Rady ASZ ČR se mimo jiné zúčastnila také předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová, která představila jak budoucí, tak aktuální dění v EU, mimo jiné také podmínky dohody EU se státy Mercosur. Dohoda je podle ní pro EU, ale i pro samotné zemědělce výhodná (podrobnosti v připravovaném rozhovoru v Selské revui). Například dohodnutý objem dovozů hovězího masa do EU nebude představovat problém, protože je podle dohody v praxi nižší než v současné době, a na potřebě EU se bude import z Mercosur podílet jen 1,5 procenta z celkové evropské produkce. Konečné znění dohody s Mercosur by mělo být podepsáno na konci letošního prosince, na jednání v Bruselu ve dnech 18. a 19. prosince, přičemž samotný podpis je plánován na 20. prosince.
Počátkem týdne upřesnilo Ministerstvo zemědělství (MZe) rozdělení finančních podpor v rámci 6. kola žádostí na rozvoj venkova s tím, že pro sedláky, respektive pro mladé začínající farmáře se peníze navýšily o 400 milionů korun na celkových 1,5 miliardy korun. Dotace na investice se pak mají navýšit na 3,5 miliardy korun. Hned následující den, v úterý 18. listopadu pak odsouhlasila Rada ministrů EU další roční odklad nařízení EU o odlesňování (EUDR), mimo jiné i na základě návrhu ČR. Zástupci evropských zemí kromě toho na Radě ministrů podpořily také klauzuli, která otevírá dveře zásadní revizi nařízení v příštím roce. Proti hlasovaly pouze Belgie, Nizozemsko a Španělsko.
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) informovala o výsledcích průzkumu zhruba 700 tisíc vegetačních ploch zmapovaných v Evropě botaniky mezi lety 1960 a 2020. Vědci hodnotili čtyři prostředí (lesy, travní porosty, křoviny a mokřady) v sedmi hlavních biogeografických oblastech Evropy od Středozemí, přes Alpy, atlantské pobřeží, Panonii, až po arktickou oblast. Výsledkem je „téměř nulová čistá změna druhového bohatství mezi lety 1960 a 2020“. Analýza napříč stanovišti ale odhalila zajímavý obecný trend v poklesu mezi lety 1960 a 1980, a následný nárůst počtu druhů mezi lety 2000 a 2020. Nárůst byl zaznamenán hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách, zatímco poklesy byly nejvýraznější v lesích. Tak či tak výsledky ukázaly poměrně optimistické hodnoty ohledně často zmiňovaného významného poklesu biodiverzity v EU.
Věda a výzkum také intenzivně pracuje na možném omezení toxicity v zemědělství používaných pesticidů. Výsledkem je model nazvaný „Pesti-Gen“, což je generativní model využívající umělou inteligenci, který byl navržen jako vůbec první systém schopný vytvářet nové kandidáty na pesticidy s vylepšenými vlastnostmi. Zaměřuje se na úpravu molekul tak, aby měly nižší toxicitu pro hospodářská zvířata a vodní organismy. Tím přispívá k vývoji ekologičtějších řešení, která minimalizují negativní dopady tradičních pesticidů na životní prostředí. Technologie dokáže optimalizovat více typů toxicity a navrhovat látky šetrnější k ekosystému. Pesti-Gen dokáže vytvořit zhruba ze 68 procent správně strukturované nové molekuly, což ukazuje, že umí navrhovat reálně použitelné a vylepšené kandidáty na pesticidy. Zároveň může být urychlen vývoj udržitelnějších pesticidů, přestože je stále třeba experimentální ověření a rozšíření dat pro plné nasazení v praxi. Tento pokrok představuje důležitý krok k bezpečnějším a udržitelnějším metodám ochrany rostlin. Více informací na toto téma můžete najít zde: https://arxiv.org/html/2501.14469v2
Petr Havel
