Jednotlivé farmy byly účastníkům této akce jako vždy odtajněny až v průběhu slavnostního vyhlášení, a to pomocí nominačních videoklipů. Na umístění pěti nominovaných, které určila odborná hodnotitelská komise dle pěti kritérií – celkového vzhledu farmy, organizace práce, ekonomických výsledků, zamýšleného rozvoje a zapojení rodiny do chodu farmy, si museli přítomní počkat až do poslední chvíle. Jaké tedy jsou nejlepší farmy 23. ročníku soutěže a která zvítězila?
Vítězem se staly Chlebovické brambory – Farma Libora Janečky (ASZ Nový Jičín). Toto hospodářství z Chlebovic, části Frýdku-Místku, je důkazem, že zemědělství může být moderní, rodinné, udržitelné a otevřené lidem. Farma Libora Janečky a jeho rodiny spojuje tradici s inovací, kořeny s růstem a práci s láskou. Velkou část produkce z 200 hektarů polí činí ročně tři tisíce tun výtečných brambor proslavených široko daleko jako Chlebovické. Nechybí ani pěstování vinné révy a výroba vína. Faremní areál vybavený nejmodernějšími technologiemi doplňuje projekt Chlebovjanka, zrealizovaný snachami zakladatele farmy, Michaelou a Lenkou Janečkovými. Jde o vyhledávané místo, kde se snoubí kavárna, kontaktní farma a komunitní prostor pro rodiny. „Farma je doslova srdcem naší rodiny,“ říkají šťastně Janečkovi.
Stříbro vybojovala Farma Vojtěška (ASZ Jablonec, Liberec, Semily), kterou vybudovala Ilona Kodýmová se svým partnerem Martinem Kynským z malého záhumenkového hospodářství po dědovi poblíž Malé Skály na severním okraji Českého ráje. Dnes jde o ukázkovou podhorskou ekofarmu pojmenovanou po jejich starším synovi Vojtovi. Více než 100 hektarů zdejších luk a pastvin slouží nejen koním vlastním a ustájeným, ale hlavně 80 kusům masného skotu odolného plemene highland. Součástí důmyslně promyšleného uzavřeného koloběhu farmy je prodej vyzrálého hovězího masa spotřebitelům přímo ze dvora. Sekání trávy, natírání kůlů u ohrad či péče o zvířata? Žádný problém pro syny Vojtu a Jendu, kteří se v roli malých farmářů s velkým zápalem doslova našli.
Bronzovou příčku obsadila Farma Borek (ASZ Plzeňsko). „Od pastviny až po balíček“ – to je motto rodiny Terčových, hospodařící na této ekofarmě ve Štěnovickém Borku a rovněž v obci Knihy na Plzeňsku na více než 100 hektarech pozemků. Hlavní činností farmy je chov masného skotu plemene galloway o počtu 90 zvířat s produkcí velmi kvalitního plemenného materiálu. Zároveň se Jindřich Terč se svými syny Jindrou a Luďkem zabývají i zpracováním hovězího masa, výrobou výtečných masných výrobků a jejich prodejem ze dvora i prostřednictvím dvou automatů. Farmu otevírají veřejnosti. „Chceme být místem, kam se lidé vrací, kde mají dobrý pocit z toho, co vidí, co cítí a co si odvezou domů,“ říkají spokojení Terčovi.
Jako čtvrté se umístilo Střítežské fojtství (ASZ Vsetín). Vrcholky Beskyd jsou svědky udržitelného a velmi pestrého ekologického hospodaření Igora Dobeše a jeho ženy Moniky na původním fojtství ve Stříteži nad Bečvou. Celkem 125 hektarů půdy slouží zejména k chovu 350 ovcí, menšího stáda masného skotu, ale i jako krmivová základna pro výkrm kuřat o počtu čtyř tisíc kusů ročně, ale i osmistovky hus. Veškerá drůbež je porážena a poté prodávána přímo na farmě. Srdeční záležitostí paní Dobešové jsou koně. Manželé vysadili již přes 1500 stromů, mají agrolesnický systém, spolupracují s CHKO Beskydy, budují tůňky a čile organizují řadu společenských akcí. V tomto duchu vychovávají i své čtyři děti – Emu, Ondru, Lindu a Jarouška.
Na páté místo dosáhla Rodinná farma Hanžl (ASZ Strakonice). Na Strakonicku, v obci Budyně u Bavorova, je hluboce zakořeněno hospodaření rodiny Hanžlových. Stojí za ním dlouholetý předseda ASZ Strakonice Vladimír Hanžl a nyní již řadu let rovněž jeho syn Jaromír se svou rodinou. Na moderně vybavené farmě, která je zaměřená na chov mléčného skotu o počtu 60 dojnic, se věnují i rostlinné výrobě na 150 hektarech přilehlých pozemků. Výroba a prodej široké škály mléčných výrobků přímo na farmě z ní v posledních letech učinily centrum nákupu lokální produkce pro řadu spokojených zákazníků nejen z okolí. Zapojení všech členů rodiny včetně dětí dává tušit optimistickou budoucnost. „Naším cílem není zvětšovat, ale stále zlepšovat,“ říká mladý hospodář.
„Soutěž ASZ ČR „Farma roku“ představuje zajímavé rodinné podniky, které motivují další hospodařící sedláky. A je docela dobře možné, že již v příštím ročníku budeme vyhodnocovat farmy, které se zaregistrují jako rodinná zemědělská hospodářství. Oceněné farmy jsou skvělou vizitkou Asociace a všech sedláků. Rodinné farmy představují model hospodaření, který se dlouhodobě osvědčil v celé Evropě i ve světě. Sedláci navíc prokázali svou odolnost i v moderních dějinách naší země. Lze tedy předpokládat, že přežijí i současnou dobu, která přeje velkým zemědělským podnikům, využívajících ještě i po 36 letech dědictví socialismu v podobě narušené struktury venkovské krajiny. Životaschopnost modelu rodinných farem se však vždycky nakonec prokáže,“ řekl předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Děkujeme všem rodinám, které se nebály do soutěže Farma roku přihlásit a nechaly svá hospodářství porovnat s jinými a podrobit jej hodnocení odborné komise.
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR