Obchodní dohoda s jihoamerickými státy společenství Mercosur se týká nejrůznějších druhů zboží a z hlediska evropského exportu nabízí zajímavou příležitost hlavně výrobcům strojírenského zboží. Rizika se pak týkají především zemědělských komodit. Dohoda o bezcelní výměně zboží proto vyvolávala od začátku obavy evropských zemědělců, zejména chovatelů skotu a producentů hovězího masa. Hlavním argumentem proti uzavření dohody, která znamená zřízení zóny bezcelního obchodu, byl přísun levnějšího zboží z jižní Ameriky, kterému by evropští producenti těžko konkurovali. Producenti ze zemí EU totiž musí dlouhodobě splňovat vyšší produkční standardy než někteří výrobci z jihoamerických států, prodávající své zboží na tamních trzích.
Záruky chránící evropské zemědělce obsahuje už samotná dohoda. Dovoz v citlivých odvětvích má být regulován postupným zaváděním cílených kvót. Vysocí představitelé EU opakovaně zdůrazňují, že nesmí být dováženy zemědělské produkty nižšího standardu. Dohoda byla dlouho připravována za účasti odborníků ze všech 27 členských zemí s jasným záměrem rozšíření možných odbytišť a s cílem posílit stabilitu mezinárodního hospodářského prostoru v době geopolitických turbulencí. Rozšíření bezcelního prostoru tak může přispět i k posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství, v souladu s letos zveřejněnou Vizí pro zemědělství do roku 2040 ze strany Evropské komise. Vize obsahuje čtyři základní priority: evropské zemědělství má být odolné, konkurenceschopné, férové a šetrné k přírodě – tyto souvislosti popisuje např. článek z dubna letošního roku.
Proti uzavření dohody dlouhodobě protestovali zástupci několika zemí se záměrem ochránit domácí zemědělce. Slyšet byli zejména producenti z Francie, ale také v ČR se opakovaně ozývají proti dohodě silné hlasy. Představitelé zemědělských nevládních organizací, zastupujících zejména velké podniky, vidí v bezcelním obchodu se čtyřmi jihoamerickými zeměmi ohrožení tuzemského zemědělství, které je podle nich obětováno ve prospěch automobilového průmyslu. Neberou přitom v potaz, že s ohledem na ekonomický potenciál zemí Mercosur ve vztahu k nízkému podílu na záporném saldu zahraničního obchodu v oblasti nemůže dohoda představovat zásadní hrozbu pro český agrární sektor. Stále navíc platí, že nejvíce proti záměru EU rozšířit zónu bezcelního obchodu protestují představitelé velkých zemědělských podniků, kteří jsou paradoxně největšími příjemci podpory ze strany Evropské unie. Analogicky platí situace částečně na úrovni států, neboť Francie patří mezi největší příjemce zemědělských dotací od EU.
Evropská komise představila nedávno další ochranná opatření proti konkurenci ze zemí společenství Mercosur. Týkají se potenciálních propadů cen citlivých zemědělských produktů, jako je hovězí maso, cukr a bionafta. Opatření by se po schválení Radou a Evropským parlamentem měla stát součástí navrhované dvoustranné ochranné doložky do závazného práva EU. Brusel tak může dočasně pozastavit přístup na trh se sníženými cly nebo bez cla pro státy Mercosuru za účelem ochrany citlivých evropských zemědělských produktů před nadměrným dovozem. Seznam obsahuje 23 produktů, včetně hovězího, drůbežího a vepřového masa, různých mléčných výrobků, rýže, kukuřice a kukuřičných výrobků, medu, vajec, česneku, lihovin, cukru, etanolu a bionafty. Komise má u těchto produktů každých šest měsíců předkládat Radě a Evropskému parlamentu zprávu, v níž posoudí dopad dovozu na trhy EU. To umožní včasnou identifikaci rizik a rychlé zavedení protiopatření. Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen dokonce oznámil záměr poskytnout přibližně 1 miliardu eur na mimořádnou pomoc, pokud dohoda vyvolá krize na trhu.
Návrh Evropské komise obsahuje také podmínky pro zásah na trhu u citlivých produktů. Ten má nastat v případě, kdy dovozní ceny z Mercosuru budou alespoň o 10 % nižší než ceny identických nebo konkurenčních produktů EU, zároveň se roční dovoz za preferenčních celních podmínek zvýšil o více než 10 %, nebo dovozní ceny těchto produktů klesnou o 10 % oproti předchozímu roku. Změny cen nemusí nutně ovlivnit celou EU. Pro zásah by mělo stačit, aby ke změnám objemu a cen došlo ve skupině členských států, nebo dokonce jen v jednom členském státě. Pokud Evropská komise dojde k závěru, že existuje vážná škoda nebo dokonce hrozba škody, měla by mít EU možnost dočasně pozastavit celní zvýhodnění pro dotčené produkty. Evropská komise si rovněž navrhuje vlastní závazek k okamžitému zahájení šetření na základě odůvodněné žádosti členského státu. V obzvláště naléhavých případech s vysokým rizikem škody by Komise měla také přijmout prozatímní ochranná opatření do 21 dnů.
Nedávná studie v časopise Journal of Agricultural Economics ukazuje, že negativní dopady obchodní dohody by mohly být výrazně méně závažné, než se její kritici obávají. Evropský zemědělský a potravinářský sektor sice utrpí ztráty i přes dohodnuté celní kvóty, ale tyto ztráty budou výrazně nižší, než se očekávalo. Za celé odvětví by ztráta příjmů neměla přesáhnout výši 0,13 %. Evropský chov skotu bude ale pravděpodobně zasažen silněji, s poklesem přibližně o 0,3 %.
Při zohlednění makroekonomicky pozitivních dopadů dohody by však z dohody v konečném důsledku mohl profitovat nejen zemědělský a potravinářský sektor, ale i chovatelé skotu. Očekávaný nárůst vývozu průmyslového zboží do Jižní Ameriky pravděpodobně povede k odpovídajícímu zvýšení příjmů v EU, zejména prostřednictvím vytváření pracovních míst. To následně pravděpodobně zvýší spotřebu hovězího masa a dalších zemědělských produktů. Celkově by mohl být dopad na příjmy v zemědělském a potravinářském sektoru pozitivní, s nárůstem o 0,11 %, zatímco v odvětví hovězího masa se očekává mírný nárůst o 0,02 %, uvádí studie. Právě očekávané dlouhodobé pozitivní dopady jsou důvodem, proč EU dohodu se státy společenství Mercosur společně se svými členskými státy připravila.
Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR ve spolupráci s ekonomickými poradci
