Vývoj chmele ovlivnily dubnové mrazy, které růst prakticky zastavily. Příznivé podmínky v červnu pomohly růstový deficit dohnat, na jeho konci ale tropické teploty a slabé srážky zase vývoj zpomalily. Až v srpnu zase přišly četnější srážky a příznivé vyšší teploty, které kladně ovlivnily růst i vývoj chmelových látek, především alfa hořkých kyselin, které jsou zásadní pro chuť piva. Srážek spadlo ve vegetační sezoně podle oblastí 61 až 84 procent dlouhodobého normálu.

V největší Žatecké oblasti se vypěstovalo 5446 tun, o 360 více než před rokem. Nejpěstovanější je dlouhodobě Žatecký poloraný červeňák, který se pěstuje na 82 procentech osázené plochy v součtu všech tří chmelařských oblastí. V Úštěcké oblasti narostla produkce o 14 tun na 710 a v Tršické oblasti o 41 tun na 753 tun. Chmel letos v Česku pěstovalo podle údajů Svazu pěstitelů chmele ČR 122 subjektů na více než 4800 hektarech.

mei kš

Zdroj: ČTK