„Registrujeme velmi dynamický vývoj infekce, nejen u jeřábů, ale i u všech ostatních druhů ptáků,“ uvedla dnes mluvčí FLI. Upozornila, že migrace volně žijících ptáků teprve začala. Nebezpečí přenosu infekce do chovů drůbeže je tak vysoké. Podle odhadu FLI muselo být letos na podzim utraceno už 200.000 slepic, hus, kachen či krůt. Při zatím nejhorší epidemii ptačí chřipky v Německu na přelomu let 2020 a 2021 musely být usmrceny podle odhadu přes dva miliony kusů drůbeže.

Případy nákazy v chovech naposledy nahlásily jihoněmecké spolkové země Bádensko-Württembersko a Bavorsko, a nákaza se tak v aktuální vlně potvrdila v chovech už v osmi spolkových zemích. V Bádensku-Württembersku museli vybít chov s 15.000 ptáky. V Porýní jich utratili zhruba 19.000. Dosud největší ztráty utrpěly dva chovy v severoněmecké spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde museli preventivně vybít 150.000 kusů drůbeže. Už v polovině října utratili v chovu v Dolním Sasku 20.500 krůt.

Ministr zemědělství Alois Rainer dnes vyzval k zavedení přísnějších ochranných opatření. „Nejvyšší prioritou je zabránit rozšíření viru,“ uvedl.

Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už také u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci už několik staletí a pro které virus není tak nebezpečný jako pro drůbež. Nejsou zprávy o tom, že by se nákaza podtypem viru chřipky H5N1 přenesla na člověka.

Zdroj: ČTK