Na půdě EU si připsala předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová další úspěch – podařilo se jí totiž dosáhnout dohody o nových pravidlech pro welfare zvířat a sledovatelnost psů a koček. Díky dohodě zavede EU jednotný rámec zaměřený na ochranu zvířat, boji proti nelegálnímu obchodu a zajištění skutečného původu domácích mazlíčků. Opatření z iniciativy Vrecionové zároveň respektuje tradiční zemědělskou praxi. Zemědělci, kteří žijí s volně se pohybujícími kočkami, jež pomáhají udržovat škůdce pod kontrolou a nejsou předmětem obchodu, zůstávají mimo působnost tohoto nařízení.
Jednou z navrhovaných změn budoucího rozpočtu EU na období 2028 až 2034 má být podle portálu Euractiv zvýšení podpory vědy a výzkumu v rámci programu Horizont na dvojnásobek současného stavu, konkrétně na 175 miliard eur. Evropská Komise zároveň avizuje jednodušší reporting projektů, rychlejší procedury, méně „preskriptivní“ pravidla nebo pevné ukotvení tzv. lump sum financování. Podle ČR by se měla podpora pro některé oblasti, jako zemědělství, posunout od dotací k podpoře inovací skrze rámcový program. Detailnější reflexi všech různých aspektů nově navrženého programu z české perspektivy nabízejí odborníci Technologického centra Praha ve své nedávné analýze.
Jsme-li u vědy, pak nový pokrok ve šlechtění prostřednictvím biotechnologií se týká brokolice. Ta obsahuje řadu zdraví prospěšných látek, zejména glukorafanin, který se v těle přeměňuje na sulforafan, což je látka chránící organismus před chronickými chorobami včetně nádorových onemocnění. Jihokorejským vědcům se přitom podařilo obsah prospěšných látek v brokolici zvýšit. Využili k tomu moderní techniku editace genů CRISPR/Cas9 a podařilo se jim vypěstovat rostliny s prokazatelně vyšším obsahem glukorafaninu oproti běžné odrůdě, což ukazuje, že genetická editace je účinnou cestou ke zlepšení nutričních vlastností brokolice. Podobný postup by mohl být v budoucnu využit i u příbuzných druhů brukvovitých zelenin, jako je zelí, kapusta nebo květák.
Končící Vláda ČR projednala tento týden Zprávu o životním prostředí 2024, podle níž se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se kvalita ovzduší, zvyšuje se využití odpadů a lesy se obnovují po kůrovcové kalamitě, čímž roste jejich schopnost znovu ukládat uhlík. Na druhou stranu stagnuje kvalita povrchových vod, snižuje se rozloha zemědělské půdy a doprava je nadále závislá na spalování paliv fosilního původu. Podrobná data jsou k dispozici na portálu Envirometr.
Petr Havel
