Tým deseti lidí v předchozích letech sbíral a analyzoval zprávy v několika jazycích, které se týkaly dopadů sucha. Jednalo se o zprávy z internetových verzí tištěných médií, zpravodajských webů, televizí a rádií. Za tři roky se jednalo zhruba o 8000 mediálních výstupů, které byly vytříděné geograficky a podle toho, na jaký sektor mělo sucho vliv, zda na zemědělství, na zásobování pitnou vodou, na vznik požárů či na dopravu.

„Na základě těchto zpráv jsme vytvořili velký textový model a s pomocí AI (umělé inteligence, pozn. ČTK) nyní dokážeme velmi spolehlivě vyhledávat informace o suchu ve 14 jazycích. Tím se dostáváme k daleko většímu množství zpráv, na jejichž zpracování bychom jinak potřebovali desítky dalších spolupracovníků,“ poznamenal Trnka. Ti současní proto zejména dohlíží na to, zda AI přiřazuje zprávy tam, kam má, ale také pomáhají vylepšovat celý systém.

Neustálé sledování umožňuje pozorovat vývoj sucha v různých regionech. Vědci předpokládají, že v budoucnu budou schopni dopady sucha i předvídat.

Projekt má pomoci zemím, které žádný monitorovací systém nemají. Může sloužit například ke včasnému směřování humanitární pomoci. Současně doplňuje národní sledovací systémy v těch zemích, které sucho monitorují.

Vědci před několika lety také společně s platformou Windy.com spustili globální monitoring aktuální půdní vlhkosti a její předpověď. „Nicméně anomálie půdní vlhkosti ještě neznamená, že sucho působí nějaké problémy. Z našich analýz ovšem vyplývá, že sucho je stále rostoucí problém a naším cílem je zprostředkovat aktuální informaci o jeho dopadech kdekoliv na světě,“ řekl vedoucí týmu a bioklimatolog Miroslav Trnka.

Zdroj: ČTK