Nejdůležitější z nich je nepochybně zavedení překupního práva na zemědělskou půdu pro hospodařící zemědělce. To ve skutečnosti představuje řadu rizik, například pro vlastníky příslušných zemědělských pozemků při volbě svobodně se svým majetkem nakládat. Vlastníci tím mimo jiné přijdou o část příjmů z prodeje půdy, neboť si nebudou moci vybrat, komu a za kolik půdu prodají. Předkupní právo je ale také nástrojem, jak dále pokračovat v koncentraci půdy v podání velkých zemědělských subjektů a možností, jak prostřednictvím vlastnictví velkých ploch půdy ovlivňovat dění na venkově s přesahem do jiných než zemědělských oblastí, například do dopravy. Vlastník velkých ploch půdy bude (a již je) neopominutelný při vytváření rozvojových plánů obcí nebo při vytyčování tras pro páteřní i místní dopravní infrastrukturu, případně při budování liniových staveb či energetických a jiných sítí. Uplatnění předkupního práva tak může představovat i bezpečnostní riziko a posílení vlivu velkých zemědělských korporací na úkor veřejného zájmu celé společnosti. Právě velké zemědělské subjekty se přitom netají snahou dále expandovat, a navíc mají na nákup půdy potřebné peníze. To vše v situaci, kdy je třeba alespoň část zemědělské půdy v rámci generační výměny nutné vyčlenit pro začínající a nové zemědělce, kteří ale ještě zemědělci nejsou, a na předkupní právo by tak patrně neměli nárok.
Programové prohlášení by si samozřejmě zasloužilo mnohem rozsáhlejší rozbor, vše ale bude také záležet na jeho aplikaci v reálné praxi. A také částečně na vývoji legislativy v EU, kde dochází v poslední době k řadě, často protichůdných změn. Na ně mimo jiné poukázal osvětový portál „Živá půda“, podle kterého se EU sice v říjnu letošního roku prostřednictvím zákona o monitoringu půdy zavázala k ochraně půdy jako k živoucímu ekosystému, zároveň ale odhlasoval Evropský parlament zrušení standardu DZES 5. Pokračují také diskuse o podobě víceletého evropského rozpočtu od roku 2028, aktuální informací je v této souvislosti informace, že dánské předsednictví kategoricky odmítlo výzvy k vyřazení zemědělských dotací z nových národních plánů. To by v praxi znamenalo budoucí konec takzvaného Pilíře II ve struktuře zemědělských dotací. Další aktuální informací z tohoto týdne je odklad spuštění emisních povolenek pro budovy a dopravu (ETS2) o jeden rok na rok 2028, a s tím související další úpravy systému ETS2 ve prospěch automobilů se spalovacími motory, a snížení cíle redukce emisí do roku 2040 na 85 procent za celou EU, bez závazných cílů pro jednotlivé státy, přičemž až 5 procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí.
Uplynulý týden byl nicméně také ve znamení vyhlášení výsledků soutěží týkajících se zlepšování stavu krajiny a životního prostředí v ČR. V sídle Senátu Parlamentu ČR byly oceněny projekty v soutěži „Žít krajinou“, kterou pořádá Státní pozemkový úřad ve spolupráci s dalšími partnery, do níž se letos přihlásilo 45 projektů, zahrnujících mimo jiné retenční nádrž v Lechovicích, zelené prvky v Polabí nebo pásové střídání plodin. O výsledcích se lze více dozvědět na webu: https://soutezzk.spucr.cz.
Ve stejný den byly také vyhlášeny výsledky soutěže Adapterra Awards, v níž do finále postoupilo 18 z celkem 57 přihlášených projektů. Cenu sympatie v ní získal projekt Revitalizace areálu bývalého letního kina v Novém Jičíně, v kategorii Krajina pak vyhrál dlouhodobý projekt 20 let ozdravování lesa a krajiny Velkobítešska, speciální kategorii Opatření proti povodním Navrácení Svratky do historického koryta. Popis projektů a fotodokumentaci z letošního ročníku si lze prohlédnout na: https://docs.google.com/document/d/1zxdSTW3eyrvQOJH9m-l3z-C1BBUjK3Tt/edit
Petr Havel
