Zástupci SZIF v čele s ředitelem Petrem Dlouhým se zúčastnili jednání Předsednictva ASZ ČR, které se konalo 11. listopadu. Sedláky zajímal mimo jiné postoj platební agentury k vymáhání dotací pro firmy z holdingu Agrofert, jejichž vyplacení bylo zpětně soudně potvrzeno jako neoprávněné kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše. Vzhledem k výši celkově vyplacené částky v řádu až 10 miliard korun, což představuje například téměř jednu čtvrtinu celkového objemu dotací vyplácených ročně všem zemědělcům, a také množství podpořených podniků spadajících do holdingu se sice objektivně jedná o rozsáhlý administrativní proces prostřednictvím možných až tisíců řízení, ale přesto nelze v žádném případě zpochybňovat povinnost státního aparátu tyto neoprávněně vyplacené peníze vymáhat zpět. Neoprávněným vyplácením dotací přicházejí o tyto prostředky nejen další zemědělci, ale především se vytrácí důvěra v transparentní prostředí mezi potenciálními žadateli o podporu. Podobná situace se střetem zájmů může nastat navíc znovu a proces případného vyplácení a zpětného vymáhání dotací se může donekonečna opakovat.
Sedláci z ASZ ČR požadují v oblasti střetu zájmů postup v souladu s pravidly pro čerpání dotací v celé EU a v souladu s tomu odpovídajícími zákony v ČR. Dokud existuje podezření na střet zájmů i u majitele největšího zemědělského koncernu, není možné dotace tomuto koncernu vyplácet i s ohledem na princip předběžné opatrnosti a na hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Zástupci SZIF v této souvislosti poukazují na složitou právní situaci ohledně střetu zájmů, kterou dle vyjádření zástupců SZIF komplikuje také specifické postavení instituce, jejíž kompetence upravuje speciální zákon.
Minimálně velkou část problému s vyplácením dotací největším podnikům s potenciálem největších škod by také podle členů Předsednictva ASZ ČR vyřešilo zastropování přímých zemědělských plateb. To se na celoevropské úrovni chystá v rámci nové Společné zemědělské politiky (SZP). Zastropování přímých zemědělských plateb má nahradit i tolik diskutovanou redistributivní platbu na první hektary, ale konkrétní nastavení bude do značné míry záležitostí dalšího vyjednávání členských států EU. Aby se podpora skutečně dostávala především k zemědělským podnikům a fyzickým osobám, které svojí činností naplňují smysl evropské SZP a životaschopnosti venkova, zastropování přímých zemědělských plateb by muselo být zcela konkrétně spojeno se sledováním majetkové propojenosti podniků právnických osob tak, jak již i nyní požaduje EU. Zástupci SZIF však sledování propojenosti právnických osob odmítají s odkazem na chybějící pravidla pro práci s registry právnických osob.
Paradoxně se nyní začalo sledování propojenosti zemědělských podnikatelů v ČR ze strany SZIF náhle a pro ASZ ČR zcela překvapivě zaměřovat na podnikající i nepodnikající fyzické osoby a rodinné farmy, spadající do kategorií mikropodniků, malých a středních podniků (MSP). Cílem je odhalování jejich podnikatelských vazeb pro účely údajného neoprávněného získávání podnikatelských výhod souvisejících se sídlem a místem jejich podnikání či podnikání na stejném či souvisejícím trhu, společnými odběrateli a dodavateli či společným užíváním strojů nebo i jenom zázemím apod. Podle stanoviska Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) má však posuzování velikosti podniku zajistit, aby podpora určená pro MSP (např. dotace) šla pouze těm podnikům, pro které jejich velikost skutečně představuje znevýhodnění, a aby nedocházelo k obcházení definice MSP čistě formálními prostředky. Tedy aby velké ekonomické skupiny nezískávaly výhody určené malým. V případě pochybnosti, že by se mohlo jednat o podnik či skupinu podniků, jejichž ekonomická síla přesahuje sílu MSP, je Evropskou komisi obecně doporučováno veřejnou podporu určenou pro MSP v konkrétním případě neposkytovat. Principem posuzování propojenosti dle ÚOHS má být zabránění účelovému rozdělování korporátních podniků za účelem získání dotací určených pro menší podniky, a nikoliv zcela opačné prověřování vazeb mezi malými zcela samostatnými fyzickými osobami.
Sledování propojenosti velkých podniků nebo koncernů se složitou majetkovou strukturou, které by nutně muselo být funkční v případě zavedení zastropování části přímých zemědělských plateb, s sebou podle zástupců SZIF nese složité administrativní překážky. SZIF zatím důsledně nezkoumá skutečné majitele podniků, resp. údajně nemá tuto povinnost. Nevyužívá ani již ze zákona platnou evidenci skutečných majitelů podniků provozovanou ministerstvem spravedlnosti s odkazem na chybějící záruky aktuálnosti a nutnost kontroly všech obsažených údajů. Podle názoru Předsednictva ASZ ČR by ale SZIF neměl pasivně očekávat, že obdrží od některé státní instituce validovanou databázi žadatelů, ale naopak by si měl postupně v rámci evidence vyčlenit převažující část žadatelů, kterých se problém propojených právnických osob z hlediska stropu pro některý typ podpory netýká. ASZ ČR tím chce jednak předejít zbytečné byrokracii a zároveň chce, aby stát nezavíral oči, když největší podniky čerpají bez problémů miliardovou podporu, zatímco rodinné farmy prochází složitou a neúměrnou kontrolou.
Začátkem příštího roku bude možné prostřednictvím SZIFu registrovat nově také rodinná zemědělská hospodářství v návaznosti na účinnost novely zákona o zemědělství. SZIF podle sdělení jeho zástupců má v plánu vytvořit informační systém i řešení, které pomůže překonat případné počáteční nejasnosti. Jisté je i to, že registrace nebude probíhat prostřednictvím standardního Portálu farmáře. Připravuje se také příručka na principu návodů k řešení „životní situace“.
ASZ ČR vyvolala jednání se zástupci SZIFu zejména s ohledem na zájmy svých členů, kteří představují významnou část zemědělské veřejnosti. „Potvrzují se naše dlouhodobé obavy, že kauza dotací Agrofertu přesahuje celý mechanismus vyplácení podpor v oboru zemědělství a úředníci si v nastavených pravidlech zřejmě již neví rady, jak dál a předpokládají nutnost či možnosti dalších soudních řízení. V každém případě celou záležitost nelze zamést pod koberec z mnoha důvodů a musí se srozumitelně vyřešit. Pokud si SZIF jako platební agentura má udržet kredibilitu u veřejnosti, musí proaktivně přicházet s návrhy řešení problémů, o kterých se ví několik let a které nyní v souvislosti s tvorbou nové vlády dále vygradovaly. Prvním předpokladem je v současné době určitě pozastavení veškerých dotací pro Agrofert, dokud nebude vyřešená otázka střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra, nicméně je také bezpodmínečně nutné zahájit proces plného vymáhání neoprávněně vyplacených dotací. Závisí na tom důvěra zemědělců i společnosti v celý systém,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR
