Martin Šebestyán zahájil kariéru ve státních službách v roce 2000 coby řadový úředník na ministerstvu zemědělství. Tehdy mu bylo 27 let a měl za sebou dvouleté zkušenosti ze soukromého sektoru.
Z rezortu se o čtyři roky později přesunul na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Jako typický kariérní úředník postupně stoupal přes post ředitele interního auditu na pozici náměstka. Nakonec jej v červenci 2013 tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) jmenoval do čela této instituce.
Čím ho tehdy Šebestyán zaujal, si dnes Bendl podle svých slov nepamatuje. „Tehdy vyšel z výběrového řízení, proto jsem ho tam dosadil. Jako úředník byl dobrý, nebylo mu co vytknout, ale jako obránce Agrofertu se hodně snažil,“ řekl poslanec Deníku N.
Po jmenování do čela fondu mohl být někdejší sociální demokrat z pardubického Bílého Předměstí spokojený. Ovládal miliardy z dotací z českých i evropských daní.
V čele SZIF vydržel do podzimu 2022. Oficiálně odešel po dohodě, několik ministrů dosluhující vlády ale Deníku N řeklo, že to bylo i kvůli Agrofertu. Nelíbilo se jim prý, že jako expert na dotace měl kabinetu navrhovat, aby stát pokračoval v dotačním sporu s Evropskou komisí ve prospěch podniků Andreje Babiše.
Tehdy vláda měla na stole audit, který navrhoval dvě hlavní možnosti řešení. Jednou bylo pokračování ve sporu, a tedy hájení dotací udělených Agrofertu z peněz evropských daňových poplatníků. Druhou možností bylo odstartování procesu vymáhání chybně udělených dotací od holdingu.
Odchod z vedení vlivné platební agentury pro Šebestyána možná znamenal nevítanou životní změnu, nyní mu ale otevírá dveře do vlády. V mezičase totiž působil v soukromém sektoru, a není proto coby úředník spojený s vládou Babišova hlavního politického rivala Petra Fialy (ODS).
Několik měsíců strávil v Agru Měřín miliardáře Gabriela Večeři, poté se stal šéfem Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, kde jsou místopředsedy výkonný ředitel Agrofertu Josef Mráz nebo bývalý Babišův ministr zemědělství Jiří Milek.
Právě tady Šebestyán utužil důležité kontakty mezi mocnými zemědělskými a potravinářskými firmami, které jej později doporučily do vlády.
Babiš podobně jako v případě někdejší (a budoucí) šéfky státní kasy Aleny Schillerové či europoslankyně Kláry Dostálové sáhl po osvědčené metodě a vybral jako kandidáta do svého kabinetu původně státního zaměstnance.
Šebestyán na oplátku získává šanci ovládat jeden z rezortů s vysokým rozpočtem – zemědělství totiž i díky dotacím ročně pracuje s desítkami miliard korun, příští rok to bude 54 miliard.
Formálně do vlády sice nastupuje jako expert SPD navržený zemědělskými organizacemi, podle zjištění Deníku N si však Babiš členy vlády za hnutí Tomia Okamury vybíral sám.
ZÁSADNÍ BOJ O MILIARDY Z EU
Šéf ANO se Šebestyánem se bezpochyby znají z doby, kdy byl Babiš ministr financí a později premiér. Doporučení mohli dát i zmínění Mráz s Milkem.
Kandidáta do vlády prakticky ihned po volbách podpořila Agrární komora a další uskupení. „Martin Šebestyán se léta pohyboval ve státní správě a má zkušenosti i ze soukromé sféry a z prostředí nevládních organizací. Doporučení (aby se Šebestyán stal členem vlády, pozn. red.) podpořilo celkem sedm zemědělských a potravinářských organizací, které produkují více než 85 procent veškerých komodit a obhospodařují více než dvě třetiny zemědělské půdy,“ říká šéf komory Jan Doležal.
Pro velké podniky je výhodné mít v čele rezortu svého zastánce, protože ministra čekají jednání o nastavení společné zemědělské politiky v EU na dalších sedm let.
„Jsme na důležité křižovatce ohledně udržení konkurenceschopného zemědělství a potravinářství v Česku. Není možné tento významný post obsadit politickým kandidátem bez potřebného vzdělání a zkušeností, který se bude tuto specifickou problematiku teprve učit za pochodu, jako tomu bylo za předchozí vlády,“ doplňuje Doležal.
Je zřejmé, že v Bruselu půjde o tvrdý boj o miliardy eur. EU už totiž avizovala, že na společnou zemědělskou politiku pošle v letech 2027 až 2034 méně peněz než dosud. Zatímco v končící sedmiletce jde do této oblasti 387 miliard eur, v dalším období to má být 294 miliard.
Šebestyán je podle komory tím pravým, kdo může složitý proces zvládnout a získat pro české zemědělce dostatek peněz.
ROLE V BABIŠOVĚ STŘETU ZÁJMŮ
Opozice i další aktéři v souvislosti s kandidátem na ministra upozorňují zejména na to, že za Šebestyánovy éry v čele SZIF dostávaly firmy tehdejšího premiéra Babiše subvence. Zákon o střetu zájmů přitom zakazuje firmám členů vlády získávat české i evropské dotace.
„V období 2018 až 2021 Šebestyán čelil oprávněné kritice, protože SZIF pod jeho vedením neváhal ani přes zřejmý střet zájmů tehdejšího premiéra Babiše proplácet dotace společnostem v rámci koncernu Agrofert,“ připomněla na konci listopadu nezisková organizace Transparency International.
Jak situace vypadala, lze dobře ukázat na případu jedné takové dotace pro podnik z Babišova holdingu.
EU začala intenzivněji sledovat střety zájmů v politice od srpna 2018, kdy Evropská komise zpřísnila pravidla pro jejich posuzování. To se týkalo i Babiše a Agrofertu. Jenže SZIF a jeho generální ředitel neviděli problém ani v evropské, ani v české legislativě.
Do prvního problematického balíku dotací se v létě 2018 dostal i milion korun z programu rozvoje venkova pro Sady CZ, firmu z holdingu Agrofert. Z dotace si měla pořídit stroje, sítě proti ptactvu nebo protikroupové systémy.
V dopise, který má redakce k dispozici, Šebestyán v září 2018 peníze mimo jiné pro Sady CZ obhajoval před tehdy opozičními Piráty. Vysvětloval, proč je podle něj vše v pořádku a že na tyto případy se evropská pravidla nevztahují, protože „předseda vlády se na plnění unijního rozpočtu společné zemědělské politiky nepodílí a nevykonává podle našeho názoru ani žádnou z dalších činností uvedených v čl. 61 finančního nařízení (příprava, audit, kontrola)“.
Nakonec ale SZIF musel změnit přístup na konci roku 2019, kdy do Česka dorazil průlomový audit Evropské komise k Babišovu střetu zájmů.
Nejen smlouva o dotaci pro Sady CZ byla podle soudů v rozporu s českými právními předpisy o střetu zájmů i s finančním nařízením Evropského parlamentu.
Městský soud v Praze to vysvětloval tím, že střet zájmů existoval i poté, co Babiš vložil své podniky do svěřenských fondů. Letos v září Nejvyšší správní soud zamítl stížnost zmíněné firmy, která se bránila zrušení dotační dohody.
Příběh tohoto jednoho milionu ilustruje případy mnoha dalších podobných dotací. Ministerstvo zemědělství v září oznámilo, že bude na společnostech Agrofertu vymáhat zpět sedm miliard v nárokových a národních dotacích z let 2017 až 2021.
Šebestyán na dotazy ohledně své role v dotační kauze Agrofertu neodpověděl. „Do případného jmenování se nebudu v tomto rozsahu vyjadřovat,“ reagoval na otázky redakce.
Ve čtvrtek po setkání s prezidentem Petrem Pavlem neupřesnil, zda vymáhání dotací podporuje, či nikoli. „Chci se se situací seznámit, jaké jsou postupy a zda jsou v souladu s platnou legislativou,“ řekl novinářům.
S Babišem se podle svých slov o kauze nyní nebavil. „Asi budu mezi mlýnskými kameny z pohledu toho, aby se legislativa vyjasnila. Jsem velice důrazným zastáncem toho, že takto by to v civilizované společnosti nemělo vypadat a měli bychom si jasně říci, co je zakázáno a co je povoleno a které dotace jsou ohroženy střetem zájmů a které nejsou,“ dodal.
Podrobná rozhodnutí ohledně Babišova střetu zájmů přitom vydalo už několik soudů. Ty se shodly na tom, že střet zájmů se týká jak nenárokových, tak pro Agrofert mnohem důležitějších nárokových dotací.
Svého nominanda hájí předseda SPD Tomio Okamura: „Pan Šebestyán nikdy nebyl z ničeho obviněn, nikdy nebyl za nic souzen, nikdy nebylo podezření z žádné korupce. Jako vysoko postavený úředník plně postupoval v souladu se zákonem.“
Babiš na dotazy Deníku N neodpověděl.
BARTOŠ: ŠEBESTYÁN PŮSOBÍ JAKO ROBOT
Řízení proti Agrofertu vede právě SZIF spadající pod rezort zemědělství, do jehož čela má Šebestyán jít.
„Je zcela absurdní, aby se Martin Šebestyán stal ministrem zemědělství. Člověk, který je osobně odpovědný za přidělení nezákonných dotací v hodnotě více než sedmi miliard korun, teď přece nemůže mít na starost jejich vymáhání,“ říká exšéf Pirátů Ivan Bartoš.
Pochybuje o tom, že stát peníze vymůže zpět. Šebestyána popisuje jako muže „pod Babišovým vlivem“. „Když se mu nedokázal postavit v minulosti, nepochybně to neudělá ani teď. Pan Šebestyán působí jako robot, který dělá to, co se po něm chce, a nikoli to, co je nutné pro tuto zemi,“ dodává.
Končící ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na konci září oznámil, že fond zahájil řízení proti dvěma společnostem Agrofertu. „Správní řízení by měl SZIF zahájit se zhruba 90 společnostmi, které podaly víc než 3000 žádostí,“ řekl v té době ministr.
Ve středu SZIF Deníku N sdělil, že se situace od té doby nepohnula. „Fond pokračuje v jednotlivých krocích ke zpětnému získání dotací, které vyplatil firmám z holdingu Agrofert. Stále jde o dvě společnosti z holdingu a další budou následovat,“ podotkla mluvčí Eva Češpiva.
„PROFESIONÁLNÍ MANAŽER“
Šebestyán má i poměrně překvapivé zastánce. Je mezi nimi třeba končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který jej zná z doby, kdy vedl právě rezort zemědělství. Tehdejšího šéfa SZIF si vybavuje jako profesionálního manažera.
„Znal velmi detailně problematiku fondů EU v oblasti agro sektoru, společnou zemědělskou politiku EU a problematiku praktického zemědělství,“ říká Jurečka.
Podobně hovoří i další bývalý šéf rezortu Miroslav Toman, jenž seděl ve vládách Jiřího Rusnoka a Andreje Babiše.
„Šebestyán je profesionál a odborník, který detailně zná české zemědělství a potravinářství. Dlouhodobě prokázal manažerské schopnosti a v neposlední řadě se orientuje i v evropské agendě v oblasti zemědělství. Věřím, že při jeho zkušenostech a odbornosti funkci ministra úspěšně zvládne,“ míní.
MENŠÍ FARMÁŘI MAJÍ OBAVY
Zemědělská komora sice tvrdí, že od svého favorita očekává rovný přístup ke všem zemědělcům bez ohledu na jejich velikost, ti malí však mají z budoucnosti strach.
Například Jarosav Šebek z Asociace soukromého zemědělství opakovaně varuje, že Šebestyán bude hájit hlavně potřeby velkých firem a ty menší budou na okraji jeho zájmů. Obává se, že nový ministr zakonzervuje zemědělské prostředí.
„Nezastropované dotace a další věci vyhovují velkým podnikům,“ říká Šebek. „Není špatný k jednání. Je to typický úředník, není takový kanec, jako byl třeba Toman. Ale rozhodně nebude hájit zájmy většiny podniků v Česku, protože tomu nerozumí a nevychází z praxe.“
Menší farmáři měli u současné vlády zastání a doufali, že by to mohlo pokračovat. Jenže z toho, co se dostalo do programového prohlášení budoucího kabinetu, spíše plynou výhody pro zemědělské giganty.
„Šebestyánova Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků zastupuje zhruba dvacet největších holdingů v oblasti zemědělství a potravinářství. Zemědělskému sektoru rozumí, ale bude do toho nastupovat z pozice lobbisty za velké podniky,“ dodává ministr Výborný.
PLÁNY VÍCE VYHOVUJÍ AGROPODNIKŮM
Šebek i poslanec ODS Bendl vidí v programovém prohlášení hlavní problém v zavedení předkupního práva na zemědělskou půdu pro nájemce. To podle nich poškodí majitele půdy a zkomplikuje drobným farmářům cestu k pozemkům.
Bendl tento návrh dokonce považuje za protiústavní: „Chtějí omezit vlastníky půdy s tím, že budou ze zákona povinni ji přednostně prodat těm, kdo jsou v pronájmu.“
Vlastník pozemku na to podle něj doplatí. „Když si do nájmu dáte předkupní doložku, můžete chtít za nájem víc. V případě, že to bude dané zákonem, jako vlastník půdy přijdete o peníze a ještě vás omezí,“ dodává.
„Když jsme se v červenci bavili o předkupním právu, říkal jsem, že je to největší hloupost. Je to velmi chytré pro těch pár podniků, ale špatné pro celý sektor zemědělství,“ upozorňuje Šebek s poznámkou, že to může majitele tlačit do nevýhodných pronájmů a zamezí jim to prodat pole sousednímu sedlákovi. „Ten malý těžko přeplatí velký agropodnik,“ dodává Šebek.
Také bude důležité, jak se Šebestyán postaví k užívání pesticidů a minerálních hnojiv. České zemědělství je v tomto ohledu jedno z nejšetrnějších v EU. Jde však o důležitý byznys Agorfertu, který v roce 2024 hlásil, že především hnojiva nešla na odbyt.
„Není důvod trestat zemědělce, kteří dosahují lepších výsledků než jejich kolegové na Západě. Přístup k používání hnojiv, pesticidů a přípravků bude vycházet z vědeckých poznatků a agronomické praxe, nikoli z ideologických tlaků. Rozhodovat mají odborníci, nikoli aktivisté,“ stojí v programovém prohlášení vznikající vlády.
Co se nemusí líbit biofarmářům, může velký producent považovat za konkurenční výhodu na zahraničních trzích. Pohledy velkých a malých zemědělců se v mnohém liší i ohledně pravidel proti erozi půdy a v dalších věcech.
Doležal z Agrární komory na programovém prohlášení oceňuje, že by mohlo zemědělcům snížit byrokratickou zátěž.
„V tuto chvíli vidíme jako hlavní prioritu rozpočet, protože na dotační podpory chybí do konce roku a na příští rok 10 miliard, s nimiž už zemědělské podniky ve svém hospodaření počítaly. Hrozí, že si budou muset sjednávat provozní úvěry kvůli pokrytí svých závazků a zastavit investice,“ odpovídá na dotaz, co od Šebestyána v nejbližší době očekává.
Autor: Kateřina Frouzová
Zdroj: DeníkN.cz
