Z ryze zemědělských témat jsou pak předmětem diskusí chybějící peníze na dotace pro zemědělce v resortním rozpočtu, a to jak na znevýhodněné oblasti, tak na kofinancování evropských dotací v příštím roce. K tomu je však nutné dodat, že nejde o novou situaci – obdobný stav nastal i v předchozích letech, kdy se původně chybějící dotace do rozpočtu, i na základě vývoje příjmů státního rozpočtu v průběhu následujícího roku, dodatečně navýšily, a byly tak nakonec vyplaceny v deklarovaném objemu. I když tedy v rozpočtu Ministerstva zemědělství příslušné peníze nejsou a teoreticky skutečně hrozí omezení dotací, lze stávající „kauzu dotace“ vnímat spíše jako součást kritiky odcházející vlády a vytváření určitého finančního alibi pro rok 2026, neboť v předchozích letech, ačkoli byla situace s letošním rokem principiálně identická, žádná kritika nezaznívala.
Pozorněji, než v minulosti je nicméně žádoucí sledovat aktuální vývoj na evropské legislativní scéně. Evropský parlament (EP) totiž zvyšuje aktivity v oblasti zjednodušení legislativy týkající se Společné zemědělském politiky (SZP). Aktuálně jde například o přehodnocení podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu DZES 5, omezení kontrol malých a středních zemědělských podniků a automatické uznávání dodržování některých environmentálních pravidel v případě ekologických zemědělců. Nově má být zaveden limit jedné kontroly na místě ročně, nárůst paušální platby pro malé farmáře z 1 250 eur na 3 000 eur a pokles sankcí a kontrol pro hospodářství o rozloze 10 až 30 hektarů. Dohodu přivítala (a sama se na ní aktivně podílela) i předsedkyně zemědělského výboru EP Veronika Vrecionová, i když by podle ní mohly být snahy o snížení byrokracie ještě více ambiciózní. Nová pravidla budou podle ní dočasná a platná na dobu dvou let.
Nejde ale jen o zemědělství – EP tento týden schválil tak kompromisní verzi „Omnibus package“, která má zjednodušit pravidla nefinančního reportingu (CSRD) a náležité péče podniků (CSDDD). Povinnost reportovat se nově bude týkat jen největších podniků nad 1 750 zaměstnanců, z textu CSDDD navíc vypadly klimatické přechodové plány. Vyjednávání o konečné podobě reportingu ale ještě není ukončené, další kolo začne v příštím týdnu, v úterý 18. listopadu. Na druhou stranu ale nakonec zřejmě nenastane plošný odklad EUDR – povinnosti informovat o vlivu produkce některých komodit na odlesňování, ale původně navrhované podmínky by se měly zmírnit.
Do výzkumných projektů týkajících se ochrany a zlepšení stavu přírody a krajiny se stále více zapojují i komerční subjekty – příkladem jsou Pražské vodovody a kanalizace, které začaly ve spolupráci s vědci vysazovat na svých pozemcích bylinu Kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus), která parazituje na kořenech trav. Díky svému poloparazitickému způsobu života oslabuje kokrhel jednoděložné trávy, snižuje jejich konkurenční výhody a omezuje jejich expanzi. Tím dává šanci k růstu dalším druhům, především dvouděložným bylinám, a významně tak podporuje vysokou druhovou rozmanitost lučních porostů. Což může být inspirací i pro praktikující zemědělce.
Petr Havel
