Cílem projektu s rozpočtem přes 1,8 milionu korun je uchovat a posílit genetickou rozmanitost jedlé bělokoré v Krkonoších. Zajištění její ochrany a zachování genetické rozmanitosti je podle správců parku nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů.

„Jedle je pravděpodobně jednou z nejperspektivnějších dřevin Krkonoš. Ať už to bude v lesích zcela ponechaných přirozenému vývoji, nebo v lesích s výběrným způsobem hospodaření, bude jedle hrát v krkonošských lesích stále významnější roli," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Podle něj je to dané její schopností dlouhodobě přežívat v zástinu lesního porostu i tolerancí k rostoucím teplotám, což je důležité zejména v souvislosti s dopady klimatické změny.

Jedle bělokorá patří mezi klíčové dřeviny s meliorační a stabilizační funkcí v lesních ekosystémech. „V minulosti byla jednou z nejvýznamnějších dřevin na našem území, její zastoupení však výrazně pokleslo v důsledku kombinace několika negativních faktorů, jako je například okyselení půdy nebo znečištění ovzduší imisemi, na něž je jedle obzvlášť citlivá," uvedl Drahný. Podle něj o návrat jedle bělokoré do krkonošské přírody usilují i lesníci na polské straně hranice Krkonoš.

Jedlové dřevo v minulosti lidé využívali vzhledem k větší odolnosti ve vodě nejen na krovy domů, ale i při stavbě hrází, jezů, mlýnských staveb, nejrůznějších pilířů nebo na výrobu šindele. „To všechno vedle přírodních faktorů také přispělo ke snížení zastoupení jedle v lesních porostech střední Evropy, Krkonoše nevyjímaje," dodal Drahný.

Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37.000 hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné. Lesníci Správy KRNAP v posledních letech pozorují v lesních porostech vliv klimatických změn, které pozvolna proměňují druhovou skladbu lesů hlavně v nižších a středních lesních vegetačních pásmech.

ku gcm

Zdroj: ČTK