Podle informací z článku serveru iDNES.cz letos chybí na vyplácení nárokových dotací pro zemědělce ze znevýhodněných horských a podhorských oblastí 2 miliardy korun a příští rok pak 8 miliard. Stát je přitom povinen kofinancovat příslušné dotace z evropských fondů. SZIF nemá vlastní rozpočtovou autonomii a náleží do rozpočtové kapitoly ministerstva zemědělství. Odpovědnost za chybějící miliardy pro zemědělce ze znevýhodněných oblastí má tedy formálně vedení resortu. Současná vláda však už dosluhuje v demisi, nová ještě není jmenována a vyjádření o chybějících miliardách na to či ono ve státním rozpočtu se v tomto období objevuje v médiích velmi často. Druhé čtení návrhu rozpočtu v Poslanecké sněmovně umožňuje přesouvat mezi jednotlivými kapitolami, takže i kdyby o řešení situace nerozhodla vláda, stále existují možnosti, jak potřebné částky do rozpočtu resortu dostat.
ASZ ČR hájí zájmy svých členů, mezi něž jednoznačně patří i zájem na naplnění očekávaného rozpočtu v sektoru zemědělství. Dosluhující vládu i ministra zemědělství Asociace opakovaně kritizovala za některé konkrétní kroky nebo za slabou motivaci reálně naplňovat své jinak velmi dobré programové prohlášení. ASZ ČR však také upozorňovala na to, že velkou část prostředků směřujících do podpory zemědělství čerpá okruh největších podniků, které ukrajují z koláče dotací největší díl právě na úkor menších, ale i znevýhodněných zemědělských podnikatelů. Dominantním příjemcem zemědělských dotací je dlouhodobě holding Agrofert. ASZ ČR upozornila mimo jiné na to, že neoprávněně vyplacené evropské dotace v řádu několika miliard korun pro tento holding se ani po případném úspěšném vymáhání nevrátí do rozpočtu resortu zemědělství, ale do společného evropského rozpočtu. Tento evidentně špatný přístup k vyplácení dotací je proto potřeba jasně a po právu dořešit a je to i v zájmu úplně všech organizací, respektive jejich členů. Je to ovšem potřeba i proto, aby zemědělská veřejnost i ostatní občané měli jistotu, že je tu snaha chyby napravovat a že platí stejný metr na každého. Po tomto žádoucím dořešení ovšem žádná jiná organizace, vyjma ASZ ČR, vůbec nevolá.
Již z tohoto důvodu se proto ASZ ČR nepřipojuje k této velice podivné kritice a kopanci do dosluhujícího ministra zemědělství za dílčí nedostatek ve tvorbě rozpočtu, tak jak jej prezentuje například předseda ČMSZP Jiří Michalisko, který, pokud je nám známo, je členem jedné ze stran dosluhující vládní koalice a který do termínu, než byly známy výsledky parlamentních voleb, se pohyboval v okolí současného ministra.
Nepovažuji proto náhlou a populistickou kritiku rozpočtu zpracovaného končící vládou v současné době ze strany těch, kdo si chtějí nejspíš zajistit přízeň již vlády budoucí za korektní a smysluplné. Navíc zmíněný strukturální problém se směřováním evropských dotací i jejich kofinancování ze státního rozpočtu se nachází o několik řádů výše než stávající chybějící částka pro zemědělce ze znevýhodněných oblastí. Ta představuje evidentně spíše technický problém, jehož řešení se obvykle při dobré vůli aktérů najde. Faktem ale zůstává, že všichni zemědělci přišli o nejméně 7 miliard korun, které byly v minulosti neoprávněně vyplaceny holdingu Agrofert. Je třeba se v této souvislosti ptát, zda aktuální snaha ministerstva zemědělství konečně řešit vymáhání neoprávněně vyplacených dotací Agrofertu nesouvisí s tím, že tyto prostředky byly či brzy budou vráceny do rozpočtu EU. Jedná se totiž o prostředky v obdobné výši, kterou zástupce ČMSZP zmiňuje, a v případě vrácení do rozpočtu EU budou i v roce 2026 chybět v rozpočtu ministerstva.
Právě apel na vyřešení tohoto evidentního problému, který nejde a ani nepůjde nijak obejít, by mělo být prioritním tématem pro nevládní zemědělské organizace, už i proto, aby i ony mohly zůstat důvěryhodné pro své členy a pro okolí, že jim tyto věci nejsou lhostejné. Je totiž podivné volat po dalších penězích do rozpočtu, a přitom mlčet k 7 miliardám, které neměly být vyplaceny zemědělským firmám předchozího a pravděpodobně i budoucího předsedy vlády. To se netýká jen předsedy ČMSZP, ale i představitelů dalších organizací (tedy Agrární komory, Zemědělského svazu, Potravinářské komory, Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, Společnosti mladých agrárníků či PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců), kteří tuto výzvu odcházející vládě společně poslali. Zdůrazňuji, že ASZ ČR nemá ve zvyku lavírovat a ani nepotřebuje hledat, jak se lacino zviditelnit nebo zalíbit nové garnituře, ale bude dál říkat věci, jak skutečně jsou a poctivě hájit své členy i zájmy českého venkova.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR
