Právě jste otevřeli webovou verzi Agri briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému společné zemědělské politice EU. K odběru se můžete přihlásit zde.
Zemědělci a regiony v jednom balíku. EU míří ke sloučení fondů
Členské státy EU jsou těsně před dohodou, která může zásadně změnit financování společné zemědělské politiky (SZP). Evropská komise navrhla v dlouhodobém rozpočtu na roky 2028–2034 sloučit peníze pro farmáře a regiony do jednoho balíku – a nyní to vypadá, že členské státy jí tento nápad posvětí.
Návrh navazuje na plán Komise sloučit přes 530 programů do jednoho „superfondu“, rozdělovaného přes národní plány vyjednané s Bruselem. Dosud nemyslitelné sloučení společné zemědělské politiky a kohezní politiky – dvou tradičních pilířů rozpočtu – vyvolalo odpor regionů, zemědělců, ministrů i europoslanců, kteří chtějí samostatné programy a větší vliv na to, kam peníze tečou.
Europarlament nakonec ustoupil od otevřené vzpoury proti nové rozpočtové struktuře poté, co Komise nabídla promítnout do návrhu tzv. „rurální cíl“. Ten má zhruba 50 miliard eur vyhradit přímo na podporu zemědělců a zároveň omezit volnost členských států v tom, jak tyto peníze v rámci velkého společného balíku přerozdělí. Pro europoslance to byl způsob, jak si alespoň částečně pojistit, že zemědělství nezanikne v konkurenci jiných priorit.
Členské státy tento nový „rurální cíl“ do návrhu předběžně zapracovaly, ale zatím k němu přistupují opatrně – nechávají si prostor pro další vyjednávání. Část ministrů zároveň tlačí na to, aby se návrh posunul ještě blíže k původní představě Komise.
Velká ofenzíva proti shlukování kohezní a zemědělské politiky do jedné obálky se tak zatím nekoná. Podle diplomatů je struktura v podstatě daná, zvrátit to však může jednání premiérů a prezidentů na prosincovém summitu v Bruselu.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Skutečné emise zemědělství nejsou ve strojích, ale v hnojivech. Podle experta na uhlíkovou stopu Petra Koňaty pochází hlavní část emisí v zemědělství z průmyslově vyráběných hnojiv založených na fosilních palivech, nikoli z provozu zemědělské techniky. Zemědělci podle něj často očekávají pravý opak.
Zemědělci varují: dekarbonizace musí dávat ekonomický smysl. Farmáři a potravináři upozorňují, že tlak na snižování emisí musí být finančně únosný, administrativně zvládnutelný a férový vůči globální konkurenci. Současná podpora ze společné zemědělské politiky podle nich na splnění těchto požadavků nestačí.
Česko se postavilo za starší zemědělce. Evropská komise navrhla v nové SZP ukončit podporu pro žadatele v důchodovém věku. Česko s tím vyjádřilo nesouhlas. Zároveň se postavilo proti nastavení přísných stropů pro základní platby.
EU poprvé sjednotila pravidla pro psy a kočky. Unie se historicky poprvé dohodla na jednotných pravidlech pro chov, prodej, dovoz, identifikaci a ochranu psů a koček. Klíčovým bodem je povinné čipování všech psů a koček v celé EU.
Byrokracie v SZP se má snížit, malé farmy mají dostat víc. EU se dohodla na zjednodušení pravidel společné zemědělské politiky. Legislativní „omnibus“ má uvolnit ekologická pravidla, omezit administrativu a posílit podporu malých farem. Zemědělcům by mohl ušetřit až 1,6 miliardy eur ročně. Ombudsmanka EU ale zrychlené změny v SZP kritizuje, byly totiž prosazeny bez dopadových studií, pod tlakem protestů zemědělců.
Spory kolem pojistek k dohodě s Mercosurem pokračují. Zatímco členské státy schválily ochranná opatření pro zemědělce beze změn, europoslanci zůstávají rozdělení. Část chce rychlé schválení, jiní je považují za nedostatečné. Pokus o zrychlené projednání v Parlamentu narazil na odpor většiny politických skupin.
Komise chce přitvrdit proti neférovým praktikám obchodních řetězců. Hodnocení směrnice o nekalých obchodních praktikách ukázalo na trvající problémy ve vztahu farmářů a obchodních řetězců. Komise zvažuje rozšíření zákazu prodeje pod výrobními náklady, ale varuje před možnými negativními dopady na trh.
EU ruší cla na řadu amerických průmyslových i zemědělských produktů. Členské státy podpořily návrh Komise na zrušení cel na stovky výrobků z USA. Součástí dohody jsou ochranné pojistky pro citlivé sektory EU a povinnost sledovat dopady liberalizace.
Europarlament podpořil odklad a úpravy pravidel proti odlesňování. Europoslanci se přiklonili k postoji členských států a podpořili odklad regulace o odlesňování, která má zajistit, že produkty prodávané v EU nepřispívají k odlesňování.
Tlak na rychlejší schvalování biologických pesticidů sílí. Evropský parlament vyzval k urychlení schvalování biopesticidů, které dnes tvoří jen asi desetinu trhu. Cílem je snížit závislost na chemických přípravcích a udržet investice v EU.
EU podpoří inovativní potravinářské firmy. V rámci nové bioekonomické strategie chce Komise pomoct menším firmám s urychlením schvalovacích procesů pro nové potraviny, zejména produkty vzniklé pomocí pokročilé fermentace.
Zdanění vysoce průmyslově zpracovaných potravin naráží na odpor. Návrh na evropskou daň z potravin s vysokým obsahem tuku, cukru a soli vyvolal kritiku uvnitř samotné Komise, opatrná vyjádření pronesl i eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.
Unie chce posílit ochranu farmářů vůči velkým odběratelům. Evropský parlament a Rada se shodly na zpřísnění vymáhání pravidel proti nekalým obchodním praktikám napříč hranicemi. Úřady budou moci zasahovat i v přeshraničních případech, a to bez formální stížnosti. Kontroverzní možnost uplatňovat nejpřísnější národní pravidla napříč hranicemi byla ponechána jen v odůvodnění, takže její praktický dopad zůstává omezený.
Unie je na prahu povolení genomické úpravy plodin
Aktualizace: Vyjednavači se na nových pravidlech dohodli a zbývá formální potvrzení.
Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států se tento týden pokoušejí prolomit dlouhodobý pat kolem pravidel pro nové genomické techniky (NGT). Ty umožňují cílené úpravy genomu plodin tak, aby byly odolnější vůči nemocem, suchu či extrémnímu počasí. V současnosti ale tyto techniky spadají pod přísný režim GMO, což jejich využití v praxi téměř blokuje.
Evropská komise navrhla režim uvolnit alespoň pro část genomicky upravených rostlin, které považuje za srovnatelné s běžně šlechtěnými odrůdami. Po měsících vyjednávání se Evropský parlament a Rada členských států přibližují dohodě – rychlejší povolení nových odrůd ale přichází za cenu výrazných politických kompromisů. Z vyjednávání postupně mizí klíčové požadavky europoslanců, především zákaz patentů na genomicky upravené rostliny, který měl zabránit privatizaci osiv a chránit práva zemědělců.
Pod tlakem je také povinné značení a přísná dohledatelnost NGT produktů. Tyto nástroje měly spotřebitelům i farmářům umožnit jasně rozlišit, zda jde o klasicky šlechtěnou plodinu, nebo o produkt genových úprav. Podle parlamentních zdrojů ale právě tyto pojistky patří k „obětem“ směřující finální dohody.
Vyjednáváním otřásají hluboké politické rozpory napříč politickými frakcemi. Sociální demokraté nejsou jednotní, pravice je roztříštěná a ani velké středové skupiny nemají jistotu většiny. Původní pozice europarlamentu přitom prošla jen velmi těsně. Dánské předsednictví v Radě EU je zároveň odhodlané dohodu uzavřít ještě během svého mandátu, tedy do konce roku, a tlačí na rychlé završení jednání.
Výsledek bude mít zásadní dopad na evropské zemědělství i potravinářství. Pokud se pravidla skutečně uvolní, otevře se cesta k rychlejším inovacím, vyšší odolnosti plodin vůči klimatické změně i ke snížení spotřeby pesticidů. Zároveň ale roste obava části politiků, farmářů i veřejnosti, že Evropa ustupuje od principu opatrnosti a otevírá dveře technologii, u níž mají mnozí stále otazníky.
Co nás čeká tento měsíc?
Hlasování k ochraně zemědělců před dohodou EU-Mercosur. Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod (INTA) bude 8. prosince hlasovat o své pozici k ochranným opatřením v souvislosti s dohodou EU–Mercosur. Jde o klíčový krok před hlasováním celého Parlamentu, které je na programu 16. prosince.
Povinné smlouvy mezi farmáři a odběrateli. Unijní instituce chtějí 10. prosince uzavřít jednání o návrhu na zavedení povinných písemných smluv v rámci společné organizace trhu (CMO). Cílem je posílit vyjednávací pozici farmářů a omezit tlak velkých odběratelů na výkupní ceny.
Ministři zemědělství budou jednat o zemědělské politice. Ministři budou 11.–12. prosince jednat o rybolovných kvótách na rok 2026 i o budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2027. Otevřou politickou debatu o inovacích a dalším zjednodušování pravidel SZP.
Potravinový omnibus. Komise má 16. prosince představit balíček ke zjednodušení potravinové legislativy. Jeho součástí má být i zpřísnění limitů reziduí zakázaných pesticidů v dovážených potravinách.
Demonstrace zemědělců v Bruselu. Do bruselských ulic se 18. prosince chystají tisíce farmářů z celé Evropy a stovky traktorů. Protest má být reakcí na obchodní politiku EU, podmínky hospodaření i podobu budoucí zemědělské politiky.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz
