„Zájem (o technologické inovace) v posledních pěti letech znatelně roste. Důvody jsou logické, jednak je to nedostatek pracovní síly a dále hlavně tlak na efektivitu a hledání chytrých řešení v souvislosti s klimatickou změnou,“ uvedl ředitel Svazu vinařů ČR Martin Puček.
Větší zájem potvrdil i Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Česko je v oblasti podle něj velmi pokročilé. „První meteostanice se u nás zaváděly do vinic už v roce 2000, zatímco v mnoha velkých vinařských zemích to dělají až nyní,“ uvedl Pavloušek.
Právě meteorologické stanice či systémy predikce infekčního tlaku chorob jsou v současnosti podle Pučka nejvyužívanější. Úspěšně užívané jsou podle Pavlouška i stroje bez řidiče. Rezervy naopak vnímá ve využívání bezpilotních prostředků pro monitorování vinic a plánování agrotechnických zásahů.
Velký potenciál mají i systémy s umělou inteligencí (AI), které predikují vývoj révy, řekl Pučka. „Umožní efektivně reagovat na klimatické podmínky a zvyšovat stabilitu kvality,“ uvedl.
Pavloušek nicméně připomněl nutnost lidské zkušenosti. AI podle něj dokáže pomoct odhalit třeba chorobu či škůdce, ale jak na problémy reagovat, musí rozhodnout zkušený vinohradník. „Digitalizaci a automatizaci je možné využívat, ale nelze spoléhat, že vyřeší vše,“ řekl.
Pučka dále očekává rozvoj automatického řízení procesů, evidence nebo analýzy dat napříč celým výrobním cyklem. Cílem inovací je podle něj zvýšit výnos ve vinicích. Díky přesné kontrole teplot, času kvašení, obsahu živin v moštu a moderní laboratorní analýze mohou technologie i zlepšit kvalitu a stabilitu vína, dodal.
Prezident Svazu vinařů Martin Chlad řekl, že moderní technologie jsou i klíčem k vyšší efektivitě ve vinařství a mohly by pomoci dosáhnout 40procentní soběstačnosti v produkci tuzemských hroznů, což by přispělo i české ekonomice. „V případě 40procentní soběstačnosti by byl příjem jen z DPH do státního rozpočtu vyšší o bezmála 400 milionů korun oproti aktuálním příjmům, kdy je velká část DPH odváděna z laciných dovozových vín,“ uvedl Chlad.
Cíl vyšší soběstačnosti ze současných 27 procent je zahrnutý ve strategickém plánu rozvoje vinařství v ČR.
Podle Pučka i Pavlouška odrazují vinaře od investic do moderních technologií zejména pořizovací náklady i nedůvěra v novinky. „Čeští vinaři jsou v jádru konzervativní realisté – neinvestují do novinek bez ověření, ale pokud technologie prokáže přínos, dokážou ji velmi rychle adoptovat,“ uvedl Pučka.
Pučka zmínil i bariéru v podobě nestabilního podnikatelského prostředí a nepředvídatelného politického rozhodování.
Ministerstvo zemědělství na dotaz ČTK uvedlo, že vinaři mohou žádat o dvě investiční podpory ze společné zemědělské politiky EU. Z dotací mohou pořídit nástroje a zařízení pro zpracování hroznů, provozní laboratoře, roboty na přípravu a úpravu půdy či mohou peníze využít na modernizaci a rekonstrukci vinařských provozů. V letech 2023 a 2024 schválil resort na obě zmíněné investiční dotace necelých 200 žádostí na téměř 300 milionů korun.
Zdroj: ČTK