Sál auly ČZU tentokrát doslova praskal ve švech, na místě byla také řada politiků, včetně exministra zemědělství Petra Bendla, odcházejícího ministra Marka Výborného nebo europoslance Alexandra Vondry. Sám Bendl se pak podílel na doprovodném programu interpretací písně, jejíž text tvořily pro veřejnost často neidentifikovatelné zkratky používané v oblasti zemědělství symbolizující stále přítomnou byrokracii, Výborný pak na závěr své ministerské kariéry předal ocenění vítězné farmě.
Ve stejný den večer zveřejnil ve svém videu Andrej Babiš způsob, jakým se vzdá vlastnictví a vlivu na holding Agrofert, což se mediálně stalo „zemědělskou zprávou dne“ a tématem analýz a reakcí celého, nejen politického spektra v naší zemi. V praxi by mělo jít o poměrně složitou právní konstrukci, jejíž rozbor bude jistě předmětem mnoha komentářů. Jisté ale je, že Babiš tím splnil slib vyřešit svůj střet zájmů a bude tedy prezidentem Petrem Pavlem jmenován již v příštím týdnu premiérem, jak prezident v bezprostřední reakci potvrdil, a jisté je i to, že společnosti sdružené v Agrofertu budou nadále čerpat (nejen) zemědělské dotace.
Zásady pro národní dotace, které budou vypláceny v příštím roce, zveřejnilo tento týden také Ministerstvo zemědělství (MZe). Novinkou má být podprogram na podporu ozdravování chovů prasnic, podprogram na biologickou ochranu chmele a záloha na dotace podporující mimoprodukční funkce rybníků. Podrobnosti najdou zájemci na: Zásady pro rok 2026 | MZe . V příštím roce také chce MZe pokračovat v podporách zaměřených na údržbu drobných kulturních památek. Na tyto účely má jít 50 milionů korun, novinkou v tomto případě je, že se zvýší maximální výše dotace na jeden projekt z 300 tisíc na 400 tisíc korun. S platností od 1. prosince vyhlásila Státní veterinární správa (SVS) v ČR období sezónně prosté katarální horečky ovcí na základě entomologického monitoringu za měsíc listopad, který prokázal minimální aktivitu tiplíků, kteří přenášejí nákazu mezi zvířaty. To v praxi znamená snazší export vnímavých zvířat (skotu, ovcí a koz) do některých zemí.
Do letitých diskusí týkajících se označování potravin vstoupil koncem listopadu maďarský parlament, který zakázal výrobu i prodej laboratorně pěstovaného nebo umělého masa. Výjimky platí pouze pro lékařské a veterinární účely, EU ale varovala, že tento zákaz může bránit volnému pohybu zboží. Maďarsko přitom není první zemí v EU s takovým zákazem, obdobný zákaz platí od roku 2023 v Itálii, mimo EU pak platí takový zákaz ve státu Florida.
Český statistický úřad (ČSÚ) publikoval závěrečnou zprávu o spotřebě potravin v ČR za loňský rok. Podle ČSÚ činila v ČR v roce 2024 dosáhla celková spotřeba potravin na obyvatele, včetně potravinových ztrát a odpadů, 797 kg, což bylo meziročně o 9 kg více. Češi si loni dopřávali více masa, mléčných výrobků a zeleniny. Naopak pokračoval trend snižování spotřeby mouky, cukru a alkoholu. Uvedená data každopádně nepotvrzují, že by spotřebitelé v ČR loni na potravinách výrazně šetřili, jak se často konstatuje, a také, že struktura jídelníčků se postupně mění ve prospěch zdravějšího stravování (zelenina, mléko), což opět ne zcela koresponduje se všeobecně zavedenými tezemi.
Další pro životní prostředí přínosné výsledky výzkumu publikoval tým vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Jde o schopnost larev potemníka druhu Zophobas morio rozkládat různé typy plastů. Podle MENDELU dokáží tyto larvy konzumovat a částečně degradovat široké spektrum syntetických polymerů, včetně polystyrenu (PS), polyethylenu (PE) či polyethylentereftalátu (PET). Larvy plasty nejdříve mechanicky rozkoušou a ve střevech pak jejich vlastní enzymy společně s mikroorganismy dokáží narušený plast chemicky rozkládat.
Petr Havel
