Významný pokrok na poli vědy a výzkumu se odehrál také v EU – jak informovala předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu (EP) Veronika Vrecionová, po letitém vyjednávání dosáhli zástupci EP a Rady EU politické dohody o nových pravidlech pro využívání moderních metod šlechtění (NGT). Vyšlechtěné produkty by měly spadat do dvou kategorií, přičemž složitější úpravy genomu i nadále zůstanou pod přísnou regulací stejně jako dosavadní GMO (geneticky modifikované organismy). I tak jde ale o průlom, protože (nejen) plodiny vyšlechtěné NGT jsou odolnější vůči škůdcům, extrémním projevům počasí, snižují využívání zemědělské chemie a zlepšují nutriční vlastnosti zemědělských surovin a z nich vyrobených potravin. Produkty NGT jsou přitom komerčně využívány mimo EU po celém světě a jsou přínosem pro zemědělce, krajinu i spotřebitele. Dohoda by proto měla v praxi zvýšit konkurenceschopnost evropského (i našeho) zemědělství a snížit technologickou ztrátu, kterou EU v této oblasti vůči světu má.
Potřeba investic do inovací byla ostatně i jedním z témat prosincové Rady ministrů zemědělství EU v tomto týdnu. Podle postoje ČR je ovšem zavádění inovací důležité nejen v zemědělství, ale i v potravinářství, které je z návrhu nové SZP vyloučeno. Podpora inovací a nových technologií je podle ČR limitována nedostatečným rozpočtem a chybějícími prostředky na Zemědělský znalostní a inovační systém (AKIS) a inovace v obálce SZP. ČR považuje za klíčové, aby byly finanční pobídky na investice dostupné formou dotací i vhodných finančních nástrojů.
V ČR mezitím vznikla na podzim tohoto roku nová platforma Czech SynBio Node s cílem sjednotit a podpořit rozvoj syntetické a inženýrské biologie v naší zemi. Zahajovací jednání platformy proběhlo v září 2025 v kampusu Masarykovy univerzity v Brně. Posláním této iniciativy je propojovat výzkumné laboratoře, akademické instituce, firmy, startupy, studenty i další odborníky tak, aby mezi nimi usnadnila spolupráci, sdílení znalostí i přenos výsledků do praxe. Iniciativa také usiluje o to, aby ČR nebyla pouze příjemcem zahraničních technologií, ale aktivně se podílela na globálním rozvoji moderních biotechnologií a dokázala vytvářet a exportovat vlastní know-how. Czech SynBio Node podporuje výzkum v oblastech, jako je proteinové a metabolické inženýrství či systémová biologie. Více informací můžete naleznout na: https://czechsynbionode.cz/ .
Od prvního července 2027 by měla vstoupit v planost novelizace protierozní vyhlášky podle návrhu, o němž tento týden informovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Novela rozšiřuje současnou podobu vyhlášky o prevenci před větrnou erozí, a tím podle MŽP splní ČR evropskou směrnici o monitoringu půdy, která začne platit letos 16. prosince. Větrná eroze představuje závažný problém především na jižní Moravě a v Polabí, v praxi zhruba 150 000 hektarů půdy, tedy asi šest procent veškeré půdy. Nástroje pro větrnou erozi ve vyhlášce budou fungovat na podobném principu jako u vodní eroze - při opakovaném záznamu v Monitoringu eroze se plochy dostanou pod kontrolu úředníků a zemědělci budou muset přijmout opatření k lepší ochraně ploch.
Nakonec ještě jedno obecně platné upozornění, jehož význam roste zejména o vánočních svátcích a má přímé negativní důsledky v oblasti vodohospodářství. Jde o vylévání tuků použitých při smažení do kanalizace, respektive do dřezů nebo toalet. Vodohospodáři opakovaně informují, že tuk v kanalizaci ztuhne a zanáší potrubí, což způsobuje jeho nižší průtočnost a v krajním případě i ucpání trubek. Použitý olej či tuk včetně sádla přitom patří do plastových uzavíratelných lahví a následně do speciálních kontejnerů umístěných v ulicích, nebo do sběrných dvorů. Tím se ale přesto podle aktuálního průzkumu třetina spotřebitelů neřídí. Reálně se ale dá předpokládat, že podíl takových spotřebitelů je spíše vyšší.
Petr Havel
