Kdo bude novým ministrem zemědělství, zatím není jasné. Rezort by měl připadnout expertovi nominovanému za SPD, spekuluje se o Martinu Šebestyánovi, bývalému řediteli Státního zemědělského intervenčního fondu.
Postoj budoucí vlády k zemědělství už ale nabírá obrysy, bez ohledu na to, kdo bude stát v čele rezortu. Programové prohlášení vznikající koalice řadí zemědělství a potravinářství mezi strategické sektory státu.
Kabinet avizuje prorůstovou strategii s cílem snížit závislost na dotacích, zvýšit produktivitu a přidanou hodnotu, a současně posílit soběstačnost a cenovou dostupnost potravin. Dokument slibuje podporu moderních technologií a precizního zemědělství, investice do závlah a lepšího hospodaření s vodou a půdou, ale i revizi dotačních titulů a přesměrování podpory na aktivní produkci.
Prohlášení klade důraz na rozvoj malých a středních regionálních farem, generační obměnu a snížení administrativní zátěže. Koalice také mluví o ochraně domácího trhu před levnými a nekvalitními dovozy, rozvoji zpracování v tuzemsku a omezení „pouhého vývozu komodit“.
Počítá s větší transparentností v potravinovém řetězci a zavedením „potravinového ombudsmana“, cílem má být přehlednější sledování původu potravin a zveřejňování marží.
Potřebujeme především vizi
Jak apelují zástupci zemědělského sektoru, úkolů před novým ministrem stojí více než dost. „Nová vláda bude čelit mimořádně náročnému období – ať už ji povede kdokoliv,“ říká pro Euractiv.cz Monika Nebeská, šéfka Zemědělského družstva Všestary a předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy.
„Českému zemědělství chybí jednoduchá a systematická dlouhodobá vize, stabilní prostředí a jasná pravidla, podle nichž se mohou zemědělci rozhodovat,“ dodává.
Podle Nebeské bude „úkolem nového ministra zemědělství vrátit oboru důvěru a kontinuitu – hlavně směrem k farmářům. Ale i k veřejnosti – zemědělství musí být vnímáno jako strategické odvětví, nikoliv jako okrajová kapitola v rámci rozpočtové obálky.“
Za priority označuje ekonomickou a sociální udržitelnost hospodaření – tedy prostředí, „ve kterém se dá reálně hospodařit a žít“ – i férové nastavení podpory produkce s vyšší přidanou hodnotou, řešení nedostatku pracovních sil a investice do závlah, digitalizace a energetické soběstačnosti farem. Zvláštní pozornost žádá pro citlivé sektory, „mezi které patří i pěstování zeleniny“, jinak podle ní hrozí vývoj známý z ovocnářství.
Komora: Administrativa musí být jednodušší
Podle Agrární komory ČR se české zemědělství dostalo do „začarovaného kruhu“ nízké rentability, klesajících investic a rostoucí závislosti na dotacích. Prezident komory Jan Doležal upozorňuje, že bez stabilních podmínek a předvídatelné politiky hrozí ohrožení potravinové bezpečnosti.
„Zemědělci už tak čelí výkyvům počasí, musí zvládat náročnou nákazovou situaci jako letos kvůli riziku zavlečení slintavky a kulhavky do chovů, a to vše s malým počtem pracovníků kvůli nezájmu lidí v oboru pracovat. Stát jim k tomu nakládá stále nové povinnosti, které se často mění na poslední chvíli, a ohrožuje tím potravinovou bezpečnost Česka,“ říká Doležal.
Agrární komora prosazuje zjednodušení administrativy, pevnější rámec pro národní podpory a podporu zpracování doma – včetně nástrojů, které pomohou zvyšovat konkurenceschopnost vůči dovozům. Z pohledu komory je podstatné, aby nová vláda rychle nastavila srozumitelný kurz a otevřela dialog o konkrétních opatřeních, která propojí zemědělskou politiku s investicemi, trhem práce a energetikou.
Některé sliby jsou nemožné
Analytický pohled upozorňuje na limity některých slibů, které se objevily v programovém prohlášení. Agrární analytik Petr Havel materiál hodnotí jako ambiciózní, ale ne ve všem snadno realizovatelný.
„Některé záměry ale budou obtížně proveditelné, ne-li nemožné,“ upozorňuje Havel, kterého citovala ČTK. Jako příklad uvádí snahu regulovat marže v maloobchodu nebo zavést sledovatelnost původu u všech kategorií potravin – zejména u vícesložkových výrobků, kde se složení i původ vstupů v čase mění.
Zároveň někteří ekonomové varují, že pokud by opatření typu omezování marží či nové kontrolní mechanismy vedla k přidávání povinností, mohlo by to reálně znamenat spíše růst regulace – navzdory deklarovanému cíli „méně papírování“.
Evropskou politiku čekají změny
Vyjednávání o budoucnosti zemědělské politiky se nebudou odehrávat jen v Česku, ale i na evropské úrovni. Na stole leží návrh víceletého finančního rámce EU pro období po roce 2028, jehož součástí je i nová společná zemědělská politika.
Evropská komise v červenci navrhla její zásadní proměnu. Nově by měla mít zemědělská politika nižší rozpočet a zaniknout by měla i její dvoupilířová struktura. Řada členských států ale vystupuje vůči návrhu kriticky, včetně současné české vlády. Na nový kabinet tak čeká převzetí agendy a série jednání v Bruselu o tom, jak má nová evropská zemědělská politika vypadat.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz
