Vážený pane ministře, vážené dámy a vážení pánové,

tento slavnostní večer patří již 23. rokem mezi největší svátky naší sedlácké organizace. Řada z vás jej slavila s námi již mnohokrát a viděla přehlídku toho nejlepšího, co se doslova z prachu socialismu na české půdě narodilo a přes všechny negativní důsledky násilné kolektivizace také obstálo. Věřím, že i hosté, kteří jsou zde s námi poprvé, se potěší z krásných a zpravidla celoživotních příběhů, které dávají na srozuměnou, že kde se to dělá srdcem, tam se překoná vše. A my sedláci nejlépe víme, že na těchto prknech nikdy nešlo o nic kašírovaného, ale že jde o přesnou výseč toho, co všichni zplna prožíváme doma na našich statcích.

S přicházejícím vánočním časem se nám nachýlil i 35. rok od sametové revoluce. Může se nám zdát, že myšlenka svobodného a pospolitého života, a to nejen na venkově se za ta léta jakýmsi prapodivným děním, které sílí doma i ve světě, spíše vzdaluje, než přibližuje. Snažíme se tomu přijít na kloub a současně hledáme tu nejlepší cestu, jak dál, abychom našim dětem nepředali něco, co by nedávalo naději. Mám pocit, že i proto se vyplatí neustále připomínat, že šikovný sedlák se svou rodinou na svém statku má smysl i v dnešním světě a že patří mezi ty nejpevnější kotvy, které tahle společnost v ochraně mírumilovného a ekonomicky životaschopného světa může mít.

Myslím, že i letos se ukázalo, jak důležitá je působnost Asociace soukromého zemědělství a padesátky jejích samostatných složek. Mohl bych mluvit o každodenní tvrdé a pečlivé práci v centrále i o obětavé činnosti v regionech, o tunách dopisů a posbíraných informacích, o poskytnutém poradenství členům ale i nečlenům, o mnoha odborných a diskusních akcích, o mezinárodních projektech a vůbec o hájení selských zájmů, kde se jen dalo. Patřila sem i tradiční a upřímná spolupráce s našimi partnery a nikdy nekončící navazování vazeb nových, které v červnu mezi nás přivedlo další významný chovatelský svaz.

Nad touto velmi důležitou prací a jejími výsledky však stojí něco, čeho si osobně na našem spolku vážím nejvíce. Mám na mysli naše autentické příspěvky k tomu, abychom mohli jako svobodní lidé vůbec existovat ve svobodné zemi. Zmíním tři:

Zaprvé – jako jediní v sektoru jsme skutečně podporovali vládní prohlášení končící vlády ve smyslu rozumné obnovy vztahů v zemědělství a v přírodě a nebáli jsme se veřejně podporovat kroky ministra a koalice, pokud je plnili. Považovali jsme za nutné se vyjádřit ale také tehdy, pokud se neplnily, a to nebylo zrovna zřídka. Při této příležitosti se však patří znovu a jasně poděkovat odcházející vládě za to, co udělala dobrého. Současně budeme dál hledat způsob, jak prosadit to, co udělat nestihla nebo někdy ani nechtěla.

Zadruhé - jako jediná organizace jsme podpořili návrh na novou evropskou zemědělskou politiku, která se v červenci oficiálně zveřejnila. V české kotlině se již léta úspěšně svádí na evropskou politiku vše, co tady nejde a vyčítá se jí všechno možné. Ani my nejsme pokaždé spokojení, ale na rozdíl od jiných si jasně uvědomujeme, že je 100krát lepší než zemědělská politika východní, kterou nám chtějí za evropské peníze i nadále ordinovat zejména majitelé agrokoncernů a propagátoři průmyslového zemědělství. To všechno jsme už zažili. Venkov, celý stát i duše lidí se z toho nevyléčili dodnes. A namísto úlevy zřejmě přichází další horečka.

Zatřetí – byť opět sami, ale zato důvodně stojíme stranou jakési Iniciativy zemědělských nevládních organizací, která je vedena lobbistou placeným největšími podniky, jež bude brzy i novým ministrem. Do této falešné národní fronty za zájmy všech zemědělců, která se podivnou náhodou utvořila takřka současně s parlamentními volbami, rozhodně nevstoupíme. Nebudeme se podílet na dalším zakrývání podstaty hlubokých problémů našeho sektoru a nebudeme si ulehčovat život kolaborací s nastupující garniturou. Víme totiž, že by to k ničemu dobrému nevedlo.

Loni jsem na tomto místě řekl, že je třeba udělat vše, abychom zabránili návratu nenasytného a cynického oligarchy. A už je tu. A není sám. Ve své podstatě se nám ale jen s plnou silou vrátily důsledky neřešené deagrofertizace státu, na jejíž nutnost jsme upozorňovali mnoho let. A tak jsme k ní od října dostali bonus navíc, když o nás bude nově rozhodovat i banda nahnědlých a proruských primitivů.

Nejen proto jsme podpořili aktuální kroky prezidenta republiky, který jedná v souladu s Ústavou ČR. Díky tomuto pevnému přístupu se v plné nahotě ukázalo, jak to vypadá, když staronový kandidát na premiéra této země ani nechápe, že se ocitá nejen ve střetu zájmů, ale zejména ve střetu se slušností a odpovědností vůči ostatním. Pokud by to tak vidělo i zdejší osazenstvo sálu, můžeme panu prezidentovi vyjádřit podporu třeba potleskem ve stoje na závěr.

Vážení sedláci, buďme dál trpěliví, odvážní a jednotní. Pokud by nás naleptaly laciné sliby nebo rozložily hádky o malichernostech, nevyhrajeme. Je třeba si také otevřeně přiznat to, co beztak již nějakou dobu cítíme - že začal boj o udržení prozápadního směřování naší země. Našim nejbližším politickým zástupcům chci proto znovu deklarovat: na rozdíl třeba od jezeďáků pořád nekňouráme a na rozdíl od jejich bohatých skupovačů kdovíodkud ze sebe ani neděláme zachránce a jediné živitele národa. Nemáme to zapotřebí, spoléháme se převážně sami na sebe. To je ona dostředivá síla místně, generačně a nezávisle fungujících sedláků, kterou lze rozumně využít ku prospěchu celé společnosti.

Tak jako jinde i v našem sektoru platí, že kdo chce něco vyrábět, musí něco umět. Větším umem, který si však naše zemědělství ještě musí lépe osvojit, je vyrobit to, o co je zájem a umět to také dobře prodat. Největší umění ale je, postavit k té vyrobené hmotě celý příběh, který dává nějaký smysl a přínos i širšímu okolí. Dámy a pánové, pevně věřím, že právě tohle na našich rodinných farmách umíme zcela přirozeně. A mám velkou radost, že po více než 80 letech jsme letos konečně získali pro tento náš model i zákonnou oporu. Všechny kolegy sedláky chci proto vyzvat: využijme tuto šanci naplno a přihlasme se ke statusu rodinných zemědělských hospodářství!

Děkuji vám a užijme si náš večer!

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR