Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek vystoupil v úvodu jednání se zprávou o činnosti ASZ ČR, ve které shrnul aktivity předsednictva i hlavní kanceláře za uplynulé období, ovlivněné zejména podzimními parlamentními volbami. ASZ ČR poskytla svým členům maximální informační servis v podobě přehledu programů politických stran nebo předvolební debaty. Výsledky parlamentních voleb přinesly změnu v přístupu k prioritám nejen v zemědělství. „Všichni asi cítíme, že během pár uplynulých měsíců přišel do naší země úplně jiný politický vítr a nikoho ani nepřekvapí, když řeknu, že vstupujeme do období, které pro nás nebude zrovna dvakrát příznivé,“ řekl předseda Jaroslav Šebek. Ve své zprávě se ale věnoval také přípravě nové Společné zemědělské politiky (SZP) EU po roce 2028.
Návrh nové SZP vychází z podstaty lokálního a rodinného fungování sedláků a svými opatřeními na něj jasně cílí. Dostaly se do něj i takové prvky, které podle Jaroslava Šebka konečně respektují životní situace zemědělců, tedy třeba že sedlák může i někdy onemocnět nebo jet na dovolenou. Návrh se věnuje udržitelnosti venkova a podpoře zejména menších subjektů, mladých či začínajících a obecně rodinných farem. Přidaná hodnota je podle nové SZP hlavním klíčem ke zlepšení pozice zemědělců. „Můžeme a zcela jistě i budeme brojit proti celé řadě větších či menších detailů a konkrétních parametrů. Právě díky tomuto evropskému rámci je ale sedlák na rodinné farmě v této zemi, která je veskrze prosáklá a pokřivená důsledky kolektivizace, alespoň nějak respektovaný. Zdejší garnitury zkrátka nemohou úplně vše nasměrovat jen na průmyslové fungování velkých holdingů a vyčerpat tímto způsobem převážnou většinu podpory. Právě proto jsme tento návrh z Komise na zvláštním zasedání předsednictva jednomyslně podpořili a jako jediná česká organizace požádali o jeho další rozpracování,“ řekl Jaroslav Šebek.
Předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová připomněla kontext vzniku návrhu nové SZP. Kromě krácení celkové částky na celé programové období se mění také struktura rozpočtu určeného na podporu zemědělství. Důvodem nižší celkové částky je především to, že Evropa zanedbala investice do bezpečnosti a mění své priority na zajištění obranyschopnosti. Pořád jde ale přibližně o třetinu celého rozpočtu EU. Plánovaná částka byla po jednáních ještě navýšena o dalších 30 miliard EUR, ale další ústupky zemědělcům nebo členským státům už nebudou možné. Jednotlivé členské státy budou rozhodovat o poměru, jaká částka půjde do kohezních fondů a jaká bude určena na investice. Klíčová bude nová definice aktivního zemědělce, který se bude moci ucházet o podporu. Návrh počítá se zastropováním přímých plateb a degresivitou, bude se sledovat propojenost zemědělských podniků jako právnických osob. Evropští daňoví poplatníci ze zemí, které jsou čistými plátci, už nechtějí směřovat veřejné prostředky velkým podnikům, které svojí činností nenaplňují smysl SZP. Kromě Evropského parlamentu se budou zabývat novou SZP také členské státy prostřednictvím Rady EU.
Diskuse po příspěvku Veroniky Vrecionové se zaměřila na potřebné sledování majetkové propojenosti podniků, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) neprovádí a jeho zástupci tvrdí, že ani nemohou. Naopak sedláci z ASZ ČR zaznamenávají šikanózní kontrolování vazeb mezi fyzickými osobami. Sledování majetkové propojenosti podniků a zastropování přímých plateb je kritickým bodem SZP, a proto bude třeba jasný výklad Evropské komise. Definice aktivního zemědělce by neměla skutečně hospodařící sedláky připravit o případnou podporu. Snaha tuzemských nevládních zemědělských organizací o přesměrování dotací pouze na produkci potravin jde zcela proti smyslu SZP, která podporu směřuje na kompenzace spojené s přidanou hodnotou zemědělské produkce. Pokud nová vláda ustoupí tlaku těchto nevládních organizací, může to vést až k neschválení Strategického plánu a pozastavení vyplácení evropských zemědělských dotací.
Předsedkyni zemědělského výboru Evropského parlamentu Veroniku Vrecionovou vystřídal v diskusi s členy Rady ASZ ČR čerstvě zvolený místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Petr Bendl, který otevřel pro diskusi další témata, jako je pokračování činnosti Antibyrokratické komise MZe, zkracování dodavatelského řetězce, kapacity skladovacích prostor pro lokální výrobce potravin nebo prosazení možnosti porážky na pastvě, která pomůže omezit vývoz živého masa z ČR. Připomněl také šetrné chování sedláků z ASZ ČR k přírodě, k půdě či k hospodářským zvířatům, které stojí za to veřejně prezentovat jako pozitivní příklady činnosti rodinných farem.
Účastníci diskuse se shodli na tom, že je třeba důsledně připomínat střet zájmů Andreje Babiše jako bývalého premiéra a majitele holdingu Agrofert, protože neoprávněně vyplacené miliardy na dotacích v současném rozpočtu na podporu zemědělství reálně chybí. ASZ ČR proto plně podporuje kroky prezidenta republiky Petra Pavla, směřující k tomu, aby podobná situace kvůli střetu zájmů už po druhé nenastala. Vymáhání neoprávněně vyplacených dotací je navzdory možným administrativním překážkám principiální záležitostí, která přesahuje obor zemědělství a týká se trestní odpovědnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Jako velké nebezpečí pro hospodařící sedláky označili členové Rady ASZ ČR také úmysl budoucí vlády zavést předkupní právo na zemědělskou půdu pro nynější nájemce pozemků. Takový krok by představoval porušení ústavních práv vlastníků půdy. Přinesl by také velkou výhodu pro stávající nájemce zemědělské půdy z řad velkých podniků, kteří by si koupí pozemků zvýšili svoji hodnotu a atraktivitu pro případné kupce, a to i ze zahraničí a z rizikových států.
Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR
