hovoří zcela jinak. Je také faktem, že Agrární komora využívá pro kritiku vládou prosazených opatření argumenty, které se často míjí s podstatou těchto opatření a pouze tak nadbíhají nastupující vládní garnituře, kterou má vést Andrej Babiš. Zájmy menších a středních zemědělců, kterých je rozhodující množství, toto účelové hodnocení končící vlády nijak nezohledňuje,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek. Hlavním účelem hodnocení vlády ze strany AK ČR je tedy pravděpodobně pokus o získání co největšího vlivu na zemědělskou politiku za působení vlády budoucí.
Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR
